Otevřít hlavní menu

Martiros Sarjan, arménsky Մարտիրոս Սարյան (28. únor 1880, Novyj Nakičevan u Rostova na Donu5. květen 1972, Jerevan) byl arménský malíř ovlivněný symbolismem, impresionismem a fauvismem.

Martiros Sarjan
Martiros Saryan.jpg
Narození 16.jul. / 28. února 1880greg. nebo 28. února 1880
Nachičevan na Donu
Úmrtí 5. května 1972 (ve věku 92 let) nebo 14. listopadu 1976 (ve věku 96 let)
Jerevan
Místo pohřbení Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ42794464
Národnost Arméni
Alma mater Moskevská škola malířství, sochařství a architektury
Ocenění Stalinova cena
Řád rudého praporu práce
Odznak cti
medaile Za obranu Kavkazu
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941-1945
… více na Wikidatech
Děti Lazar Sarjan
Sargis Saryan
Příbuzní Rouzan Saryan (vnučka)
Funkce poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1897–1903 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Poté pracoval v ateliéru Konstantina Korovina a Valentina Serova. Byl v té době též členem moskevského uměleckého spolku Golubaja roza (Modrá růže).

Roku 1921 se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, archeologie a umění (dnes Národní galerie Arménie). V té době začal také hojně ilustrovat knihy, pro arménskou kulturu má důležitý význam zejména jeho série ilustrací ke knize Arménské lidové pohádky z roku 1933. Také navrhoval divadelní kostýmy.

Od roku 1956 byl akademikem Akademie věd Arménské republiky. V letech 1946–1958 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Třikrát získal Leninovu cenu i řadu dalších sovětských vyznamenání.

Je autorem krajin a portrétů tematicky zaměřených na Orient (Ulice v Cařihradě, Kráčející felahova žena, Hlava Peršanky). K těmto malbám ho inspirovala řada cest, roku 1910 navštívil Istanbul, roku 1912 Egypt, v roce 1914 Persii.[1][2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat