Wikipedie

Martina Dlabajová

česká podnikatelka

Martina Dlabajová (* 26. července 1976 Zlín) je česká politička, podnikatelka a mezinárodní konzultantka, v letech 2012 až 2014 předsedkyně Krajské Hospodářské komory Zlínského kraje. Od roku 2014 je poslankyní Evropského parlamentu, kam byla již dvakrát zvolena jako nestranička na kandidátce hnutí ANO 2011.

Dott. Martina Dlabajová
Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu
Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu
Poslankyně Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
1. července 2014
Stranická příslušnost
Nestranička
v EPza ANO 2011 (od 2014)
Narození26. července 1976 (47 let)
Zlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniversity of Padova
Profeseposlankyně EP
Webová stránkawww.dlabajova.eu
CommonsMartina Dlabajová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studium a profesní kariéra editovat

V letech 1990 až 1994 vystudovala Gymnázium Zlín-Lesní čtvrť a následně v letech 1995 až 2000 politické vědy se specializací na Evropskou unii na univerzitě v Padově, kde získala titul dottore (Dott).[1]

Několik let pracovala jako koordinátorka zastoupení Zlínského kraje v Bruselu.[2] Na konci roku 2012 byla zvolena předsedkyní Krajské Hospodářské komory Zlínského kraje.[3] Sama také úspěšně podnikala, založila a vedla několik firem v České republice, na Slovensku i v Itálii.

Martina Dlabajová žije ve Zlíně.

Politická kariéra editovat

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala jakožto nestranička na 4. místě kandidátky hnutí ANO 2011[4] a byla s počtem 4 789 preferenčních hlasů (tzn. 1,95 %) zvolena.[5] Je místopředsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a členkou Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) a náhradnicí ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Podílela se na vzniku parlamentní meziskupiny pro kreativní průmysly, jejíž je také místopředsedkyní.[6]

18. března 2015 byla oceněna za svůj přínos v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v Evropském parlamentu a jako první český politik v historii získala cenu MEP Award. V roce 2016 byla zpravodajkou zprávy o hospodaření Evropské komise za rok 2014.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 mandát europoslankyně obhajovala a kandidovala na 2. místě kandidátky hnutí ANO 2011.[7] Získala 31 401 preferenčních hlasů a mandát europoslankyně obhájila.[8] Následně byla zvolena řadovou místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu.[9]

V červnu 2023 uvedla, že ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 již za hnutí ANO kandidovat nebude. Za jeden z důvodů označila rýsující se spojenectví hnutí ANO a SPD na české politické scéně. To pro ni prý vždy bylo zcela nepřijatelné.[10] V dubnu 2024 obdržela nabídku kandidovat ve volbách v Itálii za liberální volební koalici Stati Uniti d'Europa[11][12] sdružující strany Italia Viva, Více Evropy, Italská socialistická strana, Evropští liberální demokraté a Italští radikálové. Nabídku nepřijala.[13] Kdyby nabídku přijala, byla by první Češkou, co do Evropského parlamentu kandidovala za jinou zemi než Česká republika.[14]

Při výběrovém řízení Evropské komise na post speciálního zmocněnce pro malé a střední podniky byla Dlabajová vybrána jako nejlepší kandidát. Přesto byl vybrán až třetí nejlepší kandidát Markus Pieper, který je spolustraník předsedkyně EK von der Leyenové. [15]

Projekt PročByNe? editovat

V návaznosti na svou práci ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci v Evropském parlamentu založila v České republice projekt motivačních stáží nazvaný „PročByNe?“.[16] Pod názvem PročByNe? se ukrývá zkratka pro Propojení českého byznysu proti nezaměstnanosti, což je i hlavním cílem tohoto projektu. Celý projekt je organizován přímo kanceláří europoslankyně Martiny Dlabajové a v Evropském parlamentu podporován Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Projekt je součástí tématu prevence nezaměstnanosti mladých lidí, kterému se Martina Dlabajová z pozice europoslankyně aktivně věnuje.

Od roku 2014 projektem prošlo 60 mladých lidí ve věku od 18 do 25 let, kteří si splnili svůj profesní sen. Stínovali ministry české vlády (Pelikán, Ťok, Brabec, Šlechtová), učili se u mistrů řemesla (Paulus v hotelu Alcron, mistr štukatér Oliver Braun), vytvořili stínovou redakci časopisu Elle. Postupně se projekt rozšířil i do zahraničí, zapojil se například Evropský účetní dvůr, italský vinař Dario Guerra, český velvyslanec při EU Jaroslav Zajíček nebo předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Zajímavosti editovat

Byla aktivní členkou Rotary Clubu Zlín[17], v letech 2013–2014 byla jeho prezidentkou. Byla také ředitelkou obecně prospěšné společnosti Zlínský zámek.[18] Od roku 2016 je patronkou Českého hnutí speciálních olympiád.

Mluví italsky, anglicky, německy, španělsky a rusky. Je vášnivou čtenářkou, vlastní také jednu z největších sbírek různých jazykových vydání knihy Malý princ na světě. Kuriozitou je například vydání v Braillově slepeckém písmu.[19]

Reference editovat

  1. ↑ ANO schválilo Teličku jako lídra kandidátky do eurovoleb [online]. deník.cz, 2014-02-22 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ První pětka kandidátů do Evropského parlamentu [online]. hnutí ANO 2011, 2014-02-24 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-06. 
  3. ↑ Krajská hospodářská komora Zlínského kraje [online]. Okresní hospodářská komora Kroměříž [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ ANO schválilo kandidátku pro eurovolby. S Teličkou má ambici vyhrát [online]. iDNES.cz, 2014-02-21 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ http://www.dlabajova.eu/#
  7. ↑ ANO vysílá do voleb dvě europoslankyně, ekonoma i bývalého Piráta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-03-14 [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Čeští europoslanci obsadili tři místa ve vedení výborů. Liberálové zablokovali polskou expremiérku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-10 [cit. 2019-07-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Po Charanzové s ANO končí i Dlabajová. Do europarlamentu už kandidovat nebude. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-06-21 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ I Libdem spiazzano tutti: la capolista arriva dalla Repubblica Ceca. Corriere del Veneto. 2024-04-13. 
  12. ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Dlabajová míří k českému prvenství. Má vést Italy do eurovoleb, stojí o ni liberálové. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2024-04-10 [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Dlabajová nekývne na nabídku vést Italy do eurovoleb. Chce zůstat v Česku. Aktuálně.cz [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Dlabajová má vést Italy do eurovoleb. Místo na kandidátce nabídla Češce koalice tamních liberálních stran. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-04-11 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ IDNES.CZ, ČTK. Férové řízení? Máme pochybnosti, říká Transparency o kroku von der Leyenové. iDNES.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ http://procbyne.cz/#
  17. ↑ Seznam Členů [online]. Rotary klub Zlín [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. 
  18. ↑ Martina Dlabajová: Zámku chceme znovu vrátit život [online]. zlínský.deník.cz, 2013-01-07 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ LIFE, Luxury Prague. Rychlá zpověď - europoslankyně Martina Dlabajová: Musela jsem se naučit zvládat mužský svět. www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martina_Dlabajová&oldid=23824813“