Martin Uher (fotbalista)
Martin Uher (26. června 1905–17. dubna 1991)[2] byl slovenský fotbalista, útočník.
| Martin Uher | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 26. června 1905 | ||||||
| Datum úmrtí | 17. dubna 1991 (ve věku 85 let)[1] | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | útočník | ||||||
| Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
| Spravedlivý mezi národy |
|---|
| Hlavní článek Holocaust Lidé, kteří pomáhali Židům Spravedlivost Sedm Noemových přikázání Jad Vašem |
| Slavní jednotlivci |
|
Damaskinos • Ho • Lutz • Schindler • Sendlerowa • Wallenberg • Palatucci • Sousa-Mendes • Grüninger • Pitter |
| Národy a skupiny |
Fotbalová kariéra editovat
Hrál na křídle za 1. ČsŠK Bratislava. Jednu sezónu odehrál v československé lize za AC Sparta Praha, dal 1 ligový gól. Jeho kariéru ve Spartě ukončilo zranění menisku, po dalším zranění kolena ukončil kariéru úplně.
Ligová bilance editovat
| Ročník | Zápasy | Góly | Klub |
|---|---|---|---|
| 1929/30 | - | 1 | AC Sparta Praha |
| CELKEM 1. liga | - | 1 |
Spravedlivý mezi národy editovat
V době druhé světové války byl partnerem textilního obchodu v Bratislavě. Mezi jeho židovské přátele patřila Elizabet Fleischerová, její rodiče Karel a Regina a její bratr Palo. V době deportace dívek a mladých žen na jaře 1942 nabídl Elizabet úkryt v domě svých příbuzných v obci Vištuk. V roce 1943 byl Karel Fleischer propuštěn ze zaměstnání. Jeho rodině hrozilo, že bude poslána do pracovního tábora na Slovensku a proto je Martin Uher propašoval do Maďarska. Po německé invazi do Maďarska v březnu 1944 se do Maďarska vrátil, aby zachránil Fleischerovi před nebezpečím tím, že je propašoval zpět na Slovensko. Po vypuknutí Slovenského národního povstání a německé invazi na Slovensko na konci srpna 1944 byly obnoveny deportace Židů. Elizabet vzal zpět ke svým příbuzným do Vištuku a její rodiče ukryl v jednom ze skladů své firmy, kam s nimi ukryl i další Židy v nouzi – Magdu Markstein z Nitry, Imricha Rosenberga (později Hajného), Mora Levina a Gerdu Szekely. Imricha Hajného zaměstnal ve svém obchodě a nechal ho ve svém bytě až do konce ledna 1945, kdy Hajného zatklo ve městě gestapo a byl deportování do Terezína, kde se dožil konce války. Skrývaní Židé byli odhaleni a deportování také do Terezína. Fleischerovi se dožili konce války a shledali se s dětmi. Po válce se Martin Uher a Elizabet Fleischerová vzali a narodil se jim syn. Po několika letech se rozvedli, ale zůstali přáteli. 20. června 1990 Jad vašem uznal Martina Uhera za Spravelivého mezi národy[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- Kolektiv autorů: Svět devadesáti minut I. – Olympia 1976
