Martínkov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Možná hledáte: zaniklou ves Martínkov (Loučovice).

Obec Martínkov se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina, zhruba 9 km na severozápad od Moravských Budějovic. Žije zde 244[1] obyvatel.

Martínkov
Náves v Martínkově
Náves v Martínkově
Znak obce MartínkovVlajka obce Martínkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 550388
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel244 (2022)[1]
Rozloha10,06 km²
Katastrální územíMartínkov
Nadmořská výška512 m n. m.
PSČ675 44
Počet domů134 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMartínkov 29
675 44 Lesonice
podatelna@martinkov.cz
StarostaJosef Pléha
Oficiální web: www.martinkov.cz
Martínkov
Martínkov
Další údaje
Kód obce550388
Kód části obce56561
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Želetava, Domamil, Jakubov u Moravských Budějovic a Lesonice.

HistorieEditovat

Název obce a majiteléEditovat

Obec má polohu „slovanské vesnice“, byla založena proti východu slunce. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320. Název obce nebyl vždy jednoznačný, ale vyvíjel se. Původní jméno nebylo Martinkov, ale Martinice. Pojmenování vsi bylo asi odvozeno od křestního jména Martin nebo Martínek. Velmi často se objevuje vedle názvu obce přívlastek „Červený“. Tento přívlastek získala ves pravděpodobně od červené hlíny v obci a okolí, popřípadě od charakteristického zabarvení střechy tvrze. Ve dvacátém století nesla obec Martínkov své jméno jako jediná v širokém okolí, proto označení „červený“ se a přestalo používat.

Název obce se v historických pramenech často měnil. Například v roce 1368 – municionem in Ruffo Martinicz, v roce 1415 Martynkow czerwena, 1421 de Rotmartinitz, 1447 villam Rubeam Martinkow, 1672 Roth Martinkaw, 1872 Martrinkau, 1881 Červený Martinkov a v roce 1924 Martínkov.[3] Obec Martínkov (Martinkow) lze nalézt na Fabriciově mapě Moravy z roku 1575 a Komenského mapě Moravy z roku 1627.

Není zcela zřejmé, kdy se obec Martínkov poprvé objevila v historických pramenech. První zmínky pochází z roku 1260, kdy kostel v Martínkově bylfiliální ke kostelu v Jakubově.[3] Další verze uvádí Martinice (Martínkov) v roce 1225, kdy byly darovány klášteru v Oslavanech jedna z variant pak předpokládá, že Martinkov patřil do budějovické provincie.[4]

Majitelé vsi se velmi často střídali. Václav z Červených Martinicz v roce 1360 věnoval svůj majetek ve vsi bratrům z Vilémovic. Mezi další majitele patřili Záviš z Martínkova ( z Písečného), Fric z Předína, Jan z Hardeka, Čeněk z Bolíkovic. Majitelé polí a lesů se dále měnili. Reinprechtovi z Lesonic patřila část obce, které prodal v roce 1415 Janu z Leskovce. Držiteli feudálního dílu v Martínkově byli vladykové z Rozseče.

V roce 1447 byla ves sjednocena a Václavovi potomci užívali příjmení Martinkovští z Rozseče. Dalším majitelem vsi s tvrzí se stal roku 1557 Adam Hrubčický z Čechtína. V roce 1650 byl statek Martínkov připojen k panství Lesonice. V roce 1790 byla zbořena tvrz.[3]

Války a boje v historiiEditovat

Během husitských válek patřil Martínkov mezi obce, které se zapojily do husitských bojů, gotický kostel byl ve vsi poničen a následně upraven na

modlitebnu. Došlo zde k tuhým bojům, ale historické prameny naznačují, že byl Martínkov tehdy pokořen. Třicetiletá válka zanechala na Martínkovu také následky. Před válkou bylo ve vsi padesát usedlostí a asi 350 obyvatel. Po válce zde bydlelo ve třinácti usedlostech 200 obyvatel.

Nevolnické povstání v roce 1775 se též podepsalo na životě obyvatel Martínkova, který patřil k panství Lesonice. Mezi organizátory zdejší vzpoury na lesonickém panství patřil také martínkovský burmistr Jan Tržil.[3]

Správa Martínkova v historiiEditovat

Do roku 1849 patřil Martínkov do lesonického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1964 a 1990 patřil Martínkov pod Jakubov u Moravských Budějovic, následně se obec osamostatnila.[5] Mezi lety 1850–1919 patřila k obci sousední ves Horky.

Obec ve 20. stoletíEditovat

V rámci pozemkové reformy po roce 1919 byl Martínkovský dvůr rozparcelován. V obci měl sídlo lesní revír velkostatku Lesonice. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, byli zde i řemeslníci. Po druhé světové válce zůstalo hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel zemědělství. JZD zde bylo založeno v roce 1957, v roce 1959 mělo 156 členů a obdělávalo 556 ha členské zemědělské půdy. Usnesením členské schůze ze dne 14. března 1960 se JZD Martínkov sloučilo se sousedním JZD v Jakubově a společně přijaly nové pojmenování: JZD Nový život. Po roce 1945 zde byla nově postavena prodejna s hostincem a hasičská zbrojnice. První zmínky o školní výuce jsou z roku 1713, ovšem po několika přestavbách a úpravách školní budovy došlo v roce 1977 nakonec ke zrušení školy.

 
Pohled na martínkovský kostel před obnovou fasády (2011)
 
Pohled na martínkovský kostel po obnově fasády (2012)

SpolkyEditovat

Od počátku dvacátého století vznikaly v Martínkově spolky např.

Farní Cyrilský spolek, Dobrovolný hasičský sbor, Omladina, TJ Sokol nebo Domovina, některé působí i v současnosti. Obecní kroniku vede obec od 20. března 1924.

ProroctvíEditovat

K Martínkovu se váže velmi zajímavé proroctví. Dle pověsti totiž Sibyla předpověděla u Červeného Martínkova konec poslední největší krvavé bitvy – války na světě. Po této válce by mělo zůstat tolik lidí, kolik se jich vejde pod formanskou plachtu.

Vývoj počtu obyvatel Martínkova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 670 702 715 729 648 635 564 437 440 395 332 302 289

SoučasnostEditovat

 
Budova OÚ Martínkov

Na základě zpracovaných a předložených návrhů obdržel Martínkov dne 18. prosince 2000 od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nový prapor a znak, který byl dne 19. srpna 2001 slavnostně vysvěcen.

V obci pracuje několik organizací: Sbor dobrovolných hasičů, Tělocvičná jednota Sokol, Mocní kačeři – oddíl kopané, Klub přátel historie Martínkova, Pěvecký sbor chrámu Navštívení Panny Marie, Martínkovské ryze amatérské divadlo, krojované soubory Džbánek, Džbáneček a Rozmarýnek, pěvecký sbor Jordán Myslivecké sdružení, pobočka Českého svazu včelařů a další.

OceněníEditovat

Obec Martínkov v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[7] Obec Martínkov v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Cena naděje pro živý venkov.[7] Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Vysočiny 2014, tj. konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život.[8] V roce 2015 Martínkov zvítězil v krajském kole této soutěže a stal se „Vesnicí Kraje Vysočina roku 2015“.[9] Současně s tím postoupil do celostátního kola.[10] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za rozvíjení lidových tradic.[11][12]

PolitikaEditovat

Do roku 2018 vykonával funkci starosty Josef Svoboda, od roku 2018 vykonává funkci starosty Josef Pléha.[13]

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Martínkov
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (30.4 %) KSČM (26.01 %) KSČM (26.34 %) ANO (28.57 %) SPOLU (29.09 %)
2. KSČM (23.39 %) KDU-ČSL (19.65 %) KDU-ČSL (20.35 %) KDU-ČSL (24.22 %) ANO (21.21 %)
3. KDU-ČSL (23.39 %) ČSSD (18.49 %) ANO 2011 (17.96 %) KSČM (14.9 %) Piráti+STAN (10.3 %)
účast 80.66 % (171 z 212) 81.78 % (175 z 214) 82.35 % (168 z 204) 80.00 % (164 z 205) 82.91 % (165 z 199)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Martínkov
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (27.96 %) KDU-ČSL (23.14 %) STO (24.57 %) KDU-ČSL (28.3 %)
2. KDU-ČSL (23.72 %) ČSSD (21.48 %) KDU-ČSL (22.03 %) ODS+STO (17.92 %)
3. KSČM (22.88 %) KSČM (18.18 %) ČSSD (20.33 %) ANO (11.32 %)
účast 56.19 % (118 z 210) 58.69 % (125 z 213) 56.54 % (121 z 214) 52.43 % (108 z 206)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (26 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů). Volební účast byla 75.00 %, tj. 156 ze 208 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (55 hlasů). Volební účast byla 80.19 %, tj. 166 ze 207 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (78 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (44 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 81.55 %, tj. 168 ze 206 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (78 hlasů). Volební účast byla 83.41 %, tj. 171 ze 205 oprávněných voličů.[24]

PamětihodnostiEditovat

V obci se nachází několik památek. K těm nejvýznamnějším patří farní kostel Navštívení Panny Marie, pomník Václavu Kosmákovi a pomník padlým v první světové válce (v roce 2006 byl opraven). Dále řada pamětních desek: Václavu Kosmákovi, Ottu Albertu Tichému (regenschori chrámu sv. Víta v Praze) a Josefu Štefanovi (řídící učitel, který byl v roce 1942 umučen nacisty). Za pozornost také stojí rybník Jordán, kde husité křtili své děti.

V roce 2018 zakoupila obec rodný dům Václava Kosmáka, kdy v něm má vzniknout muzeum o historii obce a rodácích z obce. Největší část expozice má být věnována Václavu Kosmákovi.[25] V roce 2019 bylo oznámeno, že na jaře roku 2020 budou provedeny drobné stavební úpravy rodného domu Václava Kosmáka, následně bude do budovy nastěhována expozice a na konci května při oslavách 700 let od založení obce bude expozice otevřena. Náklady na zakoupení domu dosáhly 860 tisíc Kč, opravy budou stát 500 Kč, investorem je obec Martínkov. V muzeu bude připomenut i Otto Albert Tichý, František Bauer Martinkovský nebo Josef Štefan.[26]

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d ŠÁLKOVÁ, Pavla. Martínkovské krojované hody a jejich hudební složka. , 2020 [cit. 2021-05-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. . Dostupné online.
  4. Soupis památek obce Martínkov, bývalý politický okres Moravské Budějovice. www.soupispamatek.com [online]. [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 
  5. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 175. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  7. a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  8. MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. 
  9. HRŮZA, Luděk. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  10. VONDRÁK, František. Martínkov bojuje v celostátním kole [online]. Třebíčský deník, 2015-08-28 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  11. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. (česky) 
  12. MAHEL, Luděk. Martínkov, Číměř, Štěpkov. Krajská komise ocenila tři obce z Třebíčska. trebicsky.denik.cz. 2019-06-04. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. (česky) 
  13. Obec Martínkov - Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce konaného dne 30.10.2018 [online]. Martínkov: Obec Martínkov, 2018-10-30 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Redakce. Martínkov si připomíná svého rodáka, kukátkáře Václava Kosmáka. Třebíčský deník. 2018-05-10. Dostupné online [cit. 2018-05-12]. (česky) 
  26. JAKUBCOVÁ, Hana. Moravského Homéra či kapelníka od sv. Víta připomene vesnické muzeum. trebicsky.denik.cz. 2019-09-30. Dostupné online [cit. 2019-12-17]. (česky) 

Externí odkazyEditovat