Bitva u Lipan (panoráma)

obraz

Maroldovo panoráma Bitva u Lipan je panoramatický obraz a vůbec největší obraz v Česku, který zachycuje historickou událost. Představuje bitvu u Lipan, která se odehrála 30. května 1434 poblíž středočeských Lipan. Obraz je 11 m vysoký, 95 m široký a roztažené plátno zabírá plochu 1 045 m².[1] Autorem obrazu je Luděk Marold, spolupracovali další malíři.

Bitva u Lipan (panoráma)
Výjev z Maroldova obrazu bitvy u Lipan
Výjev z Maroldova obrazu bitvy u Lipan
AutořiLuděk Marold
Karel Rašek
Václav Jansa (krajina)
Ludvík Vacátko (figury koní)
Karel Štapfer (scénická instalace)
Theodor Hilšer (kolorování)
Rok vzniku1898
Rozměry95 × 11 metrů (plocha 1 045 m²)
UmístěníVlastní výstavní pavilon, Výstaviště Holešovice, Praha

Vznik díla editovat

 
Srolovaný panoramatický obraz při převozu na holešovickém výstavišti (1898)

Nápad na vznik panoramatického obrazu Bitva u Lipan vznikl už v roce 1897, kdy se Luděk Marold vrátil z Paříže a nabídl předsednictvu chystané výstavy architektury a inženýrství, že namaluje netradiční obraz. Marold upřednostňoval bojový výjev v rovinatém terénu a toto jeho vysvětlení způsobilo, že jiné náměty (jako bitva na Bílé hoře, bitva u Domažlic) byly zamítnuty.[2] Nápad byl přijat a práce na obraze byly započaty 7. února 1898. S Maroldem spolupracoval malíř Karel Rašek, krajinář Václav Jansa, scénický výtvarník Karel Štapfer, kolorista Theodor Hilšer a malíř koní Ludvík Vacátko. Panoráma doplnilo i popředí s reálnými předměty (husitským vozem), které navodilo celkovou iluzi trojrozměrného prostoru. Pro obraz byl vytvořen speciální dřevěný kruhový pavilon. Základem 11 metrů vysokého a 95 m širokého obrazu se staly skici tvořené přímo u Lipan. Bitva u Lipan byla zlomovou událostí husitských válek, ale pro Marolda samotného bylo toto historické téma značně netradiční. Kolosální dílo bylo dokončeno včas a zpřístupněno v rámci Výstavy architektury a inženýrství, která proběhla od 15. června do 17. října 1898 na Výstavišti v Královské oboře.

Výjev obrazu editovat

 
Instalace plátna v kruhovém pavilonu (1898)

Dílo zachycuje lipanské události v přelomovém momentě bitvy, kdy dochází jízdou panské jednoty k proražení vozové hradby vojska radikálů, čemuž je v panoramatu věnován největší prostor. Obraz rovněž pojímá velitelská stanoviště obou vojsk a postavy velitelů. V dalších částech, jejichž pozadí tvoří zejména volná krajina, lze vidět prchající část radikálního vojska a menší střety na okraji bitevního pole, Lipanskou horu s dominantním prvkem Lipanského smrku a také v různých vzdálenostech okolní vesnice Hřiby, Vitice (v plamenech), Hradešín, Lipany, Kbel, Chrášťany, siluetu hradu Bezděz, Sadská, Chotouň, Vrbčany, Borek, a města Český Brod a Poděbrady.

Konkrétní vyobrazené postavy editovat

Vojsko panské jednoty:

Vojsko radikálních husitů:

Nový pavilon editovat

 
Pavilon panoramatu z roku 1898 (arch. Jan Koula)

Deset let po ukončení Výstavy architektury a inženýrství měl být původní pavilon zbořen a obraz prodán, ale Spolek inženýrů a architektů v království Českém rozhodl o záchraně díla, k čemuž dopomohl i finanční příspěvek od městské rady pražské. Vznikl nový dřevěný pavilon o půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku, navržený Janem Koulou (konstrukční zpracování provedl stavební rada L. Čížek), který stál v areálu Výstaviště už na dnešním místě. Na restaurování obrazu a jeho nové instalaci se podílel stejný tým autorů jako na jeho vzniku, s výjimkou Luďka Marolda, který zemřel již v roce 1898.

Zničení pavilonu editovat

Novější dřevěný pavilon byl zničen 25. února 1929, kdy dřevěná konstrukce střechy neunesla váhu napadaného sněhu a zřítila se. Třetina obrazu byla zničena a další části potrhány.

Obnova v letech 1934 a 2002 editovat

 
Nový pavilon (2006)

K obnově zničeného obrazu i pavilonu se nakonec podařilo za pomoci veřejných sbírek, státu a Spolku československých inženýrů a architektů získat potřebné finanční prostředky. Vypracováním projektu na výstavbu nového, železobetonového pavilonu byl pověřen architekt Vojtěch Krch. Restaurování obrazu se ujal Bohumír Číla, úpravu terénu před obrazem provedl Vít Skála. Obnovené dílo bylo zpřístupněno 30. května 1934, v den pětistého výročí bitvy u Lipan. Obraz se ještě několikrát ocitl v rukou restaurátorů. Naposledy se tak stalo kvůli povodni v roce 2002. Pavilon byl znovu otevřen v roce 2004.

Generální rekonstrukce a změna vlastníka editovat

Podle zprávy z roku 2016 byla budova ve špatném stavu, zatékalo do ní a opadávala omítka. Město proto uvažuje o generální rekonstrukci[3]. Město nejprve zpracovalo projekt nákladné rekonstrukce za 100 milionů Kč, při níž by byl celý objekt podkopán a stávající centrální vyhlídková plošina se schodištěm by byla nahrazena zdvihací plošinou pro 100 návštěvníků. Tento projekt však kritizovala opozice a město se rozhodlo vyhlásit na projekt rekonstrukce novou soutěž, v níž by náklady byly limitovány již jen 50 miliony Kč. Muzeum hl. města Prahy, které expozici panoramatu spravovalo do roku 2016, ji předalo do majetku Výstaviště Praha.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Maroldovo panorama [online]. Výstaviště Praha [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  2. Průvodce po Maroldově panoramatu Bitva u Lipan s historickou rozpravou, s. 6 [online]. Spolek čsl. inženýrů, 1948 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. 
  3. Robert Oppelt: Opravit a přitom ušetřit. Nový plán Prahy s Bitvou u Lipan., Metro, 10. 3. 2016, str. 03
  4. Maroldovo panoráma [online]. Výstaviště Praha [cit. 2020-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-30. 

Literatura editovat

  • Architektonický obzor. Praha: Spolek architektů a inženýrů v Království českém, 4.11.1908, 7(11). s. 42–43. ISSN 1803-3350.
  • HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Pražské katastrofy. Praha : Petrklíč, 2010. ISBN 978-80-7229-238-7.
  • MAROLD, Luděk. Průvodce panoramou „Bitva u Lipan“. Praha : Topič, 1898.
  • Maroldovo panorama Bitva u Lipan : Propagační spisek pro informaci dárců. Praha : Výbor pro postavení Maroldova panoramatu, 1932.
  • Průvodce po Maroldově panoramatu Bitva u Lipan s historickou rozpravou [online]. Spolek čsl. inženýrů, 1948 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat