Marmara (ostrov)

turecký ostrov v Marmarském moři

Ostrov Marmara (turecky: Marmara Adası; řecky: Προκόννησος Proconnesus) je turecký ostrov v Marmarském moři poblíž Dardanel. Ostrov patří do okresu Marmara v provincii Balkesir. S rozlohou 117,8 km2  je to největší ostrov v Marmarském moři a druhý největší ostrov v Turecku po Gökçeadě (starší jméno v turečtině: İmroz; řecky: Ίμβρος Imvros). Nejvyšší bod je v Büyükçayır tepesidir na jihozápadě ostrova ve výšce 699 metrů.[1] Ostrov je dostupný lodí přes Tekirdağ, Istanbul nebo Erdek.

Marmara
Map old-new Prokonnesos-pt.svg
Marmara
Marmara
Lokalizace Marmarské moře
Stát TureckoTurecko Turecko
Topografie
Rozloha 117 km²
Zeměpisné souřadnice
Délka 18,7 km
Šířka 9,3 km
Nejvyšší vrchol Büyükçayır tepesidir  (699 m m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 7 500
Hustota zalidnění 64 obyv./km²
Největší sídlo Marmara
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EtymologieEditovat

Ve starověku byl ostrov nazýván Proikonesos (Προικόνησος) nebo Prokonnesos (Προκόννησος), v latině  Proconnesus.[2] Moderní jméno “Marmara” je odvozeno z řeckého μάρμαρον (marmaron)[3] a od μάρμαρος (mármaros), “krystalická hornina”, “zářící kámen”,[3][4], protože se tam dobýval bílý mramor.

Římskokatolická církev vede ostrov jako titulární arcibiskupství Proconnesuss. Ekumenický patriarchát v Konstantinopoli propůjčuje titul Metropolita z Prikonisos (Μητροπολίτης Προικονήσου).

HistorieEditovat

Ostrov byl kolonizován Ionskými Řeky ve starověku, přibližně v 8. století před Kristem.

Strabón vypráví příběh, že kolonie byla poslána na Prokonnesos Miléťany, současně se založením měst Priapos (nyní Karabiga) a Abydos.[5]

V 6. století před naším letopočtem je známý řecký tyran Metrodorus, který vládl ostrovu jako vazal Peršanů.

V době Strabóna bylo na ostrově starobylé moderní město a velké kamenolomy bílého mramoru.[6] [7]

Od vlády císaře Konstantina ve 4. století byl ostrov populární rezidencí byzantské aristokracie.

Za vlády Justinianů byl na ostrově postaven císařský palác.

 
Panoráma ostrova

Až do první světové války byla populace ostrova téměř výhradně řecká; po válce byla na základě Lausannské mírové

smlouvy z roku 1923 provedena výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem a všichni Řekové byli nuceni opustit svou rodnou zemi a buď odešli do Řecka, nebo emigrovali do jiných zemí.

Těžba mramoruEditovat

Ostrov byl známý již ve starověku těžbou bílého mramoru, který byl používán v mnoha městech Malé Asie. Zejména v časných byzantských dobách byl tento mramor rozšířen po celém Středomoří. Starobylé kamenolomy poblíž přístavního města Saraylar jsou dodnes zachovány a od osmanské éry se opět provozují. Podle výsledků  výzkumu odtamtud pochází i mramor Pergamonského oltáře. Těžba mramoru je stále hlavním předmětem podnikání ostrova. Pěstují se také olivy a víno. Na ostrově se dodnes zachovaly některé staré řecké vesnice. K dispozici je malé muzeum pod širým nebem, které vystavuje zejména polotovary z mramoru.

OsobnostiEditovat

Herodot zmiňuje  Aristea z Prokonnesu, řeckého básníka, který na ostrově žil.

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marmara-Insel na německé Wikipedii, Marmara Island na anglické Wikipedii a Мармара na ruské Wikipedii.

  1. Turecká mapa ostrova Marmara. http://www.1yachtua.com/medit-marinas/Turkey/turkey_maps/marmara_adasi.gif
  2. Herbermann, Charles, ed. (1913). "Proconnesus" . Catholic Encyclopedia. New York: Robert Appleton Company.
  3. a b Marmaron, Henry George Liddell, Robert Scott, A Greek-English Lexicon, at Perseus
  4. Marble, Compact Oxford English Dictionary
  5. Strabón. Geografie. XIII, 1, 12, s. 587
  6. Strabón. Geografie. VII, фр. 55
  7. Strabón. Geografie. XIII, 1, 16, s. 589

LiteraturaEditovat

  • Мармара // Ломбард — Мезитол. — М. : Советская энциклопедия, 1974. — (Velká sovětská encyklopedie: [ve 30. dílech] / hl. red. А. М. Прохоров ; 1969—1978, díl 15).

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Marmara na Wikimedia Commons