Wikipedie

Marie Zdeňka Baborová-Čiháková

česká botanička a zooložka
(přesměrováno z Marie Z. Baborová)

Marie Zdeňka Baborová-Čiháková (17. ledna 1877 Praha[1] – 29. září 1937 Čelákovice) byla česká botanička a zooložka, první žena v českých zemích, která získala titul doktorky filozofie.

PhDr. Marie Zdeňka Baborová-Čiháková
Narození17. ledna 1877
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. září 1937 (ve věku 60 let)
Čelákovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníbotanička, zooložka a přírodovědkyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodila se jako druhé ze tří dětí v rodině Josefa Babora (1841), řídícího učitele hlavní farní školy u sv. Havla na Starém Městě pražském, pozdějšího učitele dívčí školy v Bubenči a jeho manželky Anny, rozené Lirschové ze Smíchova.[2] Do obecné i měšťanské školy chodila na Starém Městě u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku Minerva, založeného v Praze koncem 19. století Eliškou Krásnohorskou a středoškolská studia zakončila maturitní zkouškou 14. července 1896 na c. k. akademickém gymnasiu v Praze. Již předtím se v roce 1895 stala hospitantkou na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze, kde studovala u významných osobností, jakými byli prof. Vejdovský, Woldřich, Čelakovský, Frič, Jan Palacký, Šafařík ad. Současně studovala některé teoretické obory na české fakultě lékařské v ústavu prof. dr. J. V. Rohona, dále zoologii a botaniku na filosofické fakultě německé university Pražské u prof. dr. B. Hatschka, dr. C. J. Coriho, dr. R. Wettsteina ryt. z Westersheimu a dr. V. Schiffnera.

Absolutoria dosáhla dne 30. července 1900 a dne 17. června 1901 byla jako první žena v českých zemích slavnostně promována v Praze doktorkou filozofie.[3] Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada vrchního zemského soudu Alois Babor a mravní oporou její bratr neurolog Josef Babor (* 1872), pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např. Vídeň, Štýrský Hradec, Lublaň, Terst, Rovinj, Záhřeb, Pešť, Vratislav, Berlín, Mnichov, Stuttgart, Štrasburk, Curych, Basilej, Nancy a Paříž a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně, kde přednášela o preparaci foraminifer (dírkonošců) a o tukovém tělese hmyzu.

Po promoci pracovala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Karlovy Univerzity. Společně se svým bratrem se podílela na Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší pod redakcí prof. J. Jandy a zpracovala také některá hesla pro Ottův slovník naučný.

V roce 1903 se provdala za Stanislava Čiháka, ředitele První diskontní společnosti v Praze a od roku 1910 spolumajitele továrny na zemědělské stroje v Čelákovicích – firma „Červinka a Čihák“. Měli spolu dvě dcery, z nichž mladší ve věku 14 let zemřela na následky španělské chřipky. Do konce svého života žili v domě čp. 319 v Palackého ulici v Čelákovicích. Místo jejich posledního odpočinku je v rodišti manžela, v Jílovém u Prahy.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  2. ↑ Pobytová přihláška rodiny.
  3. ↑ Matrika doktorů UK: Baborová Marie [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Eva Uhrová: Ženy, které uměly myslet i bez manžela, Krásná paní, Praha 2009, str. 77
  • Eva Uhrová: Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B-Bař. Praha: Libri, 2005. 154-264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 163–164. 
  • Profil Marie Zdeňky Baborové-Čihákové v databázi Albína.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Zdeňka_Baborová-Čiháková&oldid=23691296“