Marie Vilemína z Thun-Hohensteinu

(1744-1800), česko-rakouská šlechtična, hudební mecenáška

Marie Vilemína Anna Josefa z Thunu a Hohenštejna, rozená z Uhlfeldtu, (německy Maria Wilhelmine von Thun und Hohenstein,[1] 13. června 1744, Vídeň[2]18. května 1800 tamtéž) byla rakouská hraběnka provdaná do česko-italského rodu Thun-Hohensteinů. Byla skvělou klavíristkou.[3] Ve Vídni vedla významný hudebně-intelektuální salon a podporovala Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena.[4]

Marie Vilemína Korficová z Ulfeldtu
Narození13. června 1744
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí18. května 1800 (ve věku 55 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povoláníhudební skladatelka
ChoťFrantišek Jan Josef z Thun-Hohensteinu
DětiMarie Alžběta z Thun-Hohensteinu
Marie Karolína z Thun-Hohensteinu
Marie Kristýna z Thun-Hohensteinu
Josef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu
RodičeAntonín Korfic z Ulfeldtu a Marie Alžběta z Lobkovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Marie Vilemína z Ulfeldtu byla dcera říšského hraběte Antonína Corfize z Ulfeldtu (1699–1770), který zastával několik vysokých politických a dvorských funkcí [3] a jeho druhé manželky Marie Alžběty z Lobkowicz (1726–1786).

V mládí studovala hru na klavír u císařského dvorního varhaníka Wenzela Raimunda Bircka (1718–1763). Z této doby se dochovaly rukopisy jednoduchých skladeb a cvičení, které Birck pro mladou hraběnku připravil.[5] Je možné, že studovala také u Josepha Haydna, může však jít také o jinou osobu s titulem „hraběnka Thunová“, jak uvádí jediný zdroj.[6] Hraběnka byla evidentně velmi zdatná hudebnice. Hostující anglický muzikolog Charles Burney ocenil její hru na cembalo z listu a prohlásil, že „má tak skvělé hudební dovednosti jako žádná aristokratka, kterou jsem kdy poznal“.[7]

Salon, který vedla ve svém domě, popisuje Clive jako „středobod hudebního a společenského života vídeňské aristokracie“.[3]

Manželství a rodinaEditovat

Dne 30. července 1761 ve svých 17 letech se provdala za hraběte Františka Josefa Antonína z Thun-Hohensteinu (1734–1801), který se později stal císařským komořím.

Pár měl šest dětí, z nichž čtyři přežily do dospělosti:

Vztahy s Mozartem a BeethovenemEditovat

Hraběnka Thunová se se sedmiletým Mozartem poprvé setkala pravděpodobně v roce 1762, když jí bylo 18 během koncertního turné rodiny Mozartových, které se uskutečnilo v domě jejího otce.[11] Když se v roce 1781 25letý Mozart natrvalo usadil ve Vídni, stali se s Thunem přáteli a často spolu obědvali.[15] 24. března 1781 Mozart o hraběnce napsal svému otci Leopoldovi tato slova: „[ona je] tou nejpůvabnější a nejvíce okouzlující dámou, jakou jsem kdy potkal; a jsem vysoko v její přízni.“[16] Často vystupoval u ní doma a 24. prosince 1781, když Mozart vystupoval před císařem v soutěži s Muziem Clementim, mu zapůjčila svůj vynikající klavír Stein.[15]

Hraběnka Thunová zřejmě také sehrála významnou roli v Mozartově kariéře, když zařídila provedení ukázek z jeho nedávné (1780) opery Idomeneo u ní doma před řadou významných hostů, mezi nimiž byl také ředitel dvorního divadla, hrabě Orsini-Rosenberg. Hrabě „vřele tleskal“ [17] a poté souhlasil s plánem objednat u Mozarta operu. Šlo o Únost ze serailu, která v roce 1782 přinesla jeho první velký skladatelův úspěch ve Vídni. Při dokončení každého ze tří dějství opery, které Mozart přehrál na klavír, hraběnka Thunová s nadšením poslouchala.[4]

Podle Kenyona „po roce 1782 se [hraběnka Thunová] objevuje méně často.“[18] Po Mozartově smrti v roce 1791 zřejmě finančně vypomáhala se školní docházkou jeho dvou synů.[19]

Hraběnka Thunová byla dedikantkou Beethovenova Klavírního tria B, Opus 11.[20]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Wilhelmine von Thun und Hohenstein na anglické Wikipedii.

  1. Deutsch 1965, 673
  2. A-Wstm, Taufbuch Tom. B, p. 456. According to, "A-Wstm" abbreviates "Vienna [i.e., Wien], St. Michael, Pfarrarchiv". "Taufbuch" is a book of baptismal records, and "Pfarrarchiv" refers to parish archives.
  3. a b c Clive 2001, 367
  4. a b Braunbehrens
  5. Libin 2016
  6. Braunbehrens, Webster
  7. Quoted from Irving, 11
  8. a b c d e f A-Ws
  9. a b A-Wstm
  10. Clive 1993, 157; Clive 2001, 367
  11. a b Clive 1993, 157
  12. Fuller-Maitland and Grove, 132, apparently refers to him as Lord Guilford, a different aristocratic title. A picture of her by Vigee-Lebrun Archivováno 22. 3. 2016 na Wayback Machine is available.
  13. Schönfeld, Jahrbuch der Tonkunst für Wien und Prag, 1796
  14. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-8063-1433-4. 
  15. a b Keefe
  16. Irving 1997, 166
  17. Source: Abert 2007. Gottfried van Swieten, an important future patron of Mozart, was also in the audience.
  18. Kenyon 127
  19. Source: Hoffmeister 196
  20. Grove

 

LiteraturaEditovat

  • A-Ws, baptismal records.
  • A-Wstm, marriage records
  • Abert, Hermann (2007) W. A. Mozart. Yale University Press. (New edition of a much old biography)
  • Braunbehrens, Volkmar (1990) Mozart in Vienna.
  • Clive, Peter (1993) Mozart and His Circle: A Biographical Dictionary, Yale University Press.
  • Clive, Peter (2001) Beethoven and His World: A Biographical Dictionary, Oxford University Press.
  • Deutsch, Otto Erich (1965) Mozart: A Documentary Biography. Stanford University Press.
  • Fuller-Maitland, John and George Grove (1880) A Dictionary of Music and Musicians (A.D. 1450–1880). Macmillan.
  • Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list. Copyright 2007 by Oxford University Press.
  • Hoffmeister, Gerda (2002) Mythos Mozart: Versuch einer persönlichen Annäherung. Books on Demand.
  • Irving, John (1997) Mozart's Piano Sonatas: Contexts, Sources, Style, Cambridge University Press.
  • Keefe, Simon P. (2006) "Thun-Hohenstein family," in Cliff Eisen and Simon P. Keefe, eds., The Cambridge Mozart Encyclopedia, Cambridge University Press.
  • Kenyon, Nicholas (2006) The Pegasus Pocket Guide to Mozart, Pegasus Books.
  • Libin, Kathryn L. (2016) "The Musical Notenbuch of Countess Wilhelmine von Uhlfeld," in Newsletter of the Mozart Society of America, vol. xx no. 2, Fall 2016: 8–13.
  • Webster, James. Article "Joseph Haydn," in Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list.

Externí odkazyEditovat