Otevřít hlavní menu

Marie Alžběta Steyskalová (24. ledna 1862 Brno[1]12. října 1928 Brno[2]) byla organizátorka ženského sociálního a emancipačního hnutí na Moravě.

Marie Alžběta Steyskalová
Marie Alžběta Steyskalová
Marie Alžběta Steyskalová
Narození 24. ledna 1862
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. října 1928 (ve věku 66 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MládíEditovat

Narodila se jako dcera národního buditele Jana Vlastimila Steyskala, který byl ředitelem tzv. ochranovny zanedbané mládeže, ale pak byl i s rodinou pro své vlastenectví z Brna vykázán. Vdovu s dětmi čekal život plný odříkání a rodina přežívala hlavně díky pomoci příbuzných. Část dětství strávila ve Slavkově u Brna a ve Vídni. Marie Alžběta Steyskalová pracovala ve Vídni jako služka a později studovala učitelství. [3]

ČinnostEditovat

Od roku 1882 učila v okolí Jemnice, a pak v Jemnici samotné. Dále učila na Slovácku a Valašsku a všude zakládala ženské vzdělávací spolky. V Uherském Brodě stála u snah za vybudování památníku Jana Ámose Komenského a za počeštění zdejší měšťanské dívčí školy. Po přeložení do Valašského Meziříčí se u ní projevily krční a plicní problémy a musela odejít do penze. Od roku 1900 působila v Brně. Stala se zde jednatelkou i starostkou krátce předtím založené Moravské ústřední útulny ženské. Z původní noclehárny a zprostředkovatelny práce (poptávárny) vybudovala komplexní zařízení poskytující zázemí a vzdělání nejen ženám, ale také dětem, a to i těm opuštěným. Podařilo se jí vybudovat dětský útulek a dívčí domov. Její spolek založil první brněnské jesle. Pořádala prázdninové kurzy pro učitelky, besídky, přednášky, prodejní výstavky rukodělných prací, čtenářské večírky - a výtěžek z nich vkládala do rozvoje ústavu. Vydávala i tzv. Letáčky, které přinášely příběhy ze života útulny i cestopisy. Zřídila ozdravovny ve Veverské Bítýšce, Doubravníku, ale i v Chorvatsku v Crikvenici. Na tuto ozdravovnu získala i podporu T. G. Masaryka. Zemřela na rakovinu a svoje jmění odkázala českému národu. [3]

Po smrti jí byl vybudován čestný hrob na brněnském ústředním hřbitově a byla po ní pojmenována ulice v Brně-Žabovřeskách.

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b FLODROVÁ, Milena a Miloš ŠENKÝŘ. Brno a Brňanky: povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2015. ISBN 978-80-7239-319-0.  s. 44-46

Externí odkazyEditovat