Marie Nikolajevna
Svatá Marie Nikolajevna (rusky Великая княжна Мария Николаевна, 14. červnajul./ 26. června 1899greg. Petrodvorec, Ruské impérium – 17. července 1918 Jekatěrinburg, Sovětské Rusko) byla třetí dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny.
| Marie Nikolajevna | |
|---|---|
| Velkokněžna ruská | |
 Velkokněžna Marie Nikolajevna v roce 1915. | |
| Úplné jméno | Její Imperátorská Výsost velkokněžna Marie Nikolajevna. |
| Narození | 26. června 1899 (14. června) Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium |
| Úmrtí | 17. července 1918 Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR |
| Pohřbena | Chrám svatého Petra a Pavla, Petrohrad, Rusko |
| Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Otec | car Mikuláš II. |
| Matka | Alexandra Fjodorovna |
| Podpis | .jpg) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle oficiální verze byla po roce 1917 společně s rodinou zatčena. V noci ze 16. na 17. července 1918 byla zastřelena se svými rodiči a sourozenci v polosklepní místnosti domu inženýra Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Po její smrti se objevilo několik Lžimarií,[pozn. 1] všechny však byly dříve či později odhaleny jako samozvanky; v roce 2008 potvrdil genealogický test DNA, provedený americkými experty, že ostatky, nalezené v srpnu roku 2007 poblíž Jekatěrinburgu a předběžně identifikované jako ostatky careviče Alexeje a jeho sestry Marie, náleží skutečně těmto carským dětem.
V roce 2000 byla Marie s rodiči a sourozenci, spolu s dalšími 1 083 mučedníky, pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc” (trpitel, mučedník)[1] (již v roce 1961 však byla kanonizována Ruskou pravoslavnou církví za hranicí).
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Cizojazyčné Wikipedie zmiňují několik jmen žen, které se za Marii Nikolajevnu vydávaly, např. ru (Яковелли, Авери, Шапска, Чеслава, Каброк, Алисон), en (Granny Alina), pl (shodně s ru Ceclava Czapska)
Reference editovat
- ↑ Car Mikuláš II. prohlášen za svatého. Hospodářské noviny [online]. 2000-08-21 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
Literatura editovat
- SOKOLOV, Nikolaj Aleksejevič. Zavraždění carské rodiny. Překlad Jan Konstantin Kessler. Praha: Josef Šrámek, 1926. 298 s. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Nikolajevna Ruská na Wikimedia Commons
