Marie Antonietta jede na popraviště

obraz uložený v Louvru

Marie Antoinetta jede na popraviště je skica Jacquese-Louise Davida z roku 1793, jež znázorňuje francouzskou královnu Marii Antoinettu sedící na vozíku pro odsouzené k smrti a vezenou na popraviště na Place de la Revolution.[1]

Marie Antonietta jede na popraviště
AutorJacques-Louis David
Rok vzniku1793
Technikakresba
Rozměry14,8 cm × 10,1 cm
UmístěníLouvre, Paříž
Na rohu ulice Rue Saint-Honoré, vedle Cafè de la Règne, stojí muž s tužkou a listem papíru v ruce. Je to Louis David, jeden z největších umělců své doby. Třebaže je servilní nátury a zbabělého srdce, má tento člověk nedostižně bystré oko a neomylnou ruku. Jedním tahem zachytil jedinečným způsobem na ten prostý list papíru tvář k smrti odsouzené královny: je to skica velkolepá a děsivá zároveň, vyzařující nevýslovně živoucí energii. Vidíme zestárlou ženu, prostou někdejší krásy, avšak stále stejně důstojnou: má ústa hrdě sevřená výkřikem uvězněným uvnitř hrdla, ve tváři má nepřítomný a jakoby vzdálený výraz. Sedí na té ohavné káře, ruce spoutané za zády, stejně vzpřímená a neohrožená, jako by seděla na trůnu. Každý črt neproniknutelného výrazu její tváře odráží opovržení, vztyčený trup potvrzuje neochvějnou rozhodnost. Rezignace, jež se proměnila ve výzvu, utrpení, jež se stalo vzdorem, propůjčují sklíčené postavě novou až mrazivou důstojnost. Dokonce ani nenávist nemůže popřít vznešenost, s níž Marie Antonietta na této skice ve svém velkolepém držení těla hrdě ignoruje potupu jízdy na hnusném voze.
— Stefan Zweig

Technické informace

editovat

Výtvarné dílo (skica tužkou na papíře) o rozměrech 15 × 10 cm je uloženo v pařížském Musée du Louvre.

Reference

editovat
  1. Castelot, str. 427

Související články

editovat

Bibliografie

editovat
  • André Castelot: Marie Antoinetta – Skutečný příběh nepochopené královny, 2000, Fabbri Editori, Milán
  • Stefan Zweig: Marie Antoinetta – Nedobrovolně hrdinný život, 1948, Mondadori, Verona