Mariánský sloup v Třeboni
Sloup Neposkvrněné Rodičky Boží Panny Marie je dílo českobudějovického sochaře Leopolda Huebera.[1][2] Nachází se na Masarykově náměstí v Třeboni vedle Jordanovy kašny. Sloup je nemovitá kulturní památka ČR.[3]
| Mariánský sloup v Třeboni | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Leopold Hueber |
| Rok vzniku | 1780 |
| Umělecký směr | baroko, klasicismus |
| Kód památky | 23930/3-2355 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Popis | |
| Výška | 30 stop |
| Materiál | vápenec |
| Umístění | |
| Umístění | Masarykovo náměstí, Třeboň |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′14″ s. š., 14°46′15,23″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Mariánský sloup byl vybudován v letech 1780 až 1781 na základě závěti třeboňských měšťanů Alžběty a Jana Pilsových.[4] Jeho autorem je českobudějovický sochař Leopold Hueber (uváděn též jako Leopold Huber, asi 1702–1800).[5] Kamenické práce provedl rakouský kameník Johann Hueber. Kámen (vápenec) na výstavbu sloupu byl přivezen z rakouského Eggenburgu.[1][2]
Socha Panny Marie byla umístěna na sloup v prosinci 1780. Sloup byl slavnostně vysvěcen 5. června 1781 posledním opatem třeboňského kláštera Augustinem Markem z Bavorova. Při této příležitosti bylo na hrázi rybníka Svět vypáleno „66 salv z tuplháků“.[1]
Roku 1822 byla socha opravena nákladem obce.[4] Další opravu provedl roku 1894 jindřichohradecký sochař František Russ.[2][4] Roku 1958 byl Mariánský sloup v Třeboni prohlášen nemovitou kulturní památkou.[3] Zatím poslední renovaci provedli v letech 2007 až 2008 akademičtí sochaři a restaurátoři Lukáš Hosnedl a Jan Korecký.[4][6]
Popis editovat
Sloup je vybudován v barokním slohu s klasicistními prvky. Základem sloupu je masivní trojboký podstavec, na kterém jsou umístěny sochy sv. Josefa s Ježíškem, sv. Alžběty Durynské a zemského patrona sv. Vojtěcha.
Na čelní straně podstavce je latinský nápis s chronogramem. Na zbývajících stranách jsou umístěny dva reliéfy s výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Ve spodní části sloupu je zazděna pamětní listina.[1]
Vrchní část sloupu tvoří tříboký jehlan zdobeným plastikami andělů a zakončený korintskou hlavicí. Na ní je umístěna socha Panny Marie Immaculaty stojící na kouli představující svět.
Nápis s chronogramem editovat
SVMtIbVs
IoannIs, PILs
et ELIsabethae
PILsIanæ
StatVa
fIerI DeCreta
parata fVIt
Nápis připomíná donátory Jana a Alžbětu Pilsovi a letopočet výstavby (V+M+I+V+I+I+I+L+L+I+I+L+I+V+I+I+D+C+V+I = 1780).
Galerie editovat
-
Mariánský sloup na náměstí v Třeboni -
Mariánský sloup boční pohled -
Mariánský sloup před renovací -
Socha sv. Josefa s Ježíškem -
Socha sv. Alžběty Durynské se žebrákem -
Socha sv. Vojtěcha -
Čelní část podstavce s chronogramem -
Reliéf se sv. Janem Nepomuckým -
Reliéf se sv. Floriánem -
Vrcholová socha Panny Marie Immaculaty
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d ŠORM, Antonín; KRAJČA, Antonín. Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Praha: [s.n.], 1939. Dostupné online.
- ↑ a b c SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. [s.l.]: Grada Publishing a.s., 2010. 240 s. Dostupné online.
- ↑ a b https://pamatkovykatalog.cz/mariansky-sloup-13807839
- ↑ a b c d MAXOVÁ, Ivana; NEJEDLÝ, Vatislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Jihočeském kraji. Praha: NPÚ, 2009. 406 s. ISBN 978-80-87104-33-0. S. 219–232.
- ↑ Hueber, Leopold, asi 1702-1800 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online.
- ↑ KOBLIHOVÁ, Stanislava. Oprava Mariánského sloupu v Třeboni pokračuje. Jindřichohradecký deník. 2008-09-02. Dostupné online [cit. 2020-10-29].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánský sloup na Wikimedia Commons - Sloup v katalogu Národního památkového ústavu
