Mariánský sloup v Třeboni

kulturní památka České republiky na území obce Třeboň

Sloup Neposkvrněné Rodičky Boží Panny Marie je dílo českobudějovického sochaře Leopolda Huebera.[1][2] Nachází se na Masarykově náměstí v Třeboni vedle Jordanovy kašny. Sloup je nemovitá kulturní památka ČR.[3]

Mariánský sloup v Třeboni
Základní údaje
AutorLeopold Hueber
Rok vzniku1780
Umělecký směrbaroko, klasicismus
Kód památky23930/3-2355 (PkMISSezObrWD)
Popis
Výška30 stop
Materiálvápenec
Umístění
UmístěníMasarykovo náměstí, Třeboň
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Mariánský sloup byl vybudován v letech 1780 až 1781 na základě závěti třeboňských měšťanů Alžběty a Jana Pilsových.[4] Jeho autorem je českobudějovický sochař Leopold Hueber (uváděn též jako Leopold Huber, asi 1702–1800).[5] Kamenické práce provedl rakouský kameník Johann Hueber. Kámen (vápenec) na výstavbu sloupu byl přivezen z rakouského Eggenburgu.[1][2]

Socha Panny Marie byla umístěna na sloup v prosinci 1780. Sloup byl slavnostně vysvěcen 5. června 1781 posledním opatem třeboňského kláštera Augustinem Markem z Bavorova. Při této příležitosti bylo na hrázi rybníka Svět vypáleno „66 salv z tuplháků“.[1]

Roku 1822 byla socha opravena nákladem obce.[4] Další opravu provedl roku 1894 jindřichohradecký sochař František Russ.[2][4] Roku 1958 byl Mariánský sloup v Třeboni prohlášen nemovitou kulturní památkou.[3] Zatím poslední renovaci provedli v letech 2007 až 2008 akademičtí sochaři a restaurátoři Lukáš Hosnedl a Jan Korecký.[4][6]

PopisEditovat

Sloup je vybudován v barokním slohu s klasicistními prvky. Základem sloupu je masivní trojboký podstavec, na kterém jsou umístěny sochy sv. Josefa s Ježíškem, sv. Alžběty Durynské a zemského patrona sv. Vojtěcha.

Na čelní straně podstavce je latinský nápis s chronogramem. Na zbývajících stranách jsou umístěny dva reliéfy s výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Ve spodní části sloupu je zazděna pamětní listina.[1]

Vrchní část sloupu tvoří tříboký jehlan zdobeným plastikami andělů a zakončený korintskou hlavicí. Na ní je umístěna socha Panny Marie Immaculaty stojící na kouli představující svět.

Nápis s chronogramemEditovat

SVMtIbVs

IoannIs, PILs

et ELIsabethae

PILsIanæ

StatVa

fIerI DeCreta

parata fVIt

Nápis připomíná donátory Jana a Alžbětu Pilsovi a letopočet výstavby (V+M+I+V+I+I+I+L+L+I+I+L+I+V+I+I+D+C+V+I = 1780).

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d ŠORM, Antonín; KRAJČA, Antonín. Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Praha: [s.n.], 1939. Dostupné online. 
  2. a b c SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. [s.l.]: Grada Publishing a.s., 2010. 240 s. Dostupné online. 
  3. a b https://pamatkovykatalog.cz/mariansky-sloup-13807839
  4. a b c d MAXOVÁ, Ivana; NEJEDLÝ, Vatislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Jihočeském kraji. Praha: NPÚ, 2009. 406 s. ISBN 978-80-87104-33-0. S. 219–232. 
  5. Hueber, Leopold, asi 1702-1800 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 
  6. KOBLIHOVÁ, Stanislava. Oprava Mariánského sloupu v Třeboni pokračuje. Jindřichohradecký deník. 2008-09-02. Dostupné online [cit. 2020-10-29]. 

Externí odkazyEditovat