Marcus Livius Drusus (konzul 112 př. n. l.)

Marcus Livius Drusus (155 př. n. l. - 108 př. n. l.) byl římský politik, který v roce 112 př. n. l. zastával úřad konzula.[13] Byl také správcem provincie Makedonie a úspěšně vedl kampaň v Thrákii proti Skordiskům.[13]

Marcus Livius Drusus
Narození155 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí109 př. n. l. (ve věku 45–46 let)
Řím
Povolánístarořímský politik a starořímský voják
ChoťCornelia[1][2]
DětiMarcus Livius Drusus mladší[3][4][1][5]
Mamercus Aemilius Lepidus Livianus[1][6]
Livia[1][7]
RodičeGaius Livius Drusus[1][8]
RodLivii Drusi
PříbuzníGaius Livius Drusus[1][9] a Livia[10][11] (sourozenci)
Marcus Livius Drusus Claudianus a Livia[12] (vnoučata)
Funkceřímský konzul (112 př. n. l.)
římský senátor
aedil
praetor
Tribun lidu
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Původ editovat

Drusus se narodil jako syn Gaia Livia Drusa, konzula na rok 147 př. n. l.[14] Měl bratra jménem Gaius Livius Drusus[14] a sestru Livii.[15]

Tribunát editovat

Drusus byl v roce 122 př. n. l. s mohutnou podporou senátu zvolen tribunem lidu, aby podkopal zákony o pozemkové reformě Gaia Graccha. Za tímto účelem navrhl vytvořit dvanáct kolonií[16] s 3 000 osadníky z chudších tříd a zmírnit nájem z majetku rozdělovaného státem po roce 133 př. n. l. Navrhl také, aby Italikové s latinským právem byli úplně osvobozeni od tělesných i hrdelních trestů od Římanů, což byla záměrně provokativní protinabídka ke Gracchově plánu udělení plného občanství. Tyto návrhy známé jako leges Liviae nikdy nevešly v platnost, protože senát jednoduše odmítl Gracchovy návrhy podporovat. Jejich postup byl úspěšný, Drusus získal i tolik podpory lidu, která ho ospravedlňovala vetovat návrhy Gracchových zákonů.

Konzulát a cenzura editovat

Drusus se později v roce 112 př. n. l. stal konzulem a s úspěchem bojoval v Makedonii, kde se mu zdařilo porazit kmen Skordisků,[13] který dokonce vytlačil z Thrákie až za Dunaj. V roce 109 př. n. l. byl zvolen do úřadu cenzora společně s Markem Aemiliem Scaurem.[17] Zemřel ještě v průběhu zastávání úřadu.[17]

Rodina editovat

Drusus byl ženat s Cornelií, se kterou měl tři známé děti:

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Livius Drusus na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. Drusus. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XI.
  4. Drusi. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  6. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  7. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  8. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  9. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  10. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  11. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  12. Dostupné online.
  13. a b c Broughton 1951, s. 538.
  14. a b Roman Republican and Imperial Senatorial Families, Livius.
  15. Matthew Dennison 2011.
  16. Appiános, s. 33-34.
  17. a b Broughton 1951, s. 545.
  18. a b c Susan Treggiari 2019, s. 40.

Literatura editovat

  • APPIÁNOS. Krize římské republiky (Římské dějiny 2 – Občanské války) (původním názvem: Appiani Historia Romana II). Překlad Jan Burian, Bohumila Mouchová. 1. vyd. Kniha I. Praha: Svoboda, 1989. 496 s. (Antická knihovna; sv. 59). ISBN 80-205-0060-X. Kapitola 23. 
  • BROUGHTON, Thomas Robert Shannon. The Magistrates of the Roman Republic 1: Volume 1: 509 B.C. - 100 B.C.. [s.l.]: American Philological Association, 1951. 600 s. ISBN 978-0891307068. (anglicky) 
  • DENNISON, Matthew. Livia, Empress of Rome: A Biography. [s.l.]: St. Martin's Publishing Group, 2011. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-0312658649. (anglicky) 
  • TREGGIARI, Susan. Servilia and her Family. [s.l.]: Oxford University Press, 2019. 416 s. ISBN 978-0198829348. (anglicky)