Marcus Iunius Brutus

římský politik

Marcus Iunius Brutus (85 př. n. l.23. října 42 př. n. l.) byl římský politik, zastánce republikánského zřízení a jeden z iniciátorů spiknutí proti diktátoru Gaiu Iuliu Caesarovi. Pocházel ze slavného římského rodu Juniů, který se významně podílel na svržení římských králů a nastolení republiky, jeho členem, tedy i Marcovým příbuzným, byl například Lucius Iunius Brutus.

Marcus Junius Brutus
Narození85 př. n. l.
Úmrtí23. října 42 př. n. l. (ve věku 42–43 let)
Filippoi
Příčina úmrtípenetrating trauma
Povolánífilozof, básník a starořímský politik
Politická stranaOptimáti
ChoťClaudia (do 45 př. n. l.)[1][2]
Porcia Catonis (45–43 př. n. l.)[1][3]
Partner(ka)Volumnia Cytheris
RodičeMarcus Iunius Brutus[4][1][5] a Quintus Servilius Caepio[4] a Servilia Caepionis[1][6] a Hortensia[7]
RodJunii Bruti
PříbuzníMarcus Junius Silanus, Junia Tertia[1][8], Junia Prima[1][9] a Junia Secunda[1][10] (sourozenci)
Calpurnius Bibulus (nevlastní syn)
Decimus Iunius Brutus Albinus
Funkcepraetor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brutus byl dlouhá léta Caesarovým blízkým přítelem. Roku 44 př. n. l. mu Caesar svěřil úřad městské praetury. Brutus však byl zastáncem republikánského zřízení, jež bylo v té době ve vážné krizi, kterou ještě prohlubovaly snahy Caesara po monarchistické vládě. To bylo důvodem Brutovy účasti na spiknutí proti diktátorovi, jemuž se postavil do čela. Na Caesarově zavraždění v březnu 44 př. n. l. se podílel osobně. Poté odešel do Malé Asie, aby tu shromáždil vojsko k boji s Caesarovými přívrženci. Roku 42 př. n. l. byl poražen Marcem Antoniem a Octavianem u Filipp. Po prohrané bitvě spáchal sebevraždu. Autorem Brutova životopisu je Plútarchos.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. a b Dostupné online.
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  6. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  7. Susan Treggiari: Servilia and her Family.
  8. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  9. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  10. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]

Externí odkazy editovat