Marcus Iunius Brutus
Marcus Iunius Brutus (85 př. n. l. - 23. října 42 př. n. l.) byl římský politik, zastánce republikánského zřízení a jeden z iniciátorů spiknutí proti diktátoru Gaiu Iuliu Caesarovi. Pocházel ze slavného římského rodu Juniů, který se významně podílel na svržení římských králů a nastolení republiky, jeho členem, tedy i Marcovým příbuzným, byl například Lucius Junius Brutus.
| Marcus Junius Brutus | |
 | |
| Narození |
85 př. n. l. Řím |
|---|---|
| Úmrtí |
23. října 42 př. n. l. (ve věku 42–43 let) Filippoi |
| Příčina úmrtí | penetrating trauma |
| Povolání | filozof, básník a starořímský politik |
| Politická strana | Optimáti |
| Manžel(ka) |
Claudia Pulchra Major (neznámá hodnota–45 př. n. l.) Porcia Catonis (45 př. n. l.–43 př. n. l.) |
| Partner(ka) | Cytheris |
| Rodiče | Marcus Iunius Brutus a Quintus Servilius Caepio a Servilia Caepionis |
| Příbuzní |
Junia Tertia, Junia Secunda, Marcus Junius Silanus a Junia Prima (sourozenci) Calpurnius Bibulus (nevlastní syn) |
| Funkce | praetor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brutus byl dlouhá léta Caesarovým blízkým přítelem. Roku 44 př. n. l. mu Caesar svěřil úřad městské praetury. Brutus však byl zastáncem republikánského zřízení, jež bylo v té době ve vážné krizi, kterou ještě prohlubovaly snahy Caesara po monarchistické vládě. To bylo důvodem Brutovy účasti na spiknutí proti diktátorovi, jemuž se postavil do čela. Na Caesarově zavraždění v březnu 44 př. n. l. se podílel osobně. Poté odešel do Malé Asie, aby tu shromáždil vojsko k boji s Caesarovými přívrženci. Roku 42 př. n. l. byl poražen Marcem Antoniem a Octavianem u Filipp. Po prohrané bitvě spáchal sebevraždu. Autorem Brutova životopisu je Plútarchos.
GalerieEditovat
Marcus Iunius Brutus
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcus Junius Brutus na Wikimedia Commons 
Osoba Marcus Junius Brutus ve Wikicitátech
