Marc Garneau
Marc Joseph Jean-Pierre Garneau (* 23. února 1949 Québec, provincie Québec) je kanadský ministr dopravy a politik reprezentující v parlamentu Kanady Liberální stranu. Původním povoláním byl inženýr vojenského námořnictva, roku 1983 se stal jedním z kanadských astronautů. Absolvoval tři kosmické lety na palubě amerických raketoplánů Space Shuttle – roku 1984 se stal prvním Kanaďanem ve vesmíru při letu STS-41-G, kosmický let si zopakoval roku 1996 a 2000 (mise STS-77 a STS-97). Po odchodu z oddílu kosmonautů stál v letech 2001–2005 v čele Kanadské kosmické agentury. Poté se dal na politickou dráhu v řadách Liberální strany. Roku 2006 neúspěšně kandidoval do kanadského parlamentu, zvolen byl v letech 2008 a 2011, po volbách 2011 stanul v čele liberálních poslanců v dolní komoře parlamentu. Od 4. listopadu 2015 je kanadským Ministrem dopravy.
| Marc Joseph Jean-Pierre Garneau | |
 Marc Garneau před letem STS-97 roku 2000 | |
| Astronaut NRC/CSA | |
|---|---|
| Státní příslušnost |
 Kanada |
| Datum narození | 23. února 1949 (71 let) |
| Místo narození | Québec, provincie Québec, Kanada |
| Předchozí zaměstnání |
inženýr vojenského námořnictva |
| Čas ve vesmíru | 29 dní, 2 hodiny a 0 minut |
| Kosmonaut od | prosinec 1983 |
| Mise | STS-41-G, STS-77, STS-97/ISS |
| Znaky misí |
   |
| Kosmonaut do | únor 2001 |
| Pozdější zaměstnání | poslanec dolní sněmovny kanadského parlamentu (zvolen 2008, 2011), ministr dopravy (zvolen 2015) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Mládí, vojákEditovat
Marc Garneau po střední škole absolvoval bakalářské studium na Royal Military College v Kingstonu, které dokončil roku 1970. Ve studiu pokračoval na Imperial College of Science and Technology v Londýně, zde roku 1973 obhájil doktorát.[1] Následující rok vstoupil do Kanadského královského námořnictva. V letech 1974–1976 byl důstojníkem pro zbraňové systémy na torpédoborci Algonquin, poté sloužil ve školních a technických útvarech kanadského námořnictva, naposled se zabýval vývojem vybavení pro námořní komunikaci a elektronickou válku.[2]
KosmonautEditovat
Roku 1983 se přihlásil do prvního kanadského náboru astronautů, prošel všemi koly výběru a od 5. prosince 1983 patřil mezi úspěšnou šestici.[1] Oddíl astronautů byl začleněn pod Národní výzkumnou radu (NRC, National Research Council), od roku 1989 funguje v rámci Kanadské kosmické agentury (CSA, Canadian Space Agency). Od února 1984 se připravoval v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu na roli specialisty pro užitečné zatížení v misi STS-41-G.[1]
K letu STS-41-G odstartoval na palubě raketoplánu Challenger 5. října 1984. ve funkci specialisty pro užitečné zatížení. Let byl věnován především dálkovému průzkumu Země a vypuštění družice ERBS. Challenger přistál 13. října, let trval 8 dní, 5 hodin a 24 minut.[3]
Mezi lety pracoval v různých funkcích v Johnsonově středisku NASA v Houstonu, roku 1989 formálně odešel z kanadského námořnictva.[2] V letech 1992–1993 společně s astronauty 14. náboru NASA absolvoval výcvik letového specialisty raketoplánů.[1]
Podruhé se na oběžnou dráhu Země dostal roku 1996 při letu STS-77. Raketoplán Endeavour k němu vzlétl 19. května 1996, přistál 29. května po 10 dnech a 39 minutách. Během letu astronauti vypustili družici Spartan 207-IAE a věnovali se různým experimentům v laboratoři Spacehab.[4]
V srpnu 1998 byl potřetí zařazen do posádky raketoplánu, tentokrát na misi STS-97 Endeavouru. Cílem letu bylo dovezení 17 tun konstrukcí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), a sice dílu P6 hlavního nosníku stanice, panelů solárních článků a radiátorů chladicího systému S4/S6. Na montážní práce potřebovali astronauti tři výstupy do vesmíru. Mise proběhla ve dnech 30. listopadu – 11. prosince 2000.[5]
Manažer, politikEditovat
Nedlouho po třetím letu, v únoru 2001, Garneau odešel z oddílu kosmonautů, současně byl jmenován výkonným místopředsedou Kanadské kosmické agentury (CSA). V listopadu 2001 postoupil na místo jejího předsedy.[2] V letech 2003–2008 současně zastával post kancléře Carletonské univerzity (Carleton University).
V čele CSA stál do listopadu 2005, kdy odešel, aby se mohl věnovat volební kampani.[2] V kanadských volbách do federálního parlamentu v lednu 2006 totiž kandidoval za Liberální stranu v obvodu Vaudreuil-Soulanges. Roku 2006 neuspěl, nicméně při následujících volbách v říjnu 2008 v obvodu Westmount—Ville-Marie zvítězil s vysokým náskokem a v květnu 2011 dosáhl těsného znovuzvolení. Od roku 2008 je pomocníkem vůdce Liberální strany pro Québec, po volbách 2011 stanul v čele poslanců Liberální strany v dolní komoře parlamentu.[6] Po volbách v roce 2015 se stal Ministrem dopravy ve vládě Justina Thrudeau.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2007-5-14 [cit. 2012-03-29]. Kapitola Marc Joseph Jean-Pierre Garneau. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d Canadian Space Agency. Biography of Marc Garneau [online]. Quebec, Canada: rev. 2006-08-18 [cit. 2012-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-10. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-7-11 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-41-G. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 1997-8-27 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-77.
- ↑ Holub. Rev. 2001-2-5 [cit. 2012-02-09]. Kapitola STS-97.
- ↑ Parliament of Canada, House of Commons. GARNEAU, Marc, C.C., C.D., B.Sc., Ph.D., F.C.A.S.I. [online]. Ottawa: [cit. 2012-02-09]. Marc Garneau na webu kanadského parlamentu. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marc Garneau na Wikimedia Commons - Parliament of Canada, House of Commons. GARNEAU, Marc, C.C., C.D., B.Sc., Ph.D., F.C.A.S.I. [online]. Ottawa: [cit. 2012-02-09]. Marc Garneau na webu kanadského parlamentu. Dostupné online. (anglicky)
