Otevřít hlavní menu

Manovec (Alhagi), někdy též psáno mannovec, je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to suchomilné keře s tuhými zelenými trnitými větvemi a drobnými listy. Jsou rozšířené v počtu 6 druhů od severní Afriky a Řecka po Indii a Čínu. Nejvíce druhů roste ve Střední Asii. Rostou zejména v pustých vyprahlých oblastech, slouží jako potrava velbloudům a chrání půdu před erozí. Manovec mouřenínský roní sladkou pryskyřici, která byla považována za biblickou manu.

Jak číst taxoboxManovec
alternativní popis obrázku chybí
Manovec mouřenínský (Alhagi maurorum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Faboideae
Tribus Hedysareae
Rod manovec (Alhagi)
Gagneb., 1755
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plody manovce mouřenínského (Alhagi maurorum)

Obsah

PopisEditovat

Manovce jsou nízké keře (dorůstající výšky max. 1 metr) s tuhými zelenými větvemi, pokrytými tvrdými, ostrými, asi 12 až 25 mm dlouhými trny. Listy jsou drobné, jednoduché, podlouhle obvejčité, celokrajné, s drobnými palisty. Květy jsou drobné, žluté, růžové, červené nebo fialové, krátce stopkaté, jednotlivé nebo po několika v řídkých úžlabních hroznech. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 krátkými zuby. Pavéza je obvejčitá, krátce nehetnatá, asi stejně dlouhá jako podlouhle srpovitá křídla a tupý zahnutý člunek. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré (9+1). Semeník je téměř přisedlý, s mnoha vajíčky a nitkovitou zahnutou čnělkou zakončenou drobnou bliznou. Plody jsou dlouhé a úzké, stopkaté, nepukavé, často mezi semeny zaškrcované. Obsahují 1 až 5 semen.[1][2]

RozšířeníEditovat

Rod manovec zahrnuje 6 druhů. Je rozšířen od východního Středomoří po Mongolsko, Indii a Čínu. Nejvíc druhů se vyskytuje ve Střední Asii. Rostliny jsou odolné vůči suchu a rostou na alkalických půdách v pustých oblastech. V Evropě je tento rod zastoupen 2 druhy: manovec mouřenínský (Alhagi maurorum) zasahuje do evropské části Ruska, manovec Alhagi graecorum do Řecka.[1][3]

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Manovce zabraňují větrné erozi půdy a některé druhy slouží jako potrava velbloudům v pouštních oblastech. Větve manovce mouřenínského roní v horkých letních měsících sladkou gumovitou pryskyřici, která na vzduchu tuhne. Arabští nomádi kousky pryskyřice sbírají a považují je za pochoutku. Pryskyřice má také využití v medicíně jako laxativum, expektorans a na bolesti hlavy. Kdysi byla považována za biblickou manu, odtud český název rodu.[1][2]

Manovec mouřenínský byl zavlečen do Severní Ameriky, kde se v některých oblastech (např. v Coloradské poušti nebo v údolí San Joaquin v Kalifornii) stal invazní rostlinou.[1]

Přehled druhů a jejich rozšířeníEditovat

[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  2. a b XU, Langran; LARSEN, Kai. Flora of China: Alhagi [online]. Dostupné online. 
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  4. International Legume Database: Alhagi [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat