Otevřít hlavní menu

Malki'el Gruenwald (hebrejsky: מלכיאל גרינוולד, Malki'el Grinvald; 18811958) byl izraelský hoteliér, amatérský novinář a sběratel známek, který se stal veřejně známým v 50. letech 20. století, když obvinil státního úředníka a vládního zaměstnance dr. Rudolfa Kastnerakolaboracenacisty během druhé světové války.

Malki'el Gruenwald
מלכיאל גרינוולד.gif
Narození 12. září 1882
Šoproň
Úmrtí 1. března 1968 (ve věku 85 let)
Jeruzalém
Místo pohřbení Har ha-Menuchot
Povolání spisovatel a hoteliér
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ28205917
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gruenwald (v popředí uprostřed) po odchodu ze soudní síně během Kastnerova procesu

BiografieEditovat

Narodil se ve městě SopronRakousku-Uhersku a kromě něj žil rovněž ve Vídni (podle jiných zdrojů se ve Vídni i narodil).[1] Pracoval jako obchodník a novinář. V roce 1937 byl ve Vídni surově napaden při pogromu, když mu byly vymláceny zuby, pořezán jazyk, zlámány nohy a ruce a byl zmlácen do bezvědomí.[2] Když se následujícího roku zotavil ze svých zranění, emigroval se svou ženou, synem Jicchakem a dcerou Rinou do britské mandátní Palestiny, kde se usadili v Jeruzalémě. Gruenwald za své celoživotní úspory koupil hotel Austria, desetipokojový hotel na Sijónském náměstí, který provozoval společně se svou manželkou.

Poté co Britové omezili židovskou emigraci do Palestiny, angažoval se v ilegální židovské imigraci. Přes padesát jeho příbuzných zahynulo během holocaustu. Jeho syn Jicchak vstoupil do Irgunu a padl během izraelské války za nezávislost. Dcera Rina pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici Hadasa.[3]

Podle knihy Hitler, the Allies, and the Jews od Šlomo Aronsona, který se odvolává na zdroje zveřejněné izraelskou zpravodajskou službou, však byl Gruenwald v Rakousku kriminálníkem, který donášel na labouristické sionisty rakouské fašistické vládě, vyhrožoval představitelům ortodoxních židů a byl britským informátorem.[4]

Pamflety a Kastnerův procesEditovat

Počátkem 50. let se Gruenwald chtěl opět začít věnovat žurnalistice. Jelikož však neuměl psát hebrejsky, nikdo jej na takovou pozici nezaměstnal. Začal proto vlastním nákladem vydávat politické pamflety o rozsahu zhruba tří stránek. Ty vydával zpravidla jednou do týdne a distribuoval je bez nároku na odměnu v místních kavárnách, poštou či sám. Ve svých textech útočil na „zkorumpované představitele, náboženské představitele, kteří si dle jeho názoru nezasloužili zastávat svojí pozici, chamtivé státní úředníky apod.“[1] V srpnu 1952 obvinil v jednom ze svých pamfletů z kolaborace s nacisty dr. Rudolfa Kastnera, tiskového tajemníka na ministerstvu obchodu a průmyslu, vysoce postaveného člena strany Mapaj a někdejšího šéfa maďarského Pomocného a záchranného výboru, který vyjednával s Adolfem Eichmannem o propuštění maďarských Židů výměnou za peníze a cennosti.[5] Podle Gruenwalda vedla Kastnerova kolaborace mimo jiné ke smrti 400 tisíc maďarských Židů během holocaustu a po válce měl jako svědek v Norimberském procesu svou výpovědí napomoci plukovníkovi SS Kurtu Becherovi. Všechny tyto informace měl Gruenwald podle Hechta získat z anonymního dopisu a z rozhovoru z cizincem ve své kavárně.[6]

Izraelský generální prokurátor a toho času i ministr spravedlnosti Chajim Kohen proti Gruenwaldovi podal žalobu pro urážku na cti. V následném soudním sporu s Gruenwaldem, který vešel ve známost jako Kastnerův proces, se však jeho právnímu zástupci Šmu'elu Tamirovi podařilo proces obrátit proti Kastnerovi.[7] Ten byl mimo jiné nařčen z toho, že se nijak nepokusil pomoci židovské výsadkářce Chaně Senešové, která byla v době jeho působení v Budapešti ve městě vězněna, souzena a nakonec navzdory rozsudku popravena. Rozsudek v Kastnerově procesu nakonec padl v červnu 1955. Gruenwald byl shledán vinným a byl odsouzen k pokutě jedné palestinské libry. Kastnera předsedající soudce Binjamin Halevy obvinil ze „zaprodání duše ďáblu“ a prohlásil, že celá událost „nebyla nešťastnou shodou okolností, nýbrž Kastnerovým vědomým rozhodnutím nepodnikat v Chanině případu žádné kroky, neboť by se takovým jednáním mohl zaplést s úřady“.[7] Generální prokurátor Kohen se proti rozsudku odvolal a v lednu 1957 se případem začal zabývat Nejvyšší soud. Dva měsíce nato však byl Kastner zavražděn neznámým pachatelem. V lednu 1958 Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance a Kastnera očistil.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malchiel Gruenwald na anglické Wikipedii.

  1. a b MAOZ, Asher. Historical Adjudication: Courts of Law, Commissions of Inquiry, and "Historical Truth". Law and History Review. 2002, roč. 18, čís. 3. (anglicky) 
  2. HECHT, Ben. Perfidy. Jeruzalém: Milah Press, 1999. 281 s. ISBN 0-9646886-3-8. S. 3. (anglicky) Dále jen: Perfidy. 
  3. Perfidy. s. 4–6
  4. ARONSON, Shlomo. Hitler, the Allies, and the Jews. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. 406 s. Dostupné online. ISBN 978-0521838771. S. 334. (anglicky) 
  5. BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. Madison: University of Wisconsin Press, 2010. 302 s. Dostupné online. ISBN 978-0299234843. S. 21–22. (anglicky) 
  6. Perfidy. s. 48
  7. a b c Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. s. 119–122

Externí odkazyEditovat