Malý mollový septakord

Malý mollový septakord je pojem z oboru hudební teorie označující poměrně často používaný typ čtyřzvuku (v evropské hudbě).

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě malou tercii, čistou kvitnu a malou septimu. Z hlediska terciového systému je malý mollový septakord rozšířením mollového kvintakordu.

Značení editovat

Malý mollový septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu s příponou mi pro označení mollového charakteru, který je doplněn o horní index 7 (ten se obecně používá ke značení malé septimy):

  •   od základního tónu c
  •   od základního tónu fis
  •   od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

  •  
  •  

Složení editovat

Následující tabulka obsahuje složení malého mollového septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu Základní tón Malá tercie Čistá kvinta Malá septima
  c es g b
  g b d f
  d f a c
  a c e g
  e g h d
  h d fis a
  fis a cis e
  cis e gis h
  as ces (=h) es ges
  es ges b des
  b des f as
  f as c es

Význam editovat

Malý mollový septakord lze použít v mollových skladbách ve funkci tóniky nebo subdominanty, protože obsahuje malou tercii a malou septimu – intervaly charakteristické pro aiolský modus a dórský modus. Lze jej použít i jako mollovou dominantu, ale zde je častěji užíván dominantní septakord, který stojí na pátém stupni harmonické mollové stupnice.

Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat