Malá opereta

divadlo v Praze

Malá opereta bylo divadlo s operetním repertoárem, které působilo v pražské Římské ulici 45 (v sále dnešního Divadla U Hasičů) v letech 1930–1936.

Malá opereta
Dům U hasičů (Malá opereta), asi 1929
Dům U hasičů (Malá opereta), asi 1929
Základní informace
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo Praha
Zaměření opereta
Nástupce Divadlo Spejbla a Hurvínka
Budova
Otevření 1930
Osobnosti
Ředitel Mirko Bukovský
Další informace
Adresa Praha 2, Římská 45
Ulice Římská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Ve třicátých letech 20. století bylo v Praze několik divadel, které provozovaly operety. Jednalo se o Vinohradskou zpěvohru, smíchovskou Arénu a holešovickou Uranii. V roce 1929 k nim přibyla Velká opereta.[1] I v této situaci v roce 1930 se pokusil tenorista Miroslav Bukovský o založení další operetní scény, která však vytrvala pouze šest let.

Do vzniku Malé operetyEditovat

Divadelní sál vzniknul v podzemí spolkového Hasičského domu, který postavila Česká zemská hasičská jednota v Praze v letech 1927–1929. Hlavními architekty byli Tomáš Pražák (1890–1947) a Pavel Moravec (1891–1971), stavbu provedla firma Aloise Krofty (1888–1958). Stavba byla kolaudována 24. 6. 1929.[2]

V sále nejprve působilo Varieté bio[3].

Zahájení činnostiEditovat

Prvním ředitelem Velké operety se stal tenorista Mirko Bukovský (1893–1976).[4] Nově vzniklé divadlo si kladlo za cíl uvádět přednostně díla tuzemských autorů.

Provoz Malé operety byl zahájen v sobotu 27. září 1930 premiérou operety Léto prchlo v dál maďarského skladatele Lajose Lajtaje. Vznik divadla byl přijat kritikou v zásadě vlídně, i když k první premiéře vyslovovali kritici výhrady. Nové divadlo se však mělo potýkat s intrikami konkurenčních vinohradských divadel (Vinohradská zpěvohra a Městské divadlo na Královských Vinohradech), které způsobily, že divadelní koncese nebyla Mirko Bukovskému k datu zahájení udělena a soubor odehrál několik představení svépomocí.[5] Podle zprávy z tisku mělo divadlo ještě pět minut před zahájením představení administrativní problémy (údajně pro chybějící železnou oponu, i když divadlo bylo vybaveno moderním protipožárním zařízením).[6][7]

Pravidelná každodenní představení zahájila Malá opereta až 25. prosince 1930, reprízováním operety Léto prchlo v dál.[8]

Zánik Malé operetyEditovat

Miroslav Bukovský ukončil svou činnost v Malé operetě v květnu 1935. Po něm převzal divadlo herec Vojtěch (Vojta) Merten (1895–1945, vl. jm. Vojtěch Bartůšek). Ten uvedl operety Vlastislava Antonína Viplera Jen ty a já, Eduarda Ingriše Holubník[p 1] a Píseň lásky od E. Kašpara, J. Chlumeckého a F. Mrázka. Poslední představení Malé operety se konalo 31. března 1936.[9][7]

Po zániku Malé operetyEditovat

Po zániku Malé operety hrálo v sále Kino Tatra. Od října 1945 do roku 1995 zde vystupovalo Divadlo Spejbla a Hurvínka, nyní Divadlo U hasičů.

Osobnosti Malé operetyEditovat

Přední herci a zpěváciEditovat

Hlavním představitelem byl v sezóně 1932/33 brněnský tenorista Valentin Šindler (1885–1957), který vystupoval v rozhlasem zpopularizované roli Stréčka Křópala z Břochovan.

Dalšími představiteli, kteří v Malé operetě vystupovali, byli např.: Truda Grosslichtová, Ilona Hodačová (1905–??), Helena Monczáková (1882–1958), Valja Petrová (1900–1976), Ella Šárková (1906–1991), Vladimír Klemens (1905–1982), Josef Kubík (1877–1949), František (Fanda) Mrázek (1903–1970), Vojta Merten (1895–1945), Jindřich Láznička (1901–1970). [7]


Další osobnostiEditovat

Režiséry Malé operety byli R. Kautský, J. L. Novák, A. Přerovský a Jaroslav Sadílek (1906–1943, popraven za okupace).

Dirigenty byli mj. Eduard Ingriš (1905–1991) a Ladislav Macák.[7]

Repertoár Malé operetyEditovat

V sezóně 1932–1933 dominovaly hry, ve kterých vystupoval Stréček Křopal z Břochovan představovaný Valentinem Šindlerem ve hrách Křópal biletářem s hudbou Roberta Stolze (1880–1975) či Křópal poslancem a Křópal detektivem s hudbou Přemysla Payera (1898–??). Nejúspěšnější byla Hanácká krev Mirko Bukovského, která se dočkala více, než padesáti repríz a hrála se do počátku roku 1932.

Další složkou repertoáru byly lidové operety s hudbou Vlastislava Antonína Viplera jako Masér pro dámy, Setník z Kopníku, Hřích paní Liany či Na Svatém kopečku (v roce 1934 zfilmoval režisér Miroslav Cikán). Nejúspěšnější inscenací byla kromě Hanácké krve opereta Brandejští dragouni Jaroslava Jankovce, uvedená roku 1934.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Autorství hudby dle dobového tisku. Divadelní encyklopedie uvádí jako autora Vlastislava Antonína Viplera.

ReferenceEditovat

  1. Nové divadlo v Praze. Velká opereta zahájí v listopadu. Národní listy. 30. 10. 1929, s. 1. Dostupné online. 
  2. Databáze divadel: Divadlo U Hasičů
  3. Film. Národní listy. 22. 11. 1929, s. 10. Dostupné online. 
  4. Český hudební slovník, Klára Kolofíková: Bukovský, Mirko
  5. Malá opereta nebyla povolena. Národní politika. 3. 10. 1930, s. 4. Dostupné online. 
  6. Z kulturního života/Divadlo Malá opereta. Národní listy. 30. 9. 1930, s. 2. Dostupné online. 
  7. a b c d HERMAN, Josef. Malá opereta. In: Česká divadelní encyklopedie. [s.l.]: Kabinet pro studium českého divadla, 2000. Dostupné online.
  8. Divadlo/Malá opereta. Národní politika. 23. 12. 1930, s. 7. Dostupné online. 
  9. Divadla/Malá opereta. Lidové noviny. 31. 3. 1936, s. 8. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

  • [1] - heslo Divadlo U hasičů v databázi TACE

Související stránkyEditovat