Maiselova radnice

Maiselova radnice v Josefově v Praze

Židovská radnice v Praze na Josefově je soubor tří budov různého stáří, které jako jedny z mála přečkaly asanaci Josefova. Je známá také jako Maiselova radnice, protože nejstarší nárožní část ze 16. století financoval Mordechaj Maisel, stejně jako sousední Vysokou synagogu, která je s radnicí úzce spojena. Vnější pozdně barokní vzhled získala rozšířená radnice v 18. století, další rozšíření přistavením nové budovy je z počátku 20. století.

Židovská radnice
Pohled na Židovskou radnici od západu
Pohled na Židovskou radnici od západu
Základní informace
Výstavba1577
StavebníkMordechaj Maisel
Poloha
AdresaMaiselova 250/18, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky44412/1-460 (PkMISSezObrWD) (součást památky Vysoká synagoga)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Prvně je jako „Rathaus židovský“ zmiňována již v pramenech z první půlky 16. století, není však známo, kde se nacházela. Na místě dnešní budovy se nacházel zřejmě věžovitý objekt neznámého určení s pětidílnou žebrovou klenbou, který byl zřejmě vystaven v souvislosti se stavbou Staronové synagogy a který se v suterénu radnice částečně zachoval.

Budova Maiselovy radnice původně pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Její stavba byla financována tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem.

První větší raně barokní přestavba proběhla po požáru Židovského města v roce 1689. Dnešní vnější rokokoková podoba pochází z období po dalším ničivém požáru Židovského města v roce 1754. Tehdy došlo ke stavebnímu sjednocení se sousední, již dříve přikoupenou budovou.

Během Pražské asanace nakonec nedošlo ke zbourání radnice a Vysoké synagogy a byla získána uvolněná sousední parcela v rozšířené Maiselovy ulici (dříve Rabínské). Nová část radnice byla přistavěna r. 1908 stavitelem Matějem Blechou.

PopisEditovat

 
Nejmladší část radnice (1908) v Maiselově

Nejstarším objektem komplexu je tzv. Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Jedná se o třípodlažní nárožní budovu na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami. Jádro stavby je však starší, renesanční.

Východní část komplexu tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena. Do začátku 20. století existovala při východní straně bloku úzká středověká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu (nepřístupné), na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby.

Nejnovější část celé budovy Židovské radnice z roku 1908 se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu a její historizující neorokoková podoba se přizpůsobuje vzhledu starší historické budovy.

HodinyEditovat

 
Hodiny jdoucí „pozpátku“

Na radnici jsou hodiny, které mají kromě běžných ciferníků na věžičce ještě jeden s hebrejskými číslicemi, jehož ručičky se pohybují opačným směrem. Jde o záměrně vyjádřenou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.[zdroj?]

Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby poslední přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.[1]

Podoben Lazaru kterého světlo drtí
Pozpátku točí se ručičky hodin v židovské čtvrti
A ty couváš ve vlastním životě pomalu
Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru
Jak v hospodách české písně zpívají
— G. Apollinaire: Pásmo. Překlad. K. Čapek

SoučasnostEditovat

V současnosti je radnice sídlem židovské obce a Federace židovských obcí. Nachází se zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína. V representačním prostoru v přízemí nové části funguje již téměř sto let košer restaurace, ve velkém zasedacím sále v patře do r. 1918 fungoval rabínský soud bejt din. Celý komplex radnice slouží dodnes jako kulturní centrum pro společné oslavy svátků, svateb, bar micva a jiných společenských událostí pražské židovské obce. Společně s Vysokou synagogou je chráněna jako kulturní památka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Židovské hodiny z roku 1764 na stránkách Č. spolku horologického

LiteraturaEditovat

  • KIBIC, Karel. Židovská radnice v Praze : k tisícímu výročí existence židovské obce v Praze. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 65–74.
  • OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9. 
  • Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Academia, Praha 1996. S. 566–568

Externí odkazyEditovat