Magmatismus je soubor všech jevů, které souvisejí s pronikáním magmatu ze zemského pláště do zemské kůry a se vznikem vyvřelých (magmatických) hornin.

Schéma vzniku vulkanismu nad subdukční zónou

Druhy magmatismu

editovat

Magmatismus může být:

 
Blokdiagram s vyobrazením základních typů magmatických (zejm. intruzivních) těles: 1 - lakolit, 2 - malá žíla, 3 - batolit (pluton), 4 - pravá žíla, 5 - ložní žíla, 6 - sopouch, 7 - lopolit

Mezi oběma druhy jsou přechody a často i úzké vztahy. Činnost magmatu úzce souvisí s celkovým tektonickým vývojem zemské kůry, zejména s horotvornými procesy. Zatímco sopečná činnost se projevuje zvláště před začátkem a po skončení hlavních horotvorných fází procesů, spadá hlavní část hlubinného magmatismu právě do období zvrásnění zemské kůry. Horotvorné tlaky vypuzují magma z hlubin k povrchu (pohyb magmatu je však z části též aktivním působením vnitřního napětí), umožňují cestu magmatu tvorbou volných prostor a trhlin v zemské kůře.[1]

Intruzivní (hlubinný) magmatismus

editovat
Související informace naleznete také v článku Plutonismus.

Magma, které vzniká tavením hornin za vysokých teplot a tlaků ve spodní kůře a svrchním plášti má nižší hustotu než horniny ve stejné hloubce v tuhém stavu, proto postupně vystupuje k povrchu. Pokud magma nedosáhne zemského povrchu, označuje se tento proces jako intruze. Horniny v okolí vyvřelého tělesa se označují jako plášť. Magma přitom přeměňuje (metamorfuje) horniny pláště působením vysoké teploty a pronikáním plynů a par z magmatu do okolních hornin pláště. Tento způsob přeměny se nazývá kontaktní metamorfóza.[2]

Extruzivní (povrchový) magmatismus

editovat
Související informace naleznete také v článku Vulkanismus.

Pojem extruzivní magmatismus či vulkanismus zahrnuje všechny procesy a geologické jevy, které souvisí s výstupem magmatu v podobě lávy na zemský povrch. Může probíhat jak na kontinentech, tak v oceánech a mořích (submarinní vulkanismus). Typickým projevem vulkanismu na zemském povrchu je vznik sopek – vulkánů. Sopečná aktivita může mít povahu relativně klidných výlevů (efuzí) lávy nebo explozí, při kterých dochází k fragmentaci magmatu za vzniku pyroklastik. První cestou vznikají především štítové sopky, druhý způsob vede ke vzniku struskových kuželů. Pokud jsou efuze lávy doprovázeny (či střídány) rozsáhlejšími explozemi, vznikají stratovulkány.[3]

Magmatická tělesa

editovat

Magmatická tělesa jsou:

Reference

editovat
  1. a b HABĚTÍN, Vladimír; KOČÁREK, Eduard; TRDLIČKA, Zdeněk. Geologické vědy: Přehled mineralogie, petrografie a geologie. Praha: SPN, 1976. 
  2. Geologie [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-24. 
  3. MARSCHALKO, Marian; GRYGAR, Radomír; LIBERDA, Arnošt; MANFRINOVÁ, Jana. Magmatismus [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné online. 
  4. KETTNER, Radim. Všeobecná geologie I. Stavba zemské kůry. Praha: Československá akademie věd, 1956. 375 s. S. 166 až 170. 

Literatura

editovat
  • KETTNER, Radim. Všeobecná geologie I. Stavba zemské kůry. Praha: Československá akademie věd, 1956. 375 s. S. 152 až 249. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat