Wikipedie

Madrid Open

tenisový turnaj ATP a WTA Tour v Madridu
(přesměrováno z Madrid Masters)

Madrid Open, oficiálním názvem Mutua Madrid Open, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný ve španělském hlavním městě Madridu. Mužská část byla založena v roce 2002 a na okruhu ATP Tour se řadí do kategorie Masters 1000. Ženská část se přidala v sezóně 2009. V rámci túry WTA Tour patří do kategorie WTA 1000 a má dvoutýdenní charakter. Od sezóny 2009 událost probíhá v areálu Caja Mágica na otevřených antukových dvorcích. Mezi roky 2002–2008 se konala v madridské aréně na krytých dvorcích s tvrdým povrchem.

Madrid Open
Mutua Madrid Open
Centrální dvorec Caja Mágica
Založeno2002 (muži) / 2009 (ženy)
OdehránoMutua Madrid Open 2022
MístoMadrid, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
DějištěMadrid Arena (2002–2008)
Caja Mágica (od 2009)
Souřadnice40°22′8″ s. š., 3°41′2″ z. d.
Povrchtvrdý / hala (2002–2008)
antuka / venku (od 2009)
Obdobíkvěten
ŘeditelFeliciano López[1]
ATP Tour
2002–2009Masters Series
2009–ATP Tour Masters 1000
Soutěže56 dvouhra (28 kval.) / 24 čtyřhra
Dotace6 744 165 EUR
WTA Tour
2009–2020Premier Mandatory
2021–WTA 1000
Soutěže64 dvouhra (32 kval.) / 28 čtyřhra
Dotace6 575 560 EUR
www.madrid-open.com/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rekordmani v počtu singlových titulů
Rafael Nadal, Španělsko (5 titulů)
Rafael Nadal, Španělsko (5 titulů)
Petra Kvitová, Česko (3 tituly)
Petra Kvitová, Česko (3 tituly)

Vlastníkem turnaje se v roce 2009 stal bývalý profesionální tenista a rumunský podnikatel Ion Țiriac.[2] Generálním sponzorem je španělský pojišťovací dům Mutua Madrileña. Dřívějšími názvy turnaje byly Mutua Madrileña Madrid Open a Madrid Masters. Ročník 2012 proběhl na modré antuce, což z turnaje učinilo první takovou událost v historii tenisu. Po kritice vlastností modrého povrchu ze strany hráčů nařídila ATP návrat k červené antuce.

Nejvyšší počet pěti singlových trofejí mezi muži vybojoval Španěl Rafael Nadal[3] a ženskou část třikrát ovládla Češka Petra Kvitová.[4] Nizozemka Kiki Bertensová vyhrála v roce 2019 jako první hráčka bez ztráty setu.[5]

HistorieEditovat

Mužský turnaj Madrid Open byl založen v roce 2002, když licenci na pořádání v kategorii Tennis Masters Series organizátoři odkoupili od stuttgartského Eurocard Open. Ve Stuttgartu a Essenu událost probíhala mezi roky 1995–2001 a vůbec nejdříve začínala pod názvem Stockholm Open v období 1990–1994. V důsledku reformy kategorií se turnaj od sezóny 2009 začal hrát v kategorii ATP Tour Masters 1000, když v novém květnovém termínu získal místo po hamburském International German Open, degradovaném do kategorie ATP 500.

Ženská polovina Madrid Open vznikla roku 2009. Do sezóny 2020 se řadila do kategorie WTA Premier Mandatory, než se v roce 2021 stala součástí WTA 1000. V nové kategorii získala dvoutýdenní charakter, rovněž jako Miami Masters a Indian Wells Masters. Obě části se tak po grandslamu a Turnajích mistrů a mistryň řadí do třetí nejvyšší úrovně profesionálních okruhů ATP Tour a WTA Tour. Do soutěží dvouher nastupuje padesát šest mužů a šedesát čtyři žen. Čtyřher se účastní dvacet čtyři mužských a dvacet osm ženských párů.

Vlastníkem turnaje se roku 2009 stal bývalý rumunský profesionální tenista a podnikatel Ion Țiriac, [2] který v sezóně 2015 odhadl každoroční čistý zisk na více než 35 milionů eur a celkový příjem pro Madrid na částku okolo 200 milionů eur.[6]

Mužský turnaj v letech 2002–2008 nejdříve probíhal v říjnovém termínu na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Madrid Areny. S rozšířením o ženskou část v roce 2009 se v kalendáři přesunul do května, jako druhý antukový Masters evropské antukové sezóny po Monte-Carlu. Po madridské aréně se místem konání stal park Manzaranes s otevřenými antukovými dvorci a nově postavenou hlavní arénou Caja Magica pro 12,5 tisíc diváků, jež byla opatřena zatahovací střechou.

Na dvorce pro Madrid Open 2012 byla položena modrá antuka, čímž se turnaj stal první takovou událostí v historii tenisu.[7][8] Modrou antuku, rychlejší než červenou a zelenou, kritizovali světová jednička a dvojka Novak Djoković s Rafael Nadalem po vyřazení ve čtvrtfinále. Srb povrch charakterizoval slovy: „Tohle pro mě není tenis. Buď sem příště přijdu v kopačkách nebo pozvu Chucka Norrise, aby mi řekl, jak mám na tomhle hrát.“[9] Nadal, přezdívaný jako „antukový král“, přitom v osmi předchozích sezónách nevypadl na antukovém turnaji ani jednou již ve čtvrtfinále a pohrozil bojkotem následujícího ročníku.[10] Organizátoři však návrat k oranžovému povrchu neplánovali a měli v úmyslu zavést nové fluorescenční zářivé míčky v zelené či oranžové barvě, které by zvýraznily kontrast vůči modrému povrchu.[11] Přesto mužská řídící organizace ATP rozhodla, že se další ročník v sezóně 2013 odehraje opět na červené antuce.

Na Den práce, 1. května 2016, vytvořil madridský turnaj nový rekord zapsaný do Guinnessovy knihy rekordů, když si na dvorci Manola Santany 1 474 lidí — včetně diváků, organizárorů (vlastníka Iona Țiriaca i ředitele Manuela Santany) a hráčů (Wawrinky, Berdycha, Nišikoriho s dalšími) — současně pinkalo raketami s míčky po dobu deseti sekund. Překonali tak zápis 767 osob z říjnového China Open 2015.[12] V sezóně 2020 byl turnaj zrušen kvůli pandemii covidu-19. V důsledku vládních koronavirových opatření byla v ročníku 2021 snížena obsazenost areálu na 40 % diváků, s maximálním denním vstupem pro 4 800 osob.[13] Až v ženském singlu 2021 se na divokou kartu startující Paula Badosová stala první Španělkou v historii turnaje, která postoupila do semifinále.[14]

Přehled fináleEditovat

Mužská dvouhraEditovat

Rok vítěz finalista výsledek
2002   Andre Agassi   Jiří Novák bez boje
2003   Juan Carlos Ferrero   Nicolás Massú 6–3, 6–4, 6–3
2004   Marat Safin   David Nalbandian 6–2, 6–4, 6–3
2005   Rafael Nadal   Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
2006   Roger Federer   Fernando González 7–5, 6–1, 6–0
2007   David Nalbandian   Roger Federer 1–6, 6–3, 6–3
2008   Andy Murray   Gilles Simon 6–4, 7–6(8–6)
2009   Roger Federer (2)   Rafael Nadal 6–4, 6–4
2010   Rafael Nadal (2)   Roger Federer 6–4, 7–6(7–5)
2011   Novak Djoković   Rafael Nadal 7–5, 6–4
2012   Roger Federer (3)   Tomáš Berdych 3–6, 7–5, 7–5
2013   Rafael Nadal (3)   Stanislas Wawrinka 6–2, 6–4
2014   Rafael Nadal (4)   Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0skreč
2015   Andy Murray (2)   Rafael Nadal 6–3, 6–2
2016   Novak Djoković (2)   Andy Murray 6–2, 3–6, 6–3
2017   Rafael Nadal (5)   Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
2018   Alexander Zverev   Dominic Thiem 6–4, 6–4
2019   Novak Djoković (3)   Stefanos Tsitsipas 6–3, 6–4
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Alexander Zverev (2)   Matteo Berrettini 6–7(8–10), 6–4, 6–3
2022   Carlos Alcaraz   Alexander Zverev 6–3, 6–1

Ženská dvouhraEditovat

Rok vítězka finalistka výsledek
2009   Dinara Safinová   Caroline Wozniacká 6–2, 6–4
2010   Aravane Rezaïová   Venus Williamsová 6–2, 7–5
2011   Petra Kvitová   Viktoria Azarenková 7–6(7–3), 6–4
2012   Serena Williamsová   Viktoria Azarenková 6–1, 6–3
2013   Serena Williamsová (2)   Maria Šarapovová 6–1, 6–4
2014   Maria Šarapovová   Simona Halepová 1–6, 6–2, 6–3
2015   Petra Kvitová (2)   Světlana Kuzněcovová 6–1, 6–2
2016   Simona Halepová   Dominika Cibulková 6–2, 6–4
2017   Simona Halepová (2)   Kristina Mladenovicová 7–5, 6–7(5–7), 6–2
2018   Petra Kvitová (3)   Kiki Bertensová 7–6(8–6), 4–6, 6–3
2019   Kiki Bertensová   Simona Halepová 6–4, 6–4
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Aryna Sabalenková   Ashleigh Bartyová 6–0, 3–6, 6–4
2022   Ons Džabúrová   Jessica Pegulaová 7–5, 0–6, 6–2

Mužská čtyřhraEditovat

Rok vítězové finalisté výsledek
2002   Mark Knowles
  Daniel Nestor		   Maheš Bhúpatí
  Max Mirnyj		 6–3, 7–5, 6-0
2003   Maheš Bhúpatí
  Max Mirnyj		   Wayne Black
  Kevin Ullyett		 6–2, 2–6, 6–3
2004   Mark Knowles (2)
  Daniel Nestor (2)		   Bob Bryan
  Mike Bryan		 6–3, 6–4
2005   Mark Knowles (3)
  Daniel Nestor (3)		   Leander Paes
  Nenad Zimonjić		 3–6, 6–3, 6–2
2006   Bob Bryan
  Mike Bryan		   Mark Knowles
  Daniel Nestor		 7–5, 6–4
2007   Bob Bryan (2)
  Mike Bryan (2)		   Mariusz Fyrstenberg
  Marcin Matkowski		 6–3, 7–6(7–4)
2008   Mariusz Fyrstenberg
  Marcin Matkowski		   Maheš Bhúpatí
  Mark Knowles		 6–4, 6–2
2009   Daniel Nestor (4)
  Nenad Zimonjić		   Simon Aspelin
  Wesley Moodie		 6–4, 6–4
2010   Bob Bryan (3)
  Mike Bryan (3)		   Daniel Nestor
  Nenad Zimonjić		 6–3, 6–4
2011   Bob Bryan (4)
  Mike Bryan (4)		   Michaël Llodra
  Nenad Zimonjić		 6–3, 6–3
2012   Mariusz Fyrstenberg (2)
  Marcin Matkowski (2)		   Robert Lindstedt
  Horia Tecău		 6–3, 6–4
2013   Bob Bryan (5)
  Mike Bryan (5)		   Alexander Peya
  Bruno Soares		 6–2, 6–3
2014   Daniel Nestor (5)
  Nenad Zimonjić (2)		   Bob Bryan
  Mike Bryan		 6–4, 6–2
2015   Rohan Bopanna
  Florin Mergea		   Marcin Matkowski
  Nenad Zimonjić		 6–2, 6–7(5–7), [11–9]
2016   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău		   Rohan Bopanna
  Florin Mergea		 6–4, 7–6(7–5)
2017   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo		   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin		 7–5, 6–3
2018   Nikola Mektić
  Alexander Peya		   Bob Bryan
  Mike Bryan		 5–3skreč
2019   Jean-Julien Rojer (2)
  Horia Tecău (2)		   Diego Schwartzman
  Dominic Thiem		 6–2, 6–3
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos		   Nikola Mektić
  Mate Pavić		 1–6, 6–3, [10–8]
2022   Wesley Koolhof
  Neal Skupski		   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah		 6–7(4–7), 6–4, [10–5]

Ženská čtyřhraEditovat

Rok vítězky finalistky výsledek
2009   Cara Blacková
  Liezel Huberová		   Květa Peschkeová
  Lisa Raymondová		 4–6, 6–3, [10–6]
2010   Serena Williamsová
  Venus Williamsová		   Gisela Dulková
  Flavia Pennettaová		 6–2, 7–5
2011   Viktoria Azarenková
  Maria Kirilenková		   Květa Peschkeová
  Katarina Srebotniková		 6–4, 6–3
2012   Sara Erraniová
  Roberta Vinciová		   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová		 6–1, 3–6, [10–4]
2013   Anastasija Pavljučenkovová
  Lucie Šafářová		   Cara Blacková
  Marina Erakovicová		 6–2, 6–4
2014   Sara Erraniová (2)
  Roberta Vinciová (2)		   Garbiñe Muguruzaová
  Carla Suárez Navarrová		 6–4, 6–3
2015   Casey Dellacquová
  Jaroslava Švedovová		   Garbiñe Muguruzaová
  Carla Suárez Navarrová		 6–3, 6–7(4–7), [10–5]
2016   Caroline Garciaová
  Kristina Mladenovicová		   Martina Hingisová
  Sania Mirzaová		 6–4, 6–4
2017   Čan Jung-žan
  Martina Hingisová		   Tímea Babosová
  Andrea Hlaváčková		 6–4, 6–3
2018   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová		   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová		 2–6, 6–4, [10–8]
2019   Sie Su-wej
  Barbora Strýcová		   Gabriela Dabrowská
  Sü I-fan		 6–3, 6–1
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková		   Gabriela Dabrowská
  Demi Schuursová		 6–4, 6–3
2022   Gabriela Dabrowská
  Giuliana Olmosová		   Desirae Krawczyková
  Demi Schuursová		 7–6(7–1), 5–7, [10–7]

Přehled rekordůEditovat

Mužská dvouhraEditovat

 
Roger Federer se v roce 2012 stal prvním vítězem turnaje odehrávajícím se na modré antuce
  • nejvíce titulů: 5
  • nejvíce finále: 8
    •   Rafael Nadal (2005, 2009–11, 2013–2015, 2017)
  • nejvíce titulů v řadě: 2
    •   Boris Becker (1990–1991)
    •   Rafael Nadal (2013–2014)
  • nejvíce finále v řadě: 3

Mužská čtyřhraEditovat

 
Madrid Arena hostila turnaj v letech 2002–2008

Ženská dvouhraEditovat

Ženská čtyřhraEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madrid Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The fans’ long-awaited return to the Caja Mágica [online]. Madrid Open, 2022-04-26 [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Madrid Masters goes bling. tennisworldusa. 8-4-2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz, wtatennis.com. Báječná Kvitová zvládla finálovou bitvu s Bertensovou a vybojovala čtvrtý letošní a celkově již 24. titul [online]. MADRID: TenisPortal.cz, 2018-05-12 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bertensová v Madridu porazila Halepovou a slaví zisk nejcennější trofeje [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-11 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ VIDEO Ion Țiriac e foarte mândru de turneul pe care-l patronează: "Madridul nu avea nimic în afară de Real!" [online]. Digi Sport, 8-05-2015. Dostupné online. (rumunsky) 
  7. ↑ Is blue the new red? Madrid's clay court revolution [online]. [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ AS, Diario. El Mutua Madrid Open se jugará en una pista azul [online]. 29-11-2011 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ Djokovič stejně jako Nadal kritizoval modrou antuku, Aktuálně.cz, 9.5.2012
  10. ↑ Novak Djokovic and Rafael Nadal threaten to boycott Madrid Open if they don't change blue clay-court [online]. 2012-05-11. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Nadále modrý Madrid? Asi budu mít příští rok volno, hrozí Nadal, iDNES.cz, 11.5.2012
  12. ↑ World Record Broken In Madrid [online]. ATP World Tour, 01-05-2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Nadal, tickets, dates: 15 questions about the 2021 Madrid Open [online]. Tennis Majors, 2021-04-21 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Barty holds off Kvitova, Badosa upsets Bencic again to set rematch in Madrid SFs [online]. WTA Tennis, 2021-05-05 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madrid_Open&oldid=21571041“