Madona z Dolní Kalné
Madona z Dolní Kalné (1340–1350) je gotická dřevěná socha pocházející z kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava v Dolní Kalné.[1] Původně byla patrně určena pro klášter v Klášterské Lhotě na Vrchlabsku, zničený husity roku 1424.[2] Je vystavena v expozici českého středověkého umění Národní galerie v Praze.
| Madona z Dolní Kalné | |
|---|---|
,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze_(2).jpg) Madona z Dolní Kalné, Národní galerie v Praze | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1340–1350 |
| Popis | |
| Výška | 130 cm |
| Materiál | lipové dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Národní galerie Praha |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis a zařazení editovat
Plně plastická socha z lipového dřeva, záda vyhloubena, výška 130 cm. Polychromie je novější.
Neobvyklá kompozice s dítětem na levém boku, typika tváří i další znaky spojují madonu z Kalné s Madonou ze Seče. Postavy obou madon se od starších děl odlišují výrazným kontrapostem. Pravá volná noha spočívá na zaobleném podstavci a špička nohy proto směřuje dolů. Skladba záhybů drapérie obou madon je nápadně shodná, se svrchním pláštěm ukončeným pod koleny a přehozeným přes pravou ruku, pod níž vytváří plaménkový útvar. Oproti sečské madoně je však patrná tendence k sjednocení sochařského tvaru. Proporce postavy se zkrátily, hlava krk a ramena jsou mohutnější a Ježíšek je posazen nízko k levému boku a tvoří s tělem jednolitou hmotu. Jeho nohy jsou zahaleny do záhybu matčina pláště, který pod nimi vytváří vertikální trubicové záhyby.
Abstraktní linearismus záhybů drapérie sečské madony, které oddělovaly jednotlivé vrstvy a členily tvar sochy horizontálně, je u Madony z Dolní Kalné potlačen. Záhyby drapérie jsou měkčí[3] a jednodušší a jejich systém je podřízen celkovému optickému sjednocení.[4] To je patrné např. v navazujícím dlouhém diagonálním záhybu pláště a spodního šatu, který spadá od levé ruky k podstavci.
Ježíšek je znázorněn jako dítě hrající si s holubem (?) a vzhlížející k matce. Madona z Dolní Kalné představuje novou interpretaci tématu, která klade do popředí intimně lidský vztah matky a dítěte a zbavuje sochu funkce, podřízené reprezentaci abstraktní náboženské ideje.[5] Madona z Dolní Kalné je stejně jako Madona ze Seče ovlivněna moravským sochařstvím[6] a typem tváří i těsným přimknutím dítěte k matce má zřetelný vztah ke slohu Madon na lvu.[2][7]
Jiná díla editovat
- Madona ze Seče
- Madony na lvu
-
Madona ze Seče (kolem 1350) -
Madona na lvu z Klosterneuburgu (po 1350), Národní galerie v Praze
,_Museum_of_Religious_Art_of_the_Pilsen_Diocese.jpg)
Reference editovat
- ↑ Madona na oltáři kostela sv. Václava v Dolní Kalné
- ↑ a b Kutal A, 1970, s. 130-131
- ↑ Kutal A, 1984, s. 237
- ↑ Kutal A, 1962, s. 16
- ↑ Kutal A, 1962, s. 17
- ↑ Jaromír Homolka, K problematice české plastiky 1350-1420, Umění 11, 1963, s. 417
- ↑ Ivo Hlobil, Jana Hrbáčová (eds.), Gotické madony na lvu: Gotische Löwenmadonnen : Splendor et Virtus Reginae Coeli, Muzeum umění Olomouc, 2014, ISBN 978-80-87149-74-4
Literatura editovat
- Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I, Academia, Praha 1984
- Albert Kutal, Sochařství, in: Kavka F (ed.), České umění gotické 1350–1420, Academia, Praha 1970
- Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, Praha 1962
- Albert Kutal, Dobroslav Líbal, Antonín Matějček, České umění gotické I. Stavitelství a sochařství, S. V. U. Mánes, Sfinx B. Janda, Praha 1949 (s. 57)