Macchi M.3 byl italský dvoumístný, jednomotorový, dvouplošný, průzkumný létající člun z období první světové války.

Macchi M.3
Macchi M.3
Macchi M.3
UrčeníPrůzkumný létající člun
VýrobceSocietá Anonima Nieuport-Macchi
Zařazeno1916
Vyřazeno1924
UživatelItalské královské námořnictvo
Ad Astra Aero
Vyrobeno kusů200
Vyvinuto z typuMacchi L.2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik editovat

27. května 1915 se italské armádě podařilo ukořistit rakousko-uherský létající člun Lohner L.40. Do té doby mělo Italské královské námořnictvo ve výzbroji pouze licenčně stavěné, francouzské létající čluny FBA, vyráběné firmou Nieuport-Macchi. Ta dostala za úkol ukořistěný stroj prozkoumat a postavit podle něj vlastní letoun, který nesl označení L-1. Od původního letounu se lišil pouze motorem Isotta Fraschini V.4 a kulometem FIAT-Revelli ráže 6,5 mm. Vyrobeno bylo 139 kusů této verze.

Po menších úpravách byla postavena verze L-2, ale pouze v počtu 10 kusů. Následně byl letoun celkově přestavěn, zejména trup a ocasní plochy a dostal označení Macchi M.3.

Popis konstrukce editovat

Jednalo se o dvoupříhradový dvouplošník s celodřevěnou konstrukcí. Trup a stabilizátory byly potaženy překližkou, zbytek letadla byl potažen plátnem.

Letoun byl poháněn řadovým, vodou chlazeným šestiválcem Isotta Fraschini V.4B o výkonu 118 kW (160 k). Vrtule byla dvoulistá, dřevěná, umístěná na motoru jako tlačná. Výzbroj tvořily dva kulomety FIAT nebo jeden kulomet a jeden kanón ráže 40 mm. Pod dolním křídlem pak mohl letoun nést 100 kg pum.

Využití editovat

Létající člun měl široké využití. Sloužil jako průzkumný a doprovodný letoun, uplatnil se při bombardování a hlídkování i jako výsadkový člun. Jako první létající člun dosáhl v roce 1916 rekordní výšky 5400 m. Velmi úspěšný byl při nasazení proti rakousko-uherským letadlům Lohner a Phönix a také při bombardování rakouských námořních základen. Jako první letoun v italské armádě podnikl fotoprůzkum ke zjištění pohybů rakousko-uherských válečných lodí a přítomnosti německých ponorek. Sloužil také k výcviku důstojníku US Navy přidělených do Itálie po vstupu USA do války.

Po válce zbylé stroje sloužily jako cvičné letouny až do roku 1924


Specifikace editovat

 
Macchi M.3

Údaje dle[1]

Technické údaje editovat

  • Rozpětí: 15,95 m
  • Délka: 9,97 až 10,25 m
  • Výška: 3,33 m
  • Nosná plocha: 45,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 900 kg
  • Vzletová hmotnost: 1350 kg

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 145 km/h
  • Výstup:
    • do 1000 m: 5,5 min
    • do 4000 m: 38 min
  • Dostup: 5400 m
  • Dolet: 450 km

Výzbroj editovat

  • 2x kulomet FIAT-Revelli ráže 6,5 mm

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Hornát, Jiří. Macchi M.3. Letectví a kosmonautika. 1989, roč. LXV., čís. 18, s. 35.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat