Maškův mlýn

kulturní památka České republiky na území obce Praha

Maškův mlýn (Brejchův, Dolejší, Špačkův, Zadní) je vodní mlýn v Praze 5-Zadní Kopanině, který stojí na Radotínském potoce.[1][2] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky s uvedením „Ohroženo“.[3]

Maškův mlýn
Maškův mlýn
Maškův mlýn
Základní informace
Slohbaroko
Výstavbapřed 1618
Přestavba1665, 1846, 1910
Poloha
AdresaK Zadní Kopanině 30, Praha 5 - Zadní Kopanina, ČeskoČesko Česko
UliceK Zadní Kopanině
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky44124/2-2279 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Vodní mlýn je poprvé zmíněn zápisem v Gruntovní knize ještě před rokem 1618, kde jsou v Zadní Kopanině uvedeny dva mlýny, na kterých mlel Jan Brejcha. Mlýn postavila vrchnost, která na něm měla právo podací, dosazovala a schvalovala mlynáře, vybírala od nich pachtovné a ukládala jim povinnosti. Mlynářské rody se zde střídaly. 22. listopadu 1904 jej koupil Antonín Mašek z mlýna pod Lochkovem, jehož potomci ve mlýně mleli do července 1952, kdy byl provoz zastaven.[1]

Mlýn byl několikrát přestavován a rozšiřován. Roku 1665 byla postavena mlýnská budova z kamenných kvádrů, přestavěn byl v roce 1846 a roku 1910 rekonstruován s přistavěním pekárny.[1]

Koncem 20. století se dostal do havarijního stavu, na přelomu let 2010 a 2011 se zřítila část střechy mlýnské budovy a do interiéru zatékalo. Dřevěné konstrukce a části mlýnského zařízení byly napadeny dřevokaznými houbami a plísní. V roce 2012 byla provedena částečná oprava zřícené střechy.[3]

Popis editovat

Mlýn stojí mezi průjezdní silnicí a potokem a tvoří jej jednotlivé budovy postavené po obvodu dvora. Na východní straně stojí nejstarší budova mlýna s přízemním přístavkem pekárny č.p. 7, na severní straně obytná budova č.p. 30, na východní straně stodola a na jižní kolna. [3]

 
mlýnice se sochou sv. Jana Nepomuckého

Mlýnská budova je patrová stavba na obdélném půdorysu, která má zdi v přízemí silné 90 cm a v patře 70 cm a původně obsahovala tři vodní kola. Valbová střecha je kryta dvojitou bobrovkovou krytinou a její krovy mají stojaté stolice. Vstupní portál má půlkruhový záklenek a je mramorový; nese vyrytá data 1804, 1846, 1935 (1939?) a 1944.[3] Vstup na úrovni průjezdní komunikace je přímo do patra. Vstupní portál je mramorový, profilovaný a je doplněn nikou s mramorovou sochou svatého Jana Nepomuckého datovanou rokem 1859.[3] V obou podlažích je k jihu orientovaná světnice. Zachované je dřevěné přepatrování a strojní zařízení.[3] V severovýchodním nároží je vezděn mramorový zdobený patník.[3] Podél západní fasády přiléhá k mlýnici novodobá přízemní obdélná přístavba pekárny z roku 1910, která má zachované strojní zařízení.[3]

 
vjezd do dvora

Obytná budova na obdélném půdorysu stojí při silnici, ze které se jeví jako přízemní, ze dvora je patrová; na východní straně má balkon.[3] Patro je sedmiosé. Tři vstupy v přízemí mají dochovaná kamenná ostění; dva ze vstupů jsou s nadsvětlíkem. Přízemí je klenuto segmentovou valenou klenbou, patro je plochostropé. Valbová střecha je kryta bobrovkami. Pod terénem přiléhá k domu na východní straně sklep.[3]

Na dvoumlatovou stodolu z jihu navazuje kolna s přístavkem; na štítu je uveden rok 1913. Fasády stodoly jsou rozčleněny na hrubozrnná pole a hlazené rámy. Otvory pro vrata jsou na dvorní straně nestejně vysoké a široké. Sedlová střecha je kryta pálenou krytinou. Uvnitř stodoly jsou dochované dřevěné stropní konstrukce a chlívky.[3] Kolna i konstrukce přístavku jsou součástí stavby stodoly a mají jednotné architektonické řešení.[3] Vjezd do dvora severně od stodoly má zděné pilíře s ochrannými patníky.[3]

Voda je k mlýnu vedena náhonem přes rybník a malý mlýnský jez a odtokovým kanálem se vrací zpět do potoka. Rybníček, ze kterého vede voda náhonem na mlýn, je napájen Radotínským a Mlýnským potokem.[1] V roce 1930 měl mlýn jedno kolo na vrchní vodu, spád 5,11 metru a výkon 5,3 HP.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e Maškův, Špačkův, Brejchův mlýn, Zadní Mašek. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 2.10.2012. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
  2. Irena Kozáková. Mlýny na Radotínském potoce. Letopisecká komise Radotín. 20. října 2016. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online Archivováno 15. 7. 2021 na Wayback Machine..
  3. a b c d e f g h i j k l m Maškův vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156471, rejstříkové číslo ÚSKP 44124/2-2279. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online

Literatura editovat

  • HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed. a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001-2004. 4 sv. ISBN 80-7277-042-X. Svazek III. Kapitola Praha. S. 292
  • KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Dolejší mlýn v Zadní Kopanině. S. 188-190

Související články editovat

Externí odkazy editovat