Otevřít hlavní menu

Mařský vrch

přírodní památka v Česku

Mařský vrch je přírodní památka na vrcholku stejnojmenného kopce (dříve nazývaného Liščí skála[1]) tvořící část Vimperské vrchoviny[2], která se nachází zhruba 1¼ km východně od vesnice Štítkov v okrese Prachatice. Důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu.[1]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Mařský vrch
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Balvanové moře na vrchu stejnojmenného kopce
Balvanové moře na vrchu stejnojmenného kopce
Základní informace
Vyhlášení 24. května 1989
Vyhlásil Okresní národní výbor Prachatice
Nadm. výška 870 až 907 m n. m.
Rozloha 0,75 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Prachatice
Umístění Bošice, Štítkov
Další informace
Kód 1240
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Mařský vrch (hora)
Vrchol 907 m n. m.
Prominence 38 m ↓ sedlo u Lštění
Izolace 3,4 km → Běleč
Seznamy Hory Šumavského podhůří
Poloha
Pohoří Šumavské podhůří / Vimperská vrchovina / Bělečská vrchovina / Štítkovská vrchovina
Souřadnice
Mařský vrch
Mařský vrch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů vysoká[1] rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935, ke které vede Křížová cesta. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka.

Důvod ochranyEditovat

 
Rozhledna z pohledu přírodní památky

Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů[1], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.[2] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.[2] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.[2] Pole se uklání pod sklonem 30°.[1]

Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na výjimky, není vyvinut.[1] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.[1]

 
Pohled na balvanové pole z rozhledny

Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.[1] Kolem památky se nachází 50metrové ochranné pásmo.[1] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.[1]

Flóra a faunaEditovat

Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový, jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste zvonek broskvolistý, jestřábník zední, brusnice borůvka, z keřů pak bez hroznatý.[1] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka Rugathodes bellicosus, dále zmije obecná či jezevec lesní.[1]

Geomorfologické zařazení vrchuEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l Plán péče o přírodní památku Mařský vrch mezi lety 2007 až 2016 [online]. [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-07. 
  2. a b c d Významné geologické lokality - Mařský vrch [online]. Česká geologická služba [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. 
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

LiteraturaEditovat

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Mářský vrch, s. 332. (česky) 

Externí odkazyEditovat