Maďaři na Ukrajině
Maďarská menšina na Ukrajině tvoří kompaktní osídlení v Zakarpatské oblasti u hranic s Maďarskem, která byla v minulosti součástí Uherského království.
Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo na území Ukrajiny 156 600 Maďarů. Z toho 96,7 % (151 500) jich žije v Zakarpatské oblasti.
Převážná část zakarpatských Maďarů (62 %) žije na venkově, ve vesnicích Berehovského, Vynohradivského, Mukačevského a Užhorodského rajónu. Zbytek žije ve městech Berehovo (maď. Beregszász, 48 % obyvatelstva), Mukačevo (maď. Munkács, 9 %), Užhorod (maď. Ungvár, 7%) a Vynohradiv (maď. Nagyszőllős, 14 %). Dvě třetiny zakarpatských Maďarů vyznávají kalvinismus, zbytek jsou pravoslavní a římskokatolíci. Maďarský jazyk je dobře zachován. Jako svůj mateřský jazyk maďarštinu uvedlo 95,4 % zakarpatských Maďarů (144 500 osob), ukrajinštinu uvedlo jako svůj mateřský jazyk 3,4 % Maďarů (5 150 osob) a ruský jazyk 1,0 % (1 515 osob).[1]
Kultura a školství editovat
V roce 1989 Maďaři na Ukrajině založili Podkarpatský kulturní spolek (maďarsky Karpátaljai Magyar Kulturális Szövetség) a zastoupení mají také v ukrajinském parlamentu. V Berehově sídlí maďarské divadlo a Maďarská pedagogická vysoká škola. Institut hungarologie a fakulta maďarské filologie se nachází v Užhorodě. Maďarsky vychází 6 titulů novin a deník Karpáti Kiadó. Maďarský obsah má 42 % vysílání v rozhlase a 15 % v televizi.[1]
Demografie editovat
Data ze sčítání lidu 2001.
| Město | Populace | Počet | V procentech |
|---|---|---|---|
| Užhorod (Ungvár) | 115 600 | 8000 | 6,9 |
| Berehovo (Beregszász) | 26 600 | 12 800 | 48,1 |
| Mukačevo (Munkács) | 81 600 | 7000 | 8,5 |
| Chust (Huszt) | 31 900 | 1700 | 5,4 |
| Čop (Csap) | 8919 | 3496 | 39,2 |
| Rajón | Populace | Počet etnických Maďarů | V procentech |
|---|---|---|---|
| Berehovský (Beregszászi járás) | 54 000 | 41 200 | 76,1 |
| Velykoberezenský (Nagybereznai járás) | 28 200 | — | — |
| Vynohradivský (Nagyszőlősi járás) | 118 000 | 30 900 | 26,2 |
| Volovecký (Volóci járás) | 25 500 | — | — |
| Iršavský (Ilosvai járás) | 100 900 | 100 | 0,1 |
| Mižhirský (Ökörmezői járás) | 49 900 | — | — |
| Mukačevský (Munkácsi járás) | 101 400 | 12 900 | 12,7 |
| Perečynský (Perecsenyi járás) | 32 000 | — | — |
| Rachivský (Rahói járás) | 90 900 | 2900 | 3,2 |
| Svaljavský (Szolyvai járás) | 54 900 | 400 | 0,7 |
| Ťačivský (Técsői járás) | 171 900 | 5000 | 2,9 |
| Užhorodský (Ungvári járás) | 74 400 | 24 800 | 33,4 |
| Chustský (Huszti járás) | 96 900 | 3800 | 3,9 |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maďari na Ukrajine na slovenské Wikipedii a Hungarians in Ukraine na anglické Wikipedii.
- ↑ a b MRUŠKOVIČ, Viliam. Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia. Martin: Matica slovenská, 2008. 517 s. ISBN 978-80-7090-858-7. s. 326-327.
- ↑ a b Source: State Statistics Committee of Ukraine Archivováno 11. 9. 2007 na Wayback Machine.