Městská knihovna Klatovy

Městská knihovna Klatovy je veřejná knihovna v Klatovech. Založena byla v roce 1859. Od roku 1999 sídlí v prostorách bývalé jezuitské koleje.

Městská knihovna Klatovy
Stát	Česko Česko
Poloha	Balbínova 59, Klatovy, 339 01, Česko
Souřadnice	49°23′41,07″ s. š., 13°17′31,23″ v. d.
Typ	veřejná knihovna
Zaměření	Městská knihovna Klatovy je podle knihovního zákona (č. 257/2001 Sb.) základní knihovnou s univerzálním knihovním fondem.
Založena	1859
Počet poboček	1
Knihovní fond
Knihovní fond	150 697 (31. 12. 2018)
Povinný výtisk	do NKP a SVK PK
Přístupnost pro uživatele
Obsluhovaná populace	21 728
Registrovaní uživatelé	3 963 (31. 12. 2018)
Další informace
Ředitel	Bc. Jarmila Poupová
Webové stránky	Oficiální stránky
Telefon	+420 376 347 466
Sigla	KTG001
IČO	00075051 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie klatovské knihovny

Počátky klatovského knihovnictví spadají do období rozmachu národní kultury, do období vlasteneckého nadšení, které po pádu Bachova absolutismu poznamenalo celé Čechy. S rozvojem společenského života se organizuje i život kulturní, kde podstatnou roli hraje literární činnost. Vznikají nové časopisy, rozvíjí se žurnalistika, stoupá tvůrčí aktivita. A tak není náhodou, že počátky klatovské knihovny jsou shodné se začátkem slavné éry „Literárních Klatov“, reprezentované jmény celé řady našich významných literátů: Rudolf Mayer, Alois Vojtěch Šmilovský, Karel Klostermann, Jaroslav Vrchlický, Josef Thomayer…

Bezprostřední návrh k založení knihovny dal v roce 1859 tehdejší klatovský purkmistr Dr. J. Nauš. 21. prosince téhož roku pak dvacet předních klatovských občanů rozhodlo o zřízení městské veřejné knihovny, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy. Zároveň byly schváleny i stanovy knihovny. Základem pro hospodaření klatovské knihovny se stal finanční výtěžek z hudební a deklamační zábavy, která byla k tomuto účelu uspořádána 6. ledna 1860 v sále „U zlaté koule“. Účinkoval zde hudební sbor slavného c. k. husarského pluku knížete Hesso Kasselského. Zábava vynesla čistý zisk ve výši 50 zl. 88,5 kr. Po doplnění o dobrovolné příspěvky začala knihovna hospodařit s obnosem 56 zl. Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík a prvním působištěm knihovny se stala místnost na radnici.

Během prvního roku činnosti vzrostl finanční obnos knihovny na 89 zl. 75 kr. Z něho bylo na nákup knih vynaloženo 58 zl. 25 kr. Celkem bylo v roce 1861 v knihovně přes 200 svazků knih. V následujících letech (1862–1864) byl příjem knihovny nepatrný. V roce 1866 činnost knihovny prakticky zanikla. V roce 1897 podává MUDr. A. Mašek v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech. Návrh byl zamítnut. Až v roce 1898 vyvolává znovu myšlenku zřízení knihovny v Klatovech klatovský akademický spolek Úhlava. 17. ledna t. r. podává dopisem obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech. Po předložení rozpočtu na její provoz (v dubnu) je návrh schválen. 1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici. Ale již v létě nastávají problémy s pronajímatelem a starostenstvo města přiděluje čítárně prostory ve starém gymnáziu (dům čp. 174/1).

Činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračuje i na počátku nového století, i když za velice obtížných až svízelných podmínek. Ty jsou způsobovány nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod. V průběhu roku 1907 začíná jednání o tom, aby byla čítárna začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“. Tak se později skutečně stalo. Město se zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech utlumilo. Naštěstí si to však město uvědomilo. 31. března 1910 starosta města MUDr. A. Mašek vkládá 100 korun jako základ fondu purkmistra „Pro potřeby a udržování české knihovny a čítárny v Klatovech“. Na základě tohoto podnětu se obecní zastupitelstvo 14. prosince 1910 usneslo zřídit veřejnou městskou knihovnu a čítárnu.

Správa osvětového svazu nad čítárnou pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat. Osvětový svaz se správy vzdal 31. prosince 1911. Starost převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“. Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné – centrální městské knihovny v Klatovech.

Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice. Ta vyvrcholila na konci roku 1912, kdy odbor požádal spolky a instituce o pomoc při zřízení centrální knihovny. Šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získat podporu, zejména finanční a materiální. Jednání probíhala prakticky po celý rok. Dosavadní činnost městské veřejné čítárny spravovalo zmíněné kuratorium.

Až konečně ke konci roku 1913 schválila městská rada znovuotevření městské knihovny. To se uskutečnilo 1. prosince 1913, v té době měla knihovna celkem 2 681 svazků knih. Byly v ní zahrnuty celé knižní fondy nebo jejich části většiny klatovských spolkových knihoven a také množství knih darovaných klatovskými občany. Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1915 bylo půjčeno celkem 8 475 knih (měsíční průměr 706). Celkem bylo 3 220 čtenářů (měsíční průměr 268).

O aktivitě města a zejména některých klatovských nadšenců na poli veřejné práce s knihou svědčí i další významný počin.

Dětská čítárna v Klatovech

Dne 9. března 1921 byla na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. v. Josefa Aima otevřena Dětská čítárna v Klatovech. Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939–1945. Svoji „samostatnost“ ztratila až v roce 1951, kdy se stala součástí nově vytvořené „Městské lidové knihovny v Klatovech“.

Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se staly bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy.

Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna. V čítárně byla zavedena katalogizace. Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapí velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti. Fotografie klatovské čítárny se objevují jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928, čítárna se prezentuje na výstavě v Praze (1929) i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě v roce 1929.

V 50. letech vstoupila klatovská knihovna do povědomí čtenářské veřejnosti (a nejen jí) zejména pořádáním vlastivědných literárních zájezdů. Těch za léta 1953–1957 uskutečnila 10 s průměrnou účastí 70 čtenářů. Hlavním organizátorem byl Dr. František Pacák, dlouholetý spolupracovník knihovny.

Vliv na činnost knihovny mělo její praktické spojení se sídlem knihovny okresní v domě čp. 170/1 na klatovském náměstí, ke kterému došlo na počátku 50. let. Klatovská knihovna tak plnila nejen svoji funkci městské knihovny, ale i úkoly v péči o místní, městské i střediskové knihovny v celém klatovském okrese.

Postupem doby se činnost knihoven na Klatovsku (včetně knihovny klatovské) dostávala z roviny dobrovolnosti knihovníků a spolupracovníků na úroveň profesionální knihovnické práce. V organizační struktuře knihovny se postupně utváří pevný základ 4 oddělení: půjčovna pro dospělé, dětské oddělení, čítárna, studovna. Později vzniká oddělení katalogizace, informatiky…

Dalším mezníkem v systému knihovnictví v Klatovech bylo převedení knihovny zcela pod správu města, ke kterému došlo v roce 1993. Knihovna navázala na úspěšnou minulost zejména tradičními formami, ale i některými zcela novými. Vzniklo nové hudební oddělení, oddělení pro nevidomé, regionální oddělení a úspěšně se rozvíjí činnost antikvariátu. Organizují se oblíbené besedy se spisovateli, novináři a publicisty, literární soutěže apod.

V roce 1998 bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla, pro potřeby Městské knihovny Klatovy. Tato rekonstrukce byla úspěšně dokončena 1. března 1999.

Fotogalerie

• 
  Detail na budovu dřívější jezuitské koleje
• 
  Budova jezuitské koleje zdáli, v pozadí Černá věž
• 
  Detail na budovu jezuitské koleje

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna Klatovy na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: kn20020403024