Otevřít hlavní menu

Míla Mellanová

česká herečka, režisérka, divadelní režisérka, divadelní ředitelka a herečka němého filmu

Míla Mellanová, vlastním jménem Miloslava Mrázková (23. srpna 1899 Praha[1]23. března 1964 Praha) byla česká herečka, režisérka, divadelní ředitelka a překladatelka. Věnovala se především tvorbě pro děti a mládež.

Míla Mellanová
Míla Mellanová 1941.jpg
Narození 23. srpna 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. března 1964 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Manžel(ka) Jaroslav Mellan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina a divadelní začátkyEditovat

Pocházela z rodiny lékaře Vojtěcha Mrázka, ředitele lázní. Od dětství se zajímala o divadlo, účinkovala v amatérských souborech. Herectví studovala soukromě u Marie Hübnerové v letech 19181921, režii u Jana Bora (19221923). Počátkem 20. let působila ve Vzdělávacím sboru vyšehradském, po roce 1926 v souboru Scéna dobrých autorů a v roce 1931 se stala režisérkou v divadle Uranie. Později působila až do roku 1935 ve Švandově divadle.

Pražské dětské divadloEditovat

 
Dětští herci v režii Míly Mellanové, foto Hanka, 1943

V roce 1935 založila Pražské dětské divadlo (Míla Mellanová a skupina), kde byla ředitelkou a režisérkou až do roku 1945. Jednalo se o první profesionální dětské divadlo, založené podle vzoru Moskevského divadla pro děti Natalie Iljičny Sacové. Divadlo zahájilo činnost dne 2. října 1935 v Novém divadle ve Stýblově pasáži na Václavském náměstí (pozdější sál divadla Semafor).[2] Toto divadlo mnoho let také sama financovala.

Mellanová sestavila umělecký soubor, kde působili nebo spolupracovali mj. režisér Antonín Kurš, choreografky Niké Honcová, Jožka Šaršeová a Nina Jirsíková, skladatelé Jan Seidel a Václav Trojan, výtvarníci Jan Nušl, Ondřej Sekora, Josef Wenig, Zdeněk Adler. Ve skupině Mellanové se vystřídali např. herci Karel Richter, Rudolf Hrušínský, Antonín Jedlička, Vladimír Salač, Zdeněk Řehoř a Karel Pech.

Za války Mellanová se souborem vyjížděla i na zájezdy po Čechách a Moravě a snažila se udržet český repertoár. V divadle zaměstnala po uzavření Burianova D41 a po zániku divadla Větrník i několik bývalých členů jejich souborů, např. Václava Vaňátka, který dříve vedl d41 (divadlo dětí a mládeže při Burianově D41), z Větrníku pak Vlastimila Brodského, Zdeňka Míku a Stellu Zázvorkovou.[3] Od roku 1943 vedla Mellanová v divadle tzv. Pokusný soubor mládeže, kde připravovala mladé lidi mezi patnácti a osmnácti lety pro práci v divadle. V roce 1944 bylo divadlo přezváno na Pražské divadlo pro mládež.[4]

Činnost po roce 1945Editovat

V letech 19451949 byla v Pražském divadle pro mládež uměleckou vedoucí a současně i režírovala. V roce 1949 bylo divadlo přejmenováno na Městské divadlo pro mládež (resp. Divadlo pro děti a mládež), Mellanová zde pracovala dále jako režisérka a dramaturgyně. Divadlo po válce působilo v divadle Akropolis,[5] později ve Dlouhé třídě, v budově pozdějšího Divadla Jiřího Wolkera.

V roce 1951 ji ustanovil Josef Skupa dramaturgyní Divadla S+H (Divadlo Spejbla a Hurvínka) a v této funkci působila až do roku 1960. V letech 19611963 byla režisérkou a zástupkyní ředitele divadla Sluníčko.

V letech 19491952 pohostinsky režírovala i ve Vesnické divadle.[6]

Překládala pohádky z ruštiny a němčiny, hry pro děti také sama psala (např. pro loutkové divadlo).[7] Pro divadelní hru Jaroslava Foglara Tábor ve Sluneční zátoce, která byla napsána Foglarem pro Pražské dětské divadlo na žádost M. Mellanové sama napsala text písně „Dobrou chuť“.[8][9] Příležitostně od roku 1926 vystupovala v menších rolích ve filmu, mnoho let také spolupracovala s rozhlasem. Od roku 1953 externě vyučovala na loutkářské katedře DAMU.

Jejím manželem byl pražský právník Jaroslav Mellan. Je pochována spolu s manželem na Vyšehradském hřbitově v Praze.

 
Hrobka na Vyšehradském hřbitově v Praze

CitátEditovat

Pražské divadlo pro mládež, to byl vlastně známý soubor Míly Mellanové, která se divadlu pro děti a mládež soustavně věnovala už od třicátých let. Byla v tomto směru opravdová průkopnice.
— František Kovářík[10]

Divadelní režie, výběrEditovat

  • 1929 Moliere: Trampoty zamilovaných, Scéna dobrých autorů
  • 1929 Václav Štech: Třetí zvonění, Scéna dobrých autorů
  • 1930 G. de Porto Riche: Zamilovaná, Scéna dobrých autorů
  • 1935 Lily Weberová-Wehleová: Franta a Míťa letí o cenu, Pražské dětské divadlo
  • 1936 František Langer: Bratrstvo bílého klíče, Pražské dětské divadlo
  • 1936 N. I. Sacová, S. G. Rozanov: Černoušek a opička, Pražské dětské divadlo
  • 1937 B. Sílová: Kouzelník Bury-Mury, Pražské dětské divadlo
  • 1937 M. J. Pinčevský: Ptačí mládě, Pražské dětské divadlo
  • 1938 J.K.Tyl: Jiříkovo vidění, Pražské dětské divadlo
  • 1940 B. V. Zon (dle Cervantese): Don Quijote, Pražské dětské divadlo
  • 1940 Jaroslav Foglar: Tábor ve Sluneční zátoce, Pražské dětské divadlo (na scéně Komorního divadla)
  • 1942 F. Forster: Malý Muk, Pražské dětské divadlo
  • 1943 G. Raeder, A. Heyduk: Aladin a kouzelná lampa, Pražské dětské divadlo
  • 1943 J. Křička: Dětské zpěvohříčky, Pražské dětské divadlo
  • 1943 J. Hloucha: Žvanivý slimák, Pražské dětské divadlo
  • 1944 M. Kopecký, J.Křička: Doktor Faust, Pražské divadlo pro mládež
  • 1944 H. Stuchlý: Fialový mstitel, Pražské divadlo pro mládež
  • 1949 M. Bor: Noc v Hlubokém, Vesnické divadlo (j. h.)
  • 1949 M. Stehlík: Mordová rokle, Vesnické divadlo (j. h.)
  • 1950 L. Rachmanov: Neklidné stáří, Vesnické divadlo (j. h.)
  • 1950 J. Skalka: Kozí mléko, Vesnické divadlo (j. h.)
  • 1951 A. Arbuzov: Šest zamilovaných, Vesnické divadlo (j. h.)
  • 1952 A. N. Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení, Vesnické divadlo (j. h.)
  • 1956 E. Krásnohorská: Medvěd a víla, Divadlo Jiřího Wolkera (j. h.)

Filmografie, výběrEditovat

Překlady, výběrEditovat

  • 1937 M. J. Pinčevský: Ptačí mládě (překlad spolu s J.Hiršalem)
  • 1941 R. A. Stemmle: Honzík Pára
  • 1952 E. Černjak: Mour Kocourovič
  • 1956 E. Borisovová: Tajemství zlatého klíčku

Literární dílo, výběrEditovat

  • 1941 Džin, příběhy psa a jeho kamarádů, vyd. Českomoravský kompas
  • 1949 Karolina Světlá: Několik záběrů ze života české spisovatelky a bojovnice (v edici Hrajeme, zpíváme, tančíme – Svazek 9), vyd. Umění lidu (spoluautorství s Věrou Mazlovou)
  • 1952 Šedesát let národního umělce Josefa Skupy, vyd. Osvěta (sborník – uspořádala Míla Mellanová)
  • 1952 Pohádky dálného Východu, vyd.České divadelní a literární jednatelství

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 100, ISBN 80-207-0485-X
  3. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 385
  4. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 537–8
  5. Míla Mellanová: Pražské divadlo pro mládež, In: Divadelní zápisník, ročník I, 19451946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 433
  6. Jaroslav Pucherna a kol.: Přijelo divadlo, vyd. Orbis pro Státní zájezdové divadlo, Praha, 1961, str. 15
  7. Divadelní ústav: http://db.divadelni-ustav.cz/ Archivováno 24. 6. 2013 na Wayback Machine
  8. Jaroslav Foglar: Tábor ve Sluneční zátoce, Olympia, Praha, 2007, str. 7, 35
  9. Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, Praha, 1997, str. 142
  10. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 274

LiteraturaEditovat

  • Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 28, 109
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 18981930, Orbis, Praha, 1959, str. 223
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 257
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 242–4
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 126, 187–190, 384–5
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 21, 53, 97, 491–2, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Jaroslav Foglar: Tábor ve Sluneční zátoce, Olympia, Praha, 2007, str. 7, 35, 61 (foto), 63–9
  • Jaroslav Foglar: Život v poklusu, Olympia, Praha, 1997, str. 141–4
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 16, 31, 83, 104, 112, 115–6
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 59, ISBN 80-204-0493-7
  • Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 327
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 185, 417, 421–4, 526, 536–9, 595, 621, 632, 662
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 274
  • Míla Mellanová: Pražské divadlo pro mládež, In: Divadelní zápisník, ročník I, 19451946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 432–4
  • Jaroslav Pucherna a kol.: Přijelo divadlo, vyd. Orbis pro Státní zájezdové divadlo, Praha, 1961, str. 15, 44, 55, 182, 192–3, 195–6, 198, 200, 201
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 100, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazyEditovat