Lystrosaurus

rod terapsidního plaza z podřádu Dicynodontia

Lystrosaurus byl rod terapsidního plaza z podřádu Dicynodontia a čeledi Lystrosauridae[1], jenž se vyskytoval v období pozdního permu až raného triasu (asi před 259 až 247 miliony let). Formálně popsán byl roku 1870 americkým paleontologem Edwardem D. Copem, ačkoliv o jeho fosiliích pojednal již v roce 1860 britský přírodovědec Richard Owen na základě fosilií z Jižní Afriky.[2]

Jak číst taxoboxLystrosaurus
Stratigrafický výskyt: pozdní perm až raný trias, před 259 až 247 miliony lety
alternativní popis obrázku chybí
Kostra druhu Lystrosaurus murrayi v Pařížském přírodovědném muzeu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
NadřádSynapsida
ŘádTherapsida
PodřádDicynodontia
ČeleďLystrosauridae
RodLystrosaurus
Cope, 1870
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Jednalo se asi o 90 centimetrů až 2,5 metru dlouhého terapsida, který vážil maximálně kolem 90 kilogramů. Od roku 1859 bylo formálně popsáno 23 druhů tohoto velmi rozšířeného rodu. Byl to býložravý a poněkud zavalitý tvor, žijící pravděpodobně v menších stádech.[3]

Histologický výzkum fosilních kostí tohoto plaza ukázal, že patrně rostl po celý život a jeho růst byl přerušován pouze krátkými epizodami „zadrženého“ růstu. Maximální velikost jedinců tohoto rodu zůstává vzhledem k absenci plně dospělých kosterních exemplářů neznámá.[4]

Hromadné vymírání editovat

 
Lystrosaurus – rekonstrukce vzezření.

Lystrosaurus je jeden z mála rodů, které přežily hromadné vymírání na konci permu, přičemž v raném triasu patřil mezi nejúspěšnější a nejčastěji se vyskytující živočišné rody.[5] Jedna teorie to vysvětluje tím, že žil v norách (kde se mohl ukrýt před živelnými pohromami), jiná, že měl dokonalejší dýchací soustavu než jeho současníci, ale existují i další teorie. Význam mělo nepochybně i jeho velké geografické rozšíření, neboť fosilie lystrosaura jsou známé například i z Antarktidy, Ruska nebo Číny.[6]

Objevy fosilií z Antarktidy dokládají, že tito plazi dokázali upadnout do jakéhosi stavu letargie podobné zimnímu spánku, což mohlo rovněž přispět k jejich schopnosti přežít ztížené životní podmínky.[7]

Ačkoliv rod Lystrosaurus bývá často označován za tzv. disaster species (katastrofický druh – tedy taxon, který dokázal přežít hromadné vymírání nebo jinou katastrofu), ve skutečnosti se jedná o jakýsi paleontologický mýtus. O lystrosaurovi bychom měli smýšlet spíše jako o oportunistickém druhu.[8]

Důkaz teorie kontinentálního driftu editovat

Fosilní ostatky Lystrosaura byly objeveny na Antarktidě, v Jižní Africe a Indii. Spolu s několika dalšími rody vyhynulých zvířat tak posloužil jako důkaz Wegenerovy teorie kontinentálního driftu.[9]

V populární kultuře editovat

Lystrosaurus se objevuje v několika filmech nebo televizních pořadech. Byl vyobrazen v segmentu animovaného filmu Fantasia z roku 1940, dokumentech BBC Den, kdy Země málem zanikla, Putování s pravěkými monstry - život před dinosaury a v jedné epizodě dokumentárního cyklu stanice Animal Planet Armagedon zvířecí říše. Vystupuje také ve filmu Jurský svět: Nadvláda z roku 2022.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kammerer, C. F. and Angielczyk, K. D. (2009). A proposed higher taxonomy of anomodont therapsids. Zootaxa, 2018: 1–24.
  2. Owen, R. (1860). On some reptilian fossils from South Africa. Quarterly Journal of the Geological Society of London, 16(1): 49–62.
  3. Sean P. Modesto (2020). The disaster taxon Lystrosaurus: a paleontological myth (provisional version, abstract). Frontiers in Earth Science. doi: 10.3389/feart.2020.610463
  4. Zoe T. Kulik, Jacqueline K. Lungmus, Kenneth D. Angielczyk & Christian A. Sidor (2021). Living fast in the Triassic: New data on life history in Lystrosaurus (Therapsida: Dicynodontia) from northeastern Pangea. PLoS ONE. 16 (11): e0259369. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0259369
  5. http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2022/06/lystrosaurus-beast-of-week.html
  6. Sun, A-l. (1973). [Permo-Triassic dicynodonts from Turfan, Sinkiang]. Reports of Paleontological Expedition to Sinkiang (I): Permo-Triassic Vertebrate Fossils of Turfan Basin. Memoirs of the Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology Academia Sinica. 10: 53–68.
  7. Megan R. Whitney & Christian A. Sidor (2020). Evidence of torpor in the tusks of Lystrosaurus from the Early Triassic of Antarctica. Communications Biology. 3: 471. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-020-01207-6
  8. Sean P. Modesto (2020). The Disaster Taxon Lystrosaurus: A Paleontological Myth. Frontiers in Earth Science. 8: 610463. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2020.610463
  9. Zoe T. Kulik & Christian A. Sidor (2022). A test of Bergmann's rule in the Early Triassic: latitude, body size, and sampling in Lystrosaurus. Paleobiology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/pab.2022.25

Literatura editovat

Externí odkazy editovat