Otevřít hlavní menu

Lutová

část obce Chlum u Třeboně v okrese Jindřichův Hradec

Lutová (německy Luttau) je vesnice patřící k městysu Chlum u Třeboně.[1] Leží jihozápadně od Jindřichova Hradce. Je vyhlášena jako vesnická památková zóna. V roce 2011 zde trvale žilo 105 obyvatel.[2]

Lutová
Náves v Lutové
Náves v Lutové
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 105 (2011)
Domů 99
Lokalita
PSČ 378 04
Obec Chlum u Třeboně
Okres Jindřichův Hradec
Katastrální území Lutová (11,57 km²)
Zeměpisné souřadnice
Lutová
Lutová
Další údaje
Kód části obce 89168
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Lutová je považována za jednu z nejstarších vsí na Třeboňsku.[3] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349,[4] zde Vítkovci[5]založili kostel a faru, které se staly až do poloviny 18. století nejdůležitější církevní stavbou chlumeckého panství a přilehlých obcí.

O tvrzi, která zpustla pravděpodobně v 17. století, jsou přímé zprávy až ze 16. století. Její poslední zbytky byly odstraněny v roce 1974. Dominantou vesnice je původně gotický kostel Všech svatých ze druhé poloviny 14. století, přestavovaný po roce 1615 a dále roku 1875, kdy byla vystavěna věž. U kostela stojí empírová fara z doby okolem roku 1800. Na hřbitově je barokní Křížová cesta z poloviny 18. století a žulová boží muka z konce 17. století. Na návsi stojí kaple svatého Jana Nepomuckého z poloviny 19. století, uvnitř je plastika svatého Jana z doby kolem roku 1730. Od hřbitova je výhled do Třeboňské pánve.[6]

Přírodní poměryEditovat

Lutová sousedí se vsí Žíteč na severovýchodě, s obcí Stříbřec na severozápadě, s obcí Hamr na jihozápadě a s obcí Chlum u Třeboně na jihovýchodě.

Lutovou teče nevýznamný potok ústící poblíž Starého jezera do Rybniční stoky, v okolí je mnoho rybníků a jezer (Staré jezero, Starý u Lutové, Požár, Velký farský, Voles, Travičný, Starý hospodář, Výtopa, Starý kanclíř, Žebrákov, Kuželů, Borný, Planinský).[7] Ve vsi je hostinec, prodejna smíšeného zboží, penzion a hřbitov. Jižně od vesnice se nachází vrch Smíchovec a na severovýchodě se nachází návrší U Kostelíka.

PamětihodnostiEditovat

Kulturní památky:

  • kostel Všech svatých
  • fara čp. 5
  • křížová cesta a boží muka na hřbitově
  • kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • chalupa čp. 36
  • kontribuční sýpka
  • zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie za vsí

Ostatní pamětihodnosti:

  • kaplička Loučení Panny Marie
  • hřbitov nad kostelem Všech svatých se starými hroby a hrobkou
  • pomník padlým v severní části návsi
  • řada staveb regionální lidové architektury
  • drobné sakrální památky v krajině v okolí vsi

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TOUFAR, Pavel. Chlum u Třeboně a české Vitorazsko. Praha: Olympia, 2014. 96 s. ISBN 978-80-7376-378-7. 
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 182. 
  3. TŘEBOŇSKO.CZ. Lutová – vesnická památková zóna. Třeboň a Třeboňsko - ubytování, lázně, rybaření, cykloturistika - dovolená v ČR [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 214. 
  5. JŮNA, Martin; JŮNA. Vítkovci a jejich rod do roku 1312. Studie z listinných a jiných dochovaných pramenů. Jindřichův Hradec: Epika, 2011. 250 s. ISBN 978-80-87435-11-3. 
  6. KRÁL, Jiří. Třeboňská pánev. [s.l.]: Oddělení pro zeměpis geografického ústavu univ. Karlovy, 1947. 34 s. 
  7. LIEBSCHER, Petr. Rybníky ČR. Praha: Academia, 2014. 584 s. ISBN 978-80-200-2368-1. 

LiteraturaEditovat

  • Černý Jiří: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous, České Budějovice 2009.

Externí odkazyEditovat