Otevřít hlavní menu

Lulu je druhá a poslední opera Albana Berga z let 1929–1935 o prologu a třech jednáních. Libreto napsal sám Berg na náměty divadelních her Franka Wedekinda Duch země (Erdgeist) a Pandořina skříňka (Die Büchse der Pandora). Berg operu nedokončil - třetí dějství zůstalo jen ve fragmentech. Opera v této podobě měla premiéru 2. června 1937 v městském divadle v Curychu. Česká premiéra této verze proběhla v Janáčkově divadle v Brně 28. ledna 1972, dirigoval Václav Nosek, režii měl Milan Pásek.[1]

Lulu
Základní informace
Skladatel Alban Berg
Libretista Alban Berg
Počet dějství prolog + 3
Originální jazyk němčina
Literární předloha Frank Wedekind
Datum vzniku 1929–1935
Premiéra Curych, 2. červen 1937,
Česká premiéra Janáčkovo divadlo, Brno, 28. leden 1972
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 1962–1974 dopracoval operu rakouský skladatel Friedrich Cerha. Tato verze měla premiéru 24. února 1979 v pařížské Opeře.

OsobyEditovat

role druh hlasu premiéra v Curychu, 1937
dirigent: Robert Denzler
premiéra v Paříži, 1979
dirigent: Pierre Boulez
Lulu soprán Bahrija Nuri Hadžić Teresa Stratas
Hrběnka Martha Geschwitz mezzosoprán Maria Bernhard Yvonne Minton
Školák kontraalt Erika Feichtinger Hanna Schwarz
Garderobiér kontraalt Frida Kurz Hanna Schwarz
Bob, sluha kontraalt Hanna Schwarz
Walter Schwarz, malíř, druhý Lulin manžel tenor Paul Feher Robert Tear
Černoch tenor Robert Tear
Dr. Ludwig Schön, šéfredaktor baryton Asger Stig Franz Mazura
Alwa, syn Dr. Schöna tenor Peter Baxevanos Kenneth Riegel
Schigolch, starý muž bas Fritz Honisch Toni Blankenheim
Dr. Goll, lékařský rada, první Lulin manžel mluvená role Peter Poschl Toni Blankenheim
Krotitel bas Albert Emmerich Gerd Nienstedt
Rodrigo, akrobat bas Albert Emmerich Gerd Nienstedt
Princ, sluha, markýz tenor Oscar Mörwald Helmut Pampuch
Divadelní impresário bas Walter Frank Jules Bastin
Profesor, klaun, kulisák němá role Le Nain Roberto
Subreta, patnáctiletá dívka subreta Daniele Chlostawa
Matka subrety kontraalt Ursula Boese
Umělkyně mezzosoprán Anna Ringart
Bankéř bas Jules Bastin
Novinář baryton Claude Méloni
Policejní komisař mluvená role Toni Blankenheim
Sluha baryton Pierre-Yves Le Maigat
Jack Rozparovač baryton Franz Mazura
pianista, inspicient, princova družina, policisté, ošetřovatelky, garderobiérky, tanečnice, hosté, služebnictvo, dělníci

Děj operyEditovat

PrologEditovat

Krotitel divé zvěře láká návštěvníky do svého zvěřince. Zde mohou vidět vedle řady jiných exotických zvířat i "zmiji Lulu".

1. jednáníEditovat

Malíř ve svém ateliéru portrétuje Lulu, manželku lékařského rady. Tomu přihlíží její milenec, nakladatel Schön. Ten posléze odchází a malíř svádí Lulu. Náhle do ateliéru vtrhne Lulin manžel a překvapen milostnou scénou své manželky s malířem dostává infarkt. Z Lulu je bohatá vdova.

Lulu se provdala za malíře. Dozvídá se, že se jí jako mladičké dívky ujal Dr. Schön, dal jí vzdělání a udělal z ní svou milenku. Nyní se jí chce ale zbavit, protože se hodlá výhodně oženit a Lulu mu kazí pověst. Objevuje se stařík Schigolch, který je snad Luliným otcem nebo možná i milencem. Když se malíř dozví Lulinu minulost, spáchá sebevraždu. Lulu se chce stát manželkou Dr. Schöna.

Lulu má tančit v baletu, který složil Schönův syn Alwa. Před představením mu vypráví o svém novém nápadníkovi - princi. Lulu odchází na jeviště, ale když spatří v hledišti Dr. Schöna s jeho snoubenkou, odmítne tančit. Dr. Schön ji přijde do šatny přesvědčovat, aby vystoupila. Nakonec ale podléhá jejímu kouzlu a Lulu mu nadiktuje dopis, kterým zruší své zasnoubení.

2. jednáníEditovat

Lulu se provdala za Dr. Schöna. V jejich bytě jsou další osoby: akrobat, Schigolch, student, lesbická hraběnka Geschwitzová a všichni jí postupně vyznávají lásku. Přichází i Alwa Schön se svým vyznáním. Přichází Schön a podává Lulu revolver a žádá ji, aby se zastřelila a uchránila ho tím od společenského skandálu. Lulu ale namítá, že se nikdy netajila svou minulostí. Při potyčce Schöna zastřelí.

Mezihra: Lulu je zatčena a odsouzena, ve vězení onemocněla cholerou a je hospitalizována v nemocnici. Její přátelé plánují její osvobození, které je založeno na tom, že si s ní hraběnka, která ji nadále bezmezně miluje, vymění místo. Lulu pak uprchne a bude vystupovat s akrobatem v cirkuse.

Spiklenci čekají v bývalém Schönově bytě. Když přijde Lulu převlečená za hraběnku, je aktrobat překvapen jejím zuboženým stavem a chce ji udat. Když zůstanou Lulu a Alwa o samotě Alwa jí vyzná lásku a souhlasí se společným útěkem do Paříže.

3. jednáníEditovat

V pařížském bytě probíhají oslavy Luliných narozenin. Několik lidí se pokouší Lulu vydírat. Z burzy přichází zpráva, že společnost, jejíž akcie mnozí vlastní, zkrachovala. Z většiny účastníků slavnosti se tak stávají žebráci. Ve zmatku, který nastane se Lulu podaří uprchnout.

V chudinském bytě v Londýně čekají Alwa a Schigolch, zda se Lulu, jako novopečené prostitutce podaří sehnat nějakého zákazníka. Lulu přichází s prvním klientem a mizí s ním ve svém pokoji. V bytě se objevuje i hraběnka, které zůstal jediný majetek: Lulin portrét. Lulu odchází a vrací se s druhým zákazníkem. Alwa jej napadne a je jím zabit. Schigolch odstraňuje jeho tělo a hraběnka přemýšlí o sebevraždě. Lulu se vrací se třetím zákazníkem, kterým není nikdo jiný, než Jack Rozparovač. Lulu jej po dohadování o ceně vláká do svého pokoje, je jím ale zavražděna. Jack zabije i hraběnku, která spěchá Lulu na pomoc. Hraběnka umírá s poslední myšlenkou na Lulu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Lulu v archivu NDB [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2016-09-28]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 592–595. 

Externí odkazyEditovat