Luiz Inácio Lula da Silva
Luiz Inácio Lula da Silva (* 27. října 1945 Caetés) je brazilský politik, v letech 2003–2010 a znovu od ledna 2023 prezident Brazílie.[1]
| Luiz Inácio Lula da Silva | |
|---|---|
.jpg) | |
| 35. a 39. prezident Brazílie | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1. ledna 2023 | |
| Viceprezident | Geraldo Alckmin |
| Předchůdce | Jair Bolsonaro |
| Ve funkci: 1. ledna 2003 – 31. prosince 2010 | |
| Viceprezident | José Alencar |
| Předchůdce | Fernando Henrique Cardoso |
| Nástupce | Dilma Rousseffová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana pracujících |
| Rodné jméno | Luiz Inácio da Silva |
| Narození | 27. října 1945 (78 let) Caetés, Pernambuco  Brazílie |
| Choť | Maria de Lurdes da Silva (1969–1971) Marisa Letícia Lula da Silva (1974–2017) Rosângela Lula da Silva (od 2022) |
| Rodiče | Aristides Inácio da Silva a Eurídice Ferreira de Melo |
| Děti | Fábio Luís Lula da Silva Sandro Luís da Silva Luís Cláudio da Silva Lurian Cordeiro Marcos Cláudio da Silva |
| Sídlo | Palácio da Alvorada |
| Profese | odborář, politik a turner |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2003) Letelier-Moffitt Human Rights Award (2003) řetěz Řádu Isabely Katolické (2003) řetěz Řádu svobody (2003) velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce (2003) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | lula |
| Commons | Luiz Inácio Lula da Silva |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se ve velmi chudých poměrech ve vesnici Caetés v brazilském státě Pernambuco jako jedno ze sedmi dětí. Číst se naučil až v deseti letech[2] a základní školu po čtyřech letech opustil, aby ve 12 letech začal pracovat jako pouliční prodavač a leštič bot, aby tak vypomáhal své rodině.[3] V 19 letech přišel o levý malíček na ruce, když obsluhoval lis v továrně na výrobu automobilových součástek.[2] Od té doby začal být aktivní v odborech.[3]
V roce 1969 se oženil s Marií de Lurdes, která roku 1971 zemřela na hepatitidu, když byla těhotná.[2] V roce 1974 měl dceru se sestřičkou Miriam Cordeiro, kterou si však nikdy nevzal. V témže roce se oženil se vdovou Marisou Letícií, jejíž manžel byl zavražděn při loupeži.[4] S tou měl tři syny a také adoptoval syna Marisy z předchozího manželství. Marisa zemřela v roce 2017. V roce 2022 se jeho třetí manželkou stala socioložka Rosângela da Silva, která je o dvacet jedna let mladší.[5]
V roce 1982 si ke svému oficiálnímu jménu přidal svou přezdívku Lula (hypokoristikon křestního jména Luiz, znamená také krakatice).
Politika editovat
V roce 1978 byl zvolen prezidentem ocelářských odborů ve městě São Bernardo do Campo, centru brazilského automobilového průmyslu. Organizoval i několik stávek, měsíc strávil ve vězení, po protestech veřejnosti byl propuštěn. V roce 1980 spoluzakládal levicovou Partido dos Trabalhadores (česky Strana pracujících). V roce 1982 neúspěšně kandidoval na post guvernéra státu São Paulo.
V roce 1986 byl zvolen poslancem. Roku 1989, kdy byl prezident v Brazílii poprvé přímo volen, kandidoval a se ziskem 16,08% hlasů jako druhý postoupil do druhého kola, které prohrál (získal 44,23 % hlasů). Po skončení svého poslaneckého mandátu v roce 1990 již znovu na poslance nekandidoval. Znovu se stal prezidentským kandidátem v dalších volbách v roce 1994, kdy opět skončil druhý (se ziskem 27,04 % hlasů, vítěz Fernando Henrique Cardoso vyhrál již v prvním kole. Stejně dopadl i v roce 1998 (tentokrát se ziskem 31,7 % hlasů).
V prezidentských volbách v roce 2002 již první kolo vyhrál (získal 46,4 % hlasů), svého soupeře porazil i v druhém kole (tam získal 61,3 % hlasů) a stal se tak prezidentem Brazílie. Jeho sociální politika je pragmatická a umírněně levicová.
V roce 2006 byl znovu zvolen, když zvítězil v prvním (získal 48,61 % hlasů) i druhém (získal 60,83 %) kole prezidentských voleb. O rok později pak prohlásil, že nebude usilovat o změnu ústavy, která by mu umožňovala kandidovat potřetí.[6]
V roce 2021 ohlásil, že bude kandidovat v dalších prezidentských volbách. Dne 2. října 2022 postoupil v prezidentské volbě do druhého kola, kde byl jeho protivníkem stávající prezident Jair Bolsonaro. Lula v 1. kole získal 48,4 % hlasů, Bolsonaro 43,2 % hlasů.[7] V druhém kole Bolsonara těsně porazil, když získal 50,9 % hlasů. Funkce se ujmul v lednu 2023.[1]
editovat
V březnu 2016 ho zadržela brazilská policie pro podezření z korupce, provedla u něj domovní prohlídku a podrobila ho výslechu. Vyšetřování se týkalo korupce kolem ropné společnosti Petrobras, jejíž manažeři záměrně předražovali zakázky, přičemž část peněz plynula předním brazilským politikům, včetně vládní Strany práce.[8] Podle policie měl mít konečné slovo při jmenování manažerů firmy Petrobras a byl jednou z hlavních osob, které z těchto zločinů těžily. Dále podle policie existují důkazy, že se Lula obohatil a že peníze přispěly k financování jeho volební kampaně. Podle obžaloby měl dostat úplatky hodnotě 3,7 milionu realů (asi 26 milionů korun) od stavební firmy OAS a to ve formě luxusního bytu ve městě Guarujá.[9]
.jpg)
V první polovině července roku 2017 byl Lula nepravomocně odsouzen v první z pěti kauz ke trestu 9,5 roku odnětí svobody za korupci a praní špinavých peněz.[10][11] V lednu 2018 soud jednomyslně zamítl odvolání da Silvy a zvýšil mu trest z devíti na 12 let.[12]
V roce červnu 2019 se objevily záznamy tajné komunikace soudce v jeho věci, kterým byl Sergio Moro, s žalobci. V této komunikaci Moro žalobce přesvědčoval o vině Luly, kteří o ní měli pochybnosti, zvláště pak o tom, že Lula měl být vlastníkem výše zmíněného luxusního bytu.[13] V reakci na případ vzniklo celosvětové Hnutí za osvobození Luly, které podpořil například Adolfo Pérez Esquivel, argentinský nositel Nobelovy ceny za mír, José Pepe Mujica, bývalý prezident Uruguaye, Danny Glover, herec a velvyslanec dobré vůle OSN či spisovatel a filozof Noam Chomsky.[14]
Dne 8. listopadu 2019 byl Lula z vězení po 580 dnech propuštěn a 8. března 2021 byl Nejvyšším federálním soudem všech obvinění zproštěn s odkazem na to, že soudce Moro byl proti němu zaujatý.[15] Moro byl v letech 2019 až 2020 ministrem spravedlnosti Bolsonarovy vlády.
Vyznamenání editovat
velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 2003
velkokříž Norského královského řádu za zásluhy – Norsko, 2003
velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce – Peru, 2003 – udělil prezident Alejandro Toledo[16]
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 20. října 2003 – udělil prezident Leonid Kučma za významný přínos k rozvoji ukrajinsko-brazilské vztahů[17]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 11. července 2003 – udělil král Juan Carlos I.[18]
velkokříž s řetězem Řádu svobody – 23. července 2003[19]
Řád Amílcara Cabrala I. třídy – Kapverdy, 2004[20]
velkokříž Řádu Boyacá – Kolumbie, 2005 – udělil prezident Álvaro Uribe[21]
čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království, 2006[22]
athir Národního řádu za zásluhy – Alžírsko, 7. února 2006 – udělil prezident Abdelazíz Buteflika[23][24]
velkokříž s řetězem Řádu andského kondora – Bolívie, 2007[25]
řádový řetěz Řádu aztéckého orla – Mexiko, 2007[26]
rytíř Řádu slona – Dánsko, 12. září 2007[27]
velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 5. března 2008[19]
řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 2009
Řád svobody – Ukrajina, 24. listopadu 2009 – udělil prezident Viktor Juščenko za významný přínos k rozvoji ukrajinsko-brazilské spolupráce[28]
Medaile Amílcara Cabrala – Guinea-Bissau, 2010 – udělil prezident Malam Bacai Sanhá[29]
Řád Umajjovců I. třídy – Sýrie, 2010 – udělil Bašár al-Asad[30]
řetěz Řádu zambijského orla – Zambie, 2011[31]
velkokříž Národního řádu Beninu – Benin, 2013[32]
velkokříž Řádu rovníkové hvězdy – Gabon[33]
Řád ghanské hvězdy – Ghana
velkokříž Řádu Omara Torrijose Herrery – Panama
.png){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
.svg){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiz Inácio Lula da Silva na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Brazilským prezidentem bude Lula da Silva, těsně porazil Bolsonara. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Lula: Fourth time lucky? [online]. BBC, 2002-10-28 [cit. 2007-04-27]. (BBC News). Dostupné online.
- ↑ a b Biography [online]. Presidency of the Federative Republic of Brazil, 2005 [cit. 2007-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Marisa Letícia, a primeira-dama que não gostava de política. epoca.globo.com [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Brazil's Lula marries sociologist Rosângela da Silva in intimate ceremony - La Prensa Latina Media [online]. [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Newsroom. Brazilian President Vows Not to Seek a Third Term. BrazzilMag. 2007-08-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-30. Archivováno 25. 12. 2007 na Wayback Machine.
- ↑ JURČOVÁ, Alžběta. Bolsanaro, či Lula? Extrémní pravice je v Brazílii silná, říká politolog o druhém kole prezidentských voleb. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-09. Dostupné online.
- ↑ Policie propustila brazilského exprezidenta Lulu. Vyslýchala ho kvůli miliardové korupční aféře. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-03-04 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Bývalého brazilského prezidenta odsoudili za korupci a praní peněz na téměř 10 let vězení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý brazilský prezident Lula da Silva dostal za korupci 9,5 roku vězení. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Brazilský exprezident da Silva dostal 9,5 roku vězení za korupci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-07-12 [cit. 2017-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Brazilský exprezident Lula da Silva přišel o šanci kandidovat. Dostal přísnější trest za korupci. ČT24 [online]. [cit. 2023-03-18]. Dostupné online.
- ↑ FISHMAN, Andrew; MARTINS, Rafael Moro; DEMORI, Leandro. Exclusive: Leaked Chats Between Brazilian Judge and Prosecutor Who Imprisoned Lula Reveal Prohibited Collaboration and Doubts Over Evidence. The Intercept [online]. 2019-09-06 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DARLINGTON, Shasta. As ‘Lula’ Sits in Brazil Jail, Party Nominates Him for President. The New York Times. 2018-08-05. Dostupné online [cit. 2023-01-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Brazil high court confirms annulment of Lula graft convictions. France 24 [online]. 2021-04-15 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lula realiza visita para entablar alianza comercialcon entre países del Mercosur y naciones andinos - AGO. 25, 2003 - Economía - Historicos - EL UNIVERSO. www.eluniverso.com [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2003-07-12, čís. 166, s. 27392. Dostupné online.
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Lula diz que vai assumir «compromisso histórico com África». Notícias Lusófonas [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Uribe oferece ao Brasil saída ao Pacífico por estrada amazônica - 14/12/2005 - UOL Últimas Notícias. noticias.uol.com.br [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
- ↑ Lula e Bouteflika convocam empresários a buscar parcerias — Portal Computador Para Todos. web.archive.org [online]. 2011-05-13 [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Journal Officiel de la Republique Algerienne. 12. února 2006, čís. 07, s. 19. Dostupné online.
- ↑ Noticias EL DIARIO - Primera página. www.eldiario.net [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-11.
- ↑ Lula será condecorado com Ordem da Águia Asteca no México - 03/08/2007 - UOL Últimas Notícias. noticias.uol.com.br [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)
- ↑ zakon1.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Visita ao Brasil do Presidente da Guiné-Bissau, Malam Bacai Sanhá – Comunicado Conjunto – Brasília, 25 de agosto de 2010 —. web.archive.org [online]. 2014-03-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-19.
- ↑ EBC. memoria.ebc.com.br [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ Zambian Watchdog [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ex-presidente Lula recebe Ordem Nacional do Benin. Instituto Lula [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-02.
- ↑ BBC Brasil. www.bbc.com [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luiz Inácio Lula da Silva na Wikimedia Commons
