Luisa Stefaniová

brazilská tenistka
(přesměrováno z Luisa Stefani)

Luisa Veras Stefaniová (* 9. srpna 1997 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka, deblová specialistka. Na grandslamu zvítězila ve smíšené soutěži Australian Open 2023 s krajanem Rafaelem Matosem.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět deblových turnajů včetně Canadian Open 2021, Guadalajara Open 2022 a Qatar Open 2024 z kategorie WTA 1000. K nim přidala tři trofeje ze čtyřhry série WTA 125. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve čtyřhře.[3]

Luisa Stefaniová
Luisa Stefaniová na French Open 2019
Luisa Stefaniová na French Open 2019
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození9. srpna 1997 (26 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěWesley Chapel, Florida,
Spojené státy americké
Výška168 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 191 016 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů85–66
Nejvyšší umístění431. místo (20. května 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů243–100
Tituly9 WTA, 3 WTA 125, 15 ITF
Nejvyšší umístění9. místo (1. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open3. kolo (2020, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Opensemifinále (2021, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2023)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open1. kolo (2021, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz 2020 Tokio ženská čtyřhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 431. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 9. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2015 na 10. místě. Trénuje ji Sandžaj Singh.[4][1]

V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 základním blokem I. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrála s Carolinou Meligeni Alvesovou čtyřhru. Kolumbijky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.[5]

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. Do ženské čtyřhry nastoupila s Laurou Pigossiovou. Na pokraji vyřazení se ocitly už ve druhém kole, kde musely odvracet čtyři mečboly proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové.[6] Po semifinálové prohře se Švýcarkami Belindou Bencicovou a Viktorijí Golubicovou se utkaly o bronz s Ruskami Jelenou Vesninovou a Veronikou Kuděrmetovovou, které přehrály poměrem [11–9] v rozhodujícím supertiebreaku poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě.[7] Bronzovou medaili získala také na Panamerických hrách 2019 v Limě, kde do ženské čtyřhry nastoupila Carolinou Meligeni Alvesou.[4]

Soukromý život editovat

Narodila se roku 1997 v brazilském Sãu Paulu do rodiny podnikových manažerů Marcela a Alessandry Stefaniových. Rodina se přestěhovala do floridského Wesley Chapelu, kde vyrostla. Tenis začala hrát v deseti letech v místní Saddlebrookově akademii. Na Pepperdine University v Malibu studovala reklamu a čtyři sezóny hrála univerzitní tenis. Na americkém univerzitním žebříčku (ICA) vystoupala na 2. místo singlové klasifikace. Bratr Arthur Stefani, jenž reprezentoval Florida Atlantic University, se stal tenisovým trenérem.[4][8]

Tenisová kariéra editovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2013, když na turnaj v rodném São Paulu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře nad Argentinkou Nadiou Podoroskou postoupila do semifinále, v němž podlehla krajance Roxaně Weisembergové z páté světové stovky žebříčku.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2016 v Atlantě, na turnaji s rozpočtem 50 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly Alexandru Stevensonovou a Taylor Townsendovou.[7][3]

 
S bronzovou medailí ze čtyřhry LOH 2020

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na Rio Open 2014 v Rio de Janeiru po zisku divoké karty. V jejím prvním kole nestačila na devadesátou hráčku klasifikace, Izraelku Julii Gluškovou. Na divokou kartu pak odehrála i první zápas v hlavní soutěži WTA, do níž zasáhla na Brasil Tennis Cupu 2015. Vyřadila ji však Rumunka z konce druhé světové stovky Ana Bogdanová.[7]

Do premiérového finále na túře WTA postoupila ve čtyřhře Korea Open 2019. Po boku stabilní americké spoluhráčky Hayley Carterové prohrály závěrečný duel se španělsko-německou dvojici Lara Arruabarrenová a Tatjana Mariová.[9] Až o týden později, na zářijovém Tashkent Open 2019, vybojovala s Carterovou premiérový titul. Ve finále zdolaly slovinsko-americké turnajové trojky Dalilu Jakupovićovou se Sabrinou Santamariovou.[10] Druhý triumf přidaly po koronavirovém přerušení sezóny na lexingtonském Top Seed Open 2020, kde triumfovaly v klíčovém utkání proti česko-švýcarské dvojici Marie Bouzková a Jil Teichmannová. Bodový zisk ji poprvé posunul do elitní čtyřicítky deblového žebříčku.[11]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2019, když do soutěže s Australankou Astrou Sharmaovou zasáhly v roli náhradnic. V úvodním kole však nenašly recept na Móniku Puigovou se Shelby Rogersovou. Do čtvrtfinále čtyřhry US Open 2020 postoupila s Carterovou. Stala se tak první Brazilkou v této fázi grandslamového debla od roku 1984, kdy Patricia Medradová s Claudií Monteirovou odehrály čtvrtfinálové utkání ve Wimbledonu.[12] V semifinále navazujícího Internazionali BNL d'Italia 2020 je zastavil první světový pár Barbora Strýcová se Sie Šu-wej.[13][7]

S Dabrowskou postoupila do semifinále čtyřhry US Open 2021. V tiebreaku úvodní sady si přetrhla přední zkřížený vaz v pravém kolenu. Po operaci[14] zahájila dlouhodobou rekonvalescenci. Po roční absenci se na okruh vrátila zářijovou čtyřhrou na Chennai Open 2022, kterou s Dabrowskou ovládly. Ve finále ztratily jen tři gamy s rusko-gruzínskou dvojicí Anna Blinkovová a Natela Dzalamidzeová.[15] Druhou deblovou trofej v kategorii WTA 1000 pak vybojovala s Australankou Storm Sandersovou na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022, kde je v závěrečném utkání nezastavily Anna Danilinová s Beatriz Haddad Maiovou.[16]

Finále na Grand Slamu editovat

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2023 Australian Open tvrdý   Rafael Matos   Sania Mirzaová
  Rohan Bopanna
7–6(7–2), 6–2

Utkání o olympijské medaile editovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile) editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky výsledek
Bronz 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Laura Pigossiová   Veronika Kuděrmetovová
  Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [11–9]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (3–2 Č)
Premier / WTA 500 (3–4 Č)
International / WTA 250 (3–2 Č)

Čtyřhra: 17 (9–8) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý   Hayley Carterová   Lara Arruabarrenová
  Tatjana Mariová
6–7(7–9), 6–3, [7–10]
Vítězka 1. 28. září 2019 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Hayley Carterová   Dalila Jakupovićová
  Sabrina Santamariová
6–3, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 16. srpna 2020 Lexington, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Marie Bouzková
  Jil Teichmannová
6–1, 7–5
Finalistka 2. 26. září 2020 Štrasburk, Francie antuka   Hayley Carterová   Nicole Melicharová
  Demi Schuursová
4–6, 3–6
Finalistka 3. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h)   Gabriela Dabrowská   Elise Mertensová
  Aryna Sabalenková
1–6, 3–6
Finalistka 4. 13. ledna 2021 Abú Zabí, Spojené arabské emiráty tvrdý   Hayley Carterová   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová
6–7(5–7), 4–6
Finalistka 5. 27. února 2021 Adelaide, Austrálie tvrdý   Hayley Carterová   Alexa Guarachiová
  Desirae Krawczyková
7–6(7–4), 4–6, [3–10]
Finalistka 6. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová
2–6, 5–7
Finalistka 7. 8. srpna 2021 San José, Spojené státy tvrdý   Gabriela Dabrowská   Darija Juraková
  Andreja Klepačová
1–6, 5–7
Vítězka 3. 15. srpna 2021 Montréal, Kanada tvrdý   Gabriela Dabrowská   Darija Juraková
  Andreja Klepačová
6–3, 6–4
Finalistka 8. 21. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Gabriela Dabrowská   Samantha Stosurová
  Čang Šuaj
5–7, 3–6
Vítězka 4. 18. září 2022 Čennaí, Indie tvrdý   Gabriela Dabrowská   Anna Blinkovová
  Natela Dzalamidzeová
6–1, 6–2
Vítězka 5. 23. října 2022 Guadalajara, Mexiko tvrdý   Storm Sandersová   Anna Danilinová
  Beatriz Haddad Maiová
7–6(7–4), 6–7(2–7), [10–8]
Vítězka 6. 13. ledna 2023 Adelaide, Austrálie tvrdý   Taylor Townsendová   Anastasija Pavljučenkovová
  Jelena Rybakinová
7–5, 7–6(7–3)
Vítězka 7. 12. února 2023 Abú Zabí, Spojené arabské emiráty tvrdý   Čang Šuaj   Šúko Aojamová
  Čan Chao-čching
3–6, 6–2, [10–8]
Vítězka 8. 25. června 2023 Berlín, Německo tráva   Caroline Garciaová   Kateřina Siniaková
  Markéta Vondroušová
4–6, 7–6(10–8), [10–4]
Vítězka 9. 18. února 2024 Dauhá, Katar tvrdý   Demi Schuursová   Caroline Dolehideová
  Desirae Krawczyková
6–4, 6–2

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–1 Č)

Čtyřhra: 3 (3–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2019 Houston, Spojené státy tvrdý   Ellen Perezová   Sharon Fichmanová
  Ena Šibaharaová
1–6, 6–4, [10–5]
Vítězka 2. 1. února 2020 Newport Beach, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Marie Benoîtová
  Jessika Ponchetová
6–1, 6–3
Finalistka 1. květen 2021 Saint-Malo, Francie antuka   Hayley Carterová   Kaitlyn Christianová
  Sabrina Santamariová
6–7(4–7), 6–4, [5–10]
Vítězka 3. listopad 2022 Montevideo, Uruguay antuka   Ingrid Gamarra Martinsová   Quinn Gleasonová
  Elixane Lechemiová
7–5, 6–7(6–8), [10–6]

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Čtyřhra: (15 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Ingrid Neelová   Alexandra Stevensonová
  Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
2. červen 2017 Baton Rouge, Spojené státy tvrdý   Ellen Perezová   Francesca Di Lorenzová
  Julia Elbabová
6–3, 6–4
3. červenec 2017 Knokke, Belgie antuka   Quinn Gleasonová   Leonie Küngová
  Axana Mareenová
6–4, 7–5
4. červenec 2017 Brusel, Belgie antuka   Quinn Gleasonová   Deborah Kerfsová
  Priscilla Heiseová
6–3, 6–2
5. srpen 2017 El Espinar, Španělsko tvrdý   Quinn Gleasonová   Ayla Aksuová
  Bibiane Schoofsová
6–3, 6–2
6. říjen 2017 Sevilla, Španělsko antuka   Renata Zarazúaová   Estrella Cabeza Candelaová
  Andrea Gámizová
7–6(2), 7–6(3)
7. listopad 2017 Sant Cugat, Španělsko antuka   Renata Zarazúaová   Olga Danilovićová
  Guiomar Maristany
       Zuletová de Reales
6–1, 6–4
8. prosinec 2017 Castellón, Španělsko antuka   Yvonne Cavallé Reimersová   Žen Ťia-čchi
  Wang Si-jü
6–3, 6–1
9. červen 2018 Sumter, Spojené státy tvrdý   Astra Sharmaová   Julia Elbabová
  Sü Š'-lin
2–6, 6–3, [10–5]
10. listopad 2018 Colina, Chile antuka   Quinn Gleasonová   Bárbara Gaticová
  Rebeca Pereirová
6–0, 4–6, [10–7]
11. leden 2019 Petit-Bourg, Francie tvrdý   Quinn Gleasonová   Vladica Babićová
  Rosalie van der Hoeková
7–5, 6–4
12. březen 2019 São Paulo, Brazílie antuka   Paula Cristina Gonçalvesová   Martina Di Giuseppeová
  Thaisa Grana Pedrettiová
6–7(4), 6–0, [10–8]
13. březen 2019 Curitiba, Brazílie antuka   Paula Cristina Gonçalvesová   Jekatěrine Gorgodzeová
  Daniela Seguelová
6–7(3), 7–6(0), [10–2]
14. červen 2019 Ilkley, Velká Británie tráva   Beatriz Haddad Maiová   Ellen Perezová
  Arina Rodionovová
6–4, 6–7(5), [10–4]
15. červen 2019 Colina, Chile antuka   Hayley Carterová   Anna Danilinová
  Conny Perrinová
5–7, 6–3, [10–6]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luisa Stefani na anglické Wikipedii.

  1. a b c Luisa Stefaniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  2. Brazilians Matos/Stefani Claim Australian Open Mixed Doubles Title. ATP Tour [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Luisa Stefaniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  4. a b c Luisa Stefani Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Luisa Stefaniová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„billie“.0101a 202Billie Jean King Cup
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  7. a b c d Luisa Stefani Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Getting To Know: Doubles Quarterfinalists Hayley Carter and Luisa Stefani [online]. USTA, 2020-09-05 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. EFE. Lara Arruabarrena gana el título de dobles con Tatjana Maria [online]. AS, 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. Luisa Stefani é campea de duplas em Tashkent e fatura o primeiro título em nível WTA [online]. GloboEsporte.com, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  12. Campanha de Stefani é melhor do Brasil em 38 anos [online]. TenisBrasil [cit. 2020-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-02. (portugalsky) 
  13. Hsieh and Strycova reunite to reach Rome doubles final [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 
  14. Luisa Stefani will undergo knee surgery after an injury in the US Open semifinal. Then24 [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Czech teen Linda Fruhvirtova claims first WTA title in Chennai. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Sanders and Stefani defeat Danilina and Haddad Maia to win Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat