Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská

Luisa Neapolsko-Sicilská
	Toskánská velkovévodkyně
	Portrét velkovévodkyně Luisy od Josepha Dorffmeistera z roku 1797
Doba vlády	1790–1801
Úplné jméno	Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská
Tituly	JKV princezna sicilská; JKV princezna neapolská
Narození	27. července 1773; Neapol, Neapolské království
Úmrtí	19. září 1802 (ve věku 29 let); Vídeň, Habsburská monarchie
Pohřbena	Císařská hrobka ve Vídni
Manžel	Ferdinand III. Toskánský
Potomci	Leopold II. Toskánský
Dynastie	Bourboni
Otec	Ferdinand I.
Matka	Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Luisa Neapolsko-Sicilská, italsky Luisa Maria Amelia Teresa di Borbone-Due Sicilie, (27. července 1773 Neapol – 19. září 1802 Vídeň) byla neapolsko-sicilská princezna z rodu Bourbon-Obojí Sicílie a provdaná velkovévodkyně toskánská. Jejím manželem byl vévoda Ferdinand III. Toskánský.

Původ

Marie Ludovika byla druhou dcerou neapolsko-sicilského krále Ferdinanda I. (1751–1825) a jeho manželky arcivévodkyně Marie Karolíny (1752–1814), dcery císařovny Marie Terezie. Vyrůstala v početné rodině, do jejího sňatku se narodilo dalších 16 sourozenců, z nichž však většina zemřela v dětském věku.

Mariini sourozenci: Marie Tereza, František I., Marie Kristýna, Marie Amálie, Marie Antonie a Leopold Salernský.

Život

Erb velkovévodkyně Luisy Marie

15. srpna 1790 se v Neapoli provdala (per procuration) za toskánského velkovévodu Ferdinanda III., syna císaře Svaté říše římské Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky, přičemž mladí manželé byli nejbližší příbuznými, protože nevěstina matka Marie Karolína a ženichův otec Leopold II. byli sourozenci stejně jako nevěstin otec Ferdinand I. a ženichova matka Marie Ludovika. Současně se její starší sestra Marie Tereza stala manželkou rakouského arcivévody Františka.

Ferdinand vládl v Toskánsku do roku 1801, kdy bylo velkovévodství, po bitvě u Aranjuezu, včleněno do nově vzniklého Etrurského království. V témže roce manželé opustili Toskánsko a uchýlili se do Vídně, kde Luisa při porodu v roce 1802 zemřela. Roku 1803 se Ferdinand stal velkovévodou salcburským a o tři roky později velkovévodou würzburským. Po Napoleonově pádu se vrátil do Toskánska. Znovu se oženil až na sklonku života v roce 1821 a jeho manželkou se stala opět sestřenice a vnučka císařovny Marie Terezie, Marie Ferdinanda Saská.

Potomci

Karolína Ferdinanda Tereza (2. srpna 1793 – 5. ledna 1802), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
František Leopold (15. prosince 1794 – 18. května 1800), rakouský arcivévoda, toskánský princ a následník velkovévodského trůnu
Leopold II. (3. října 1797 – 29. ledna 1870), rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda,
⚭ 1817 Marie Anna Saská (15. listopadu 1799 – 24. března 1832)

⚭ 1833 Marie Antonie Sicilská (19. prosince 1814 – 7. listopadu 1898)

Marie Luisa Josefa (30. srpna 1799 – 15. června 1857), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna, svobodná a bezdětná
Marie Tereza (21. března 1801 – 12. ledna 1855), ⚭ 1817 Karel Albert I. (2. října 1798 – 28. července 1849), předposlední král sardinsko-piemontský, vévoda savojský, piemontský a aostský
syn (*/† 19. září 1802)

Tituly a oslovení

27. července 1773 – 15. srpna 1790: Její Královská Výsost princezna Luisa Neapolsko-Sicilská
15. srpna 1790 – 19. září 1802: Její Královská Výsost velkovévodkyně toskánská