Otevřít hlavní menu

Ludvík Dietrich

český hudební skladatel a kytarista

Rytíř Ludvík Dietrich z Dietrichů (8. března 1803 Brno[1]11. června 1858 Olomouc[2] ) byl český hudební skladatel a kytarista.

Ludvík Dietrich
Pamětní deska na rodném domě v Brně
Pamětní deska na rodném domě v Brně
Základní informace
Narození 8. března 1803
Brno
Markrabství moravskéMarkrabství moravské Markrabství moravské
Úmrtí 11. června 1858 (ve věku 55 let)
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání hudební skladatel a kytarista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel z drobné moravské šlechty. Byl synem zemského advokáta, který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku malé panství. První zmínka o něm je z roku 1351 a patřilo postupně příslušníkům různých rodů drobné šlechty, mezi nimi i rytířům z Dietrichů. Obci vévodí poutní kostel sv. Libora postavený v letech na začátku 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho a zámek. V zámku hrála zámecká kapela, jejíž repertoár měl významný vliv na Ludvíkovo hudební vzdělání.

Vystudoval gymnázium a lyceum v Olomouci a filosofii v Brně. Vedle toho studoval hudbu u Gottfrieda Riegera. Stal se v Olomouci učitelem hudby a pokračoval ve studiu skladby Antonína Emila Titla. Byl vynikajícím virtuosem na kytaru a značná část jeho díla je tvořena skladbami pro tento hudební nástroj.

Jeho tvorba byla do značné míry ovlivněna moravskou lidovou písní. Oblíbil si ji již v dětství v Jesenci a jeho zájem podporovalo i přátelství s Františkem Sušilem, autorem sbírky moravských národních písní, a příslušnost ke skupině vlastenců vedených Aloisem Šemberou. Pod jejím vlivem skládal vlastenecké písně na slova moravských a českých básníků. Vznikly tak Vlastenské písně, Písně z Rukopisu královéhradeckého na slova Václava Hanky, Růže stolistá na slova Ladislava Čelakovského, či písně na jeho vlastní slova, jako např. Kdož jste duchem Moravané.

Byl jedním z prvních moravských skladatelů, kteří zhudebnili texty na husitská témata. Zkomponoval oratorium Jan Hus (také 6. červenec), či na slova vlasteneckého kněze Františka Matouše Klácela písňovou baladu Navrácení poslů z Kostnice.

Přes veškeré úspěchy, kterých dosáhl jako kytarový virtuóz a skladatel zemřel v chudobě. Většina jeho velkých skladeb se nedochovala. Nesmrtelnost mu zajišťuje píseň Moravo, Moravo napsaná na text Václava Hanky (Hanka autorství připsal králi Jiříkovi z Poděbrad) ze sbírky Vlastenské písně. Separatistická hnutí na Moravě dokonce vyhlásila tuto píseň moravskou národní hymnou.

DíloEditovat

Chrámové skladbyEditovat

  • Mše C-dur (1843)
  • 5 pangelingua (1830)

PísněEditovat

  • Bergmanslied (1841)
  • Písně na slova rukopisu Královédvorského (nedochováno – 1842)
  • Navrácení poslů z Kostnice (balada – 1843)
  • Vlastenské písně (1843)
  • Přání Šemberovi (čtyřzpěv – 1843)
  • Poutnická (1848)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Ouvertura (1840)
  • Jagdsymfonie (1841)
  • Jan Hus (6. červenec, oratorium, 1844 – nedochováno)

Skladby pro kytaruEditovat

  • Polonézy pro housle a kytaru (1853)
  • Tři etudy
  • Uherské tance
  • Variace na operní melodie
  • Úpravy operních árií a písní
  • Taneční skladby (valčíky, polky)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Petra a Pavla v Brně
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Michala v Olomouci

Externí odkazyEditovat