Otevřít hlavní menu

Ludmila z Poděbrad (16. října 145620. ledna 1503 Lehnice) byla česká princezna, dcera českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johanky z Rožmitálu. Provdala se za lehnického a břežského knížete Fridricha I.

Ludmila z Poděbrad
Ludmiła Podiebrad.jpg
Narození 16. října 1456
Úmrtí 20. ledna 1503 (ve věku 46 let)
Lehnice
Místo pohřbení Lehnice
Manžel(ka) Fridrich I. Lehnický
Děti Fridrich II. Lehnický
Jan II. Lehnický
Jiří I. Břežský
Rodiče Jiří z Poděbrad a Johana z Rožmitálu
Příbuzní Hynek z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Boček z Poděbrad, Jindřich I. Starší, Barbora z Boděbrad, Kateřina z Poděbrad a Zdenka Česká (sourozenci)
Funkce regent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od dětství byla objektem sňatkové politiky svého otce Jiřího z Poděbrad. Ve čtyřech letech byl navržen její sňatek s bavorským knížetem Jiřím Bavorským, synem Ludvíka IV. Bohatého. Po ztroskotání tohoto plánu jí otec o rok později zasnoubil s uherským magnátem Vavřincem Ujlakim. Když se ani tento sňatek nerealizoval, uzavřel král Jiří z Poděbrad rodovou smlouvu s polským králem Kazimírem Jagellonským, podle které se Ludmila měla stát manželkou jeho syna Vladislava. Nakonec ani tento projekt nevyšel a Ludmila se 5. září 1474 provdala v Lehnici za lehnického knížete Fridricha I. Z tohoto manželství vzešli tři synové a dcera:

  • Jan I., (1477–1495)
  • Fridrich II., kníže lehnický, břežský a olavský († 1547)
  • Jiří I., kníže břežský (mezi 1481/1483- 30. srpna 1521)

Po smrti svého manžela se Ludmila v letech 1488–1498 titulovala kněžna slezská, lehnická a zlotoryjská[1] a spravovala lehnické knížectví na místě svých nezletilých potomků. Po své smrti byla 22. ledna 1503 pohřbena v kartuziánském klášteře v Lehnici.[2] Jejím nástupcem se stal syn Fridrich II. Lehnický, který byl v roce 1526 jedním z kandidátů na český královský trůn.

ReferenceEditovat

  1. například v listině NA-RM č. 217 z roku 1491 [1]
  2. FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 98.

LiteraturaEditovat

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Externí odkazyEditovat