Otevřít hlavní menu

Ludmila Engquistová

sovětská, ruská a švédská atletka, překážkářka

Ludmila Engquistová (rozená Ludmila Viktorovna Leonovová, později Ludmila Narožilenková, rusky Людмила Викторовна Нарожиленко-Леонова; * 21. dubna 1964, Tambovská oblast) je bývalá sovětská atletka ruské národnosti, sprinterka, jejíž specializací byly krátké překážkové běhy. Od roku 1996 reprezentovala Švédsko.

Ludmila Engquistová
Rodné jméno Людмила Николаевна Леонова
Narození 21. dubna 1964 (55 let)
Belomestnaja Kriuša
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Jako reprezentantka Švédska Švédsko
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1996 100 m překážek
Mistrovství světa v atletice
zlato MS 1997 100 m překážek
bronz MS 1999 100 m překážek
Jako reprezentantka SSSR Sovětský svaz
Mistrovství světa v atletice
zlato MS 1991 100 m překážek
Halové MS v atletice
stříbro HMS 1989 60 m překážek
zlato HMS 1991 60 m překážek
Halové ME v atletice
stříbro HME 1989 60 m překážek
zlato HME 1990 60 m překážek
Jako reprezentantka SNS Společenství nezávislých států
Halové ME v atletice
zlato HME 1992 60 m překážek

4. února 1990 v Čeljabinsku překonala časem 7,69 s halový světový rekord v běhu na 60 metrů překážek, když původní rekord Bulharky Jordanky Donkovové z roku 1987 vylepšila o pět setin sekundy.[1] Engqvistové výkon z prvního místa dlouhodobých tabulek vymazala až po 18 letech Švédka Susanna Kallurová, která 10. února 2008 v německém Karlsruhe zaběhla trať v čase 7,68 s.[2]

V únoru roku 1993 měla pozitivní dopingový nález na anabolické steroidy a byla vyloučena z halového MS v Torontu. Následně dostala čtyřletý zákaz činnosti.[3] V prosinci roku 1995 ji byl trest zrušen.[4] Nedovolené prostředky ji do jídla dával její bývalý manžel.[5]

V roce 1996 se stala v Atlantě olympijskou vítězkou v běhu na 100 metrů překážek. Ve finále trať zaběhla v čase 12,58 s. O jednu setinu pomalejší byla Slovinska Brigita Bukovecová. Reprezentovala také na olympiádě v Soulu v roce 1988 a na letních hrách 1992 v Barceloně. V roce 1997 se stala v Athénách podruhé v kariéře mistryní světa, první titul získala již v roce 1991 na světovém šampionátu v Tokiu.

Osobní rekordyEditovat

Hala

Dráha

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Běh na 60 m překážek (ženy) - dlouhodobá tabulka
  2. Kallurová překonala světový rekord na 60 m překážek
  3. Nejznámější dopingové případy v atletice. www.21stoleti.cz [online]. [cit. 2011-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15. 
  4. Ľudmila Engquistová sa víťazne vrátila nad atletické prekážky tri mesiace po ťažkej operácii
  5. Veľký míting neurobí iba svetový rekord

Externí odkazyEditovat