Otevřít hlavní menu

Lubomír Voleník

český politik, politik a právník

Lubomír Voleník (1. března 1950 Praha5. červen 2003 Dánsko) byl český právník a politik, od roku 1993 první prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, předtím po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, pak za ODS.

JUDr. Lubomír Voleník
JUDr. Lubomír Voleník v roce 1997
JUDr. Lubomír Voleník v roce 1997

1. prezident NKÚ [1]
Ve funkci:
8. července 1993 – 7. července 2002
Ve funkci:
17. října 2002 – 5. června 2003
Nástupce František Dohnal [2]

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992
Stranická příslušnost
Členství OF (1989-1991)
ODS (1991-1993)

Narození 1. března 1950
Československo Praha Československo
Úmrtí 5. června 2003
(ve věku 53 let)
DánskoDánsko Dánsko
Děti dva synové
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese politik
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Commons Kategorie Lubomír Voleník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Praze, ale mládí prožil v Teplicích, kam byla jeho rodina vystěhována. Zde absolvoval základní a střední školu. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, od roku 1983 působil jako podnikový právník. Angažoval se v ochraně životního prostředí v severních Čechách.[3]

Během sametové revoluce se zapojil do Občanského fóra. Ve volbách roku 1990 v tehdejší ČSFR byl zvolen za OF do Sněmovny lidu (volební obvod Severočeský kraj). Po rozkladu OF v roce 1991 nastoupil do poslaneckého klubu ODS. Mandát obhájil ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[4]

Krátce působil jako osobní zmocněnec předsedy ODS Václava Klause. Koncem roku 1997 mu Josef Tošovský nabídl účast v jím vedené vládě. Voleník ale ministerský post odmítl.[3]

V roce 1993 se stal prvním prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. Sloužil na tomto postu až do konce devítiletého funkčního období, pak ho prezident Václav Havel po průtazích opětovně jmenoval. V roce 2002 se jeho jméno uvádělo mezi možnými kandidáty na prezidenta České republiky.[3]

Od mládí trpěl Bechtěrevovou chorobou. Zemřel během služební cesty v hotelu v Dánsku na infarkt myokardu. Ač člen ODS, byl respektován napříč politickou scénou. Sociálně demokratický předseda vlády Vladimír Špidla na jeho úmrtí reagoval: „Vždy se mi s ním spolupracovalo dobře a neměl jsem nikdy stín pochybností o kompetencích a nezávislosti v jeho rozhodování“. V roce 2003 mu byl udělen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kolegium NKÚ, Bývalí členové Kolegia [online]. Nejvyšší kontrolní úřad [cit. 2013-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  2. Do roku 2005 pověřen vedením úřadu Dušan Tešnar.
  3. a b c d Voleník zemřel zřejmě na infarkt [online]. novinky.cz [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-02]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat