Lužec nad Cidlinou
Lužec nad Cidlinou (německy Luschetz an der Zidlina) je obec v Královéhradeckém kraji. Vesnice stojí osm kilometrů jihozápadně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Žije v ní 531[1] obyvatel. Obec patří do obvodu obce s rozšířenou působností Nový Bydžov a je členem dobrovolného svazku obcí Pocidlinsko. Vesnicí protéká Lužecký potok, který se v Chlumci nad Cidlinou vlévá do Cidliny.
| Lužec nad Cidlinou | |
|---|---|
 Kostel Svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nový Bydžov |
| Obec s rozšířenou působností | Nový Bydžov (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′49″ s. š., 15°24′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 531 (2023)[1] |
| Rozloha | 11,72 km²[2] |
| Katastrální území | Lužec nad Cidlinou |
| Nadmořská výška | 229 m n. m. |
| PSČ | 503 62 |
| Počet domů | 233 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lužec nad Cidlinou 203 503 62 Lužec nad Cidlinou obec@luzecnadcidlinou.cz |
| Starosta | Ing. Petr Drahokoupil |
| Oficiální web: www | |
  Lužec nad Cidlinou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570362 |
| Kód části obce | 89273 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Vlastní jméno Lužec vzniklo z podstatného jména luh (vlhký les v zaplavovaném nebo podmáčeném území) s přidáním zdrobňující koncovky –ec pro odlišení od větší vsi Luhu (Luhů). Současný název Lužec nad Cidlinou se používá od roku 1918.
Historie editovat
První písemná zmínka o Lužci pochází z roku 1325. Tento první záznam zmiňuje vladyku Slavibora z Lužce. Nálezy raně středověkých střepů dávají však tušit souvislé osídlení Lužce již od 10. století. Lužec je typickým představitelem lánové vsi – vesnice založené okolo dlouhé cesty procházející vesnicí. Na lužeckém katastru se dříve nacházely další dvě vsi – Nedakřevice a Žabí Lhotka.
Západně od Lužce ve 14. až 15. století stávala vesnice Nedakřevice.
V současnosti je obec plynofikovaná, napojena na vodárenskou soustavu a v roce 2010 byla uvedena do trvalého provozu čistírna odpadních vod. V obci se nachází obecní úřad, veterinární klinika, knihovna, pošta, potraviny, pohostinství, kadeřnictví, kosmetika i masáže. Od roku. 2010 je do Lužce přesunuto sídlo společnosti ZEM a.s.
Kulturní život v obci podporuje několik zájmových sdružení: Myslivecký spolek, Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub FK Lužec nad Cidlinou a HoKl Klub pravidelně pořádající cyklistické akce.
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 993 | 1 072 | 1 085 | 1 044 | 1 067 | 1 040 | 1 053 | 778 | 784 | 678 | 625 | 555 | 504 | 505 | 492 |
| Počet domů | 139 | 147 | 156 | 167 | 184 | 189 | 212 | 229 | 212 | 198 | 187 | 224 | 221 | 227 | 233 |
Obecní správa editovat
Mezi lety 1869–1979 Lužec nad Cidlinou byla obcí v okrese Nový Bydžov (1869–1950) a později v okrese Hradec Králové. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Novému Bydžovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[6]
Obecní symboly editovat
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[7]
Znak obce je vyveden ve třech barvách: zlaté, bílé a dominantní zelené. Štít je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a bílými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá zlatá lípa s devíti listy. Zelený štít vyjadřuje úzký vztah k půdě, zeleni, jíž je obec plná a zemědělství, s nímž je neodmyslitelně spjata. Znázorňuje také úsloví z počátku 20. století - „zelený Lužec“. Bílé pruhy symbolizují element vody. Připomínají, že se v minulosti v obci a v okolí vyskytovalo množství rybníků a „louží“. Voda také připomíná řeku Cidlinu, která je součástí názvu obce. Vlastní jméno „Lužec“ je pak odvozeno od slova „luh“ – vlhký les – se zdrobňující koncovkou –ec.
Devítilistá zlatá lípa znázorňuje košaté stromy, jež jsou dominantním prvkem obce. Symbol lípy samotný pak vyjadřuje sepětí s českým národem a Českou republikou.
Vlajka obce Lužec nad Cidlinou vychází z jejího znaku. Je vyveden taktéž ve třech barvách: zlaté, stříbrné a dominantní zelené barvě. Je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a stříbrnými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá v horní žerďové části zlatá lípa která má devět listů tradičního srdcovitého tvaru. Poměr šířky k délce je 2:3. Opět se zde promítá úzký vztah k půdě, zeleni, zemědělství a vodě.[8]
Pamětihodnosti editovat
Kostel svatého Jiří editovat
První zmínka o kostelu v Lužci pochází z roku 1369. Kostel je od svého vzniku zasvěcen svatému Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení i svatému Vojtěchovi. Kostel a duchovní správu obce měl nejprve na starost plebán.
Kostel byl roku 1680 barokně obnoven. V roce 1791 vyhořel, avšak byl opraven. V roce 1853 byla přistavěna průčelní věž, která nahradila starou dřevěnou zvonici gotického typu. Roku 1866 kostel opět zcela vyhořel, znovu byl postaven až v roce 1872. Naposled byl zásadně obnovován v letech 1939–1940. Současný kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Interiér je plochostropý.
Autorem pseudorenesančního zařízení interiéru byl řezbář Josef Stoklasa z Jičína, obraz na hlavním oltáři je dílem malíře Vojáčka z roku 1873. Z vybavení starého kostela se dochovalo jen několik barokních andělíčků a cínová křtitelnice z 18. stol. Varhany pro kostel zhotovila r. 1873 pražská firma Stieglitz a Roith a nahradila tak zničený stroj z roku 1812. Dokladem poslední výrazné obnovy kostela jsou malovaná okna zhotovená podle návrhu malíře Františka Podešvy z roku 1939. Na rameni kříže na vrcholu věže v létě s oblibou vysedávají čápi.[9]
Od roku 2017 se kostel nachází ve vlastnictví Obce Lužec nad Cidlinou. V roce 2018 proběhla kompletní výměna střešní krytiny a byla vyhlášena sbírka na rekonstrukci.
Ostatní pamětihodnosti editovat
- Křížek u kostela
- Před kostelem svatého Jiří se nachází Litinový křížek z první poloviny 19. století. Jeho původní umístění bylo na dnes již neexistujícím návrší u fary pod čtyřmi lípami, kde stál do roku 1868. Přemístění si vynutila stavba nové okresní silnice.
- Pomník obětem první světové války z roku 1928
- Z první světové války se nevrátilo 54 lužeckých občanů. Na jejich památku byl vybudován pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 26. srpna 1928. Vytvořil ho chlumecký sochař O. Procházka nákladem 8 750 korun. Náklad na později vybudovaný plot činil 2 083 korun. Za druhé světové války byl roiku 1941 byl z pomníku odstraněn nápis „My jsme zemřeli – vy máte svobodu“. Dne 8. května 1970 byla u příležitosti 25. výročí konce druhé světové války na pomníku odhalena druhá deska s nápisem „V roce 25. výročí osvobození ČSR slavnou sovětskou armádou, vložena do památníku prsť z obce Ivanovka v Černicovské oblasti USSR, kde za druhé světové války po boku sovětských vojáků bojovali a umírali za naši svobodu příslušníci ČS armádního sboru.“
- Pomník mistra Jana Husa
- Pomník mistra Jana Husa byl v obci odhalen 6. července 1931, v den výročí Husova upálení. K jeho odhalení došlo z iniciativy místního sboru dobrovolných hasičů, kteří Husovy slavnosti pořádali již od počátku 20. století. Autorem pomníku je sochař K. Khun z Podhorního Újezdu u Hořic.
- Kaplička Panny Marie
- Roku 1858 nechala obec na své náklady vystavět kapličku Panny Marie. Uvnitř je umístěna barokní řezba Panny Marie Karlovské z první poloviny 18. století. Tuto sošku darovala hraběnka Anežka Kinská místnímu rychtáři Janu Volnému. Po požáru kostela svatého Jiří roku 1866 byla kaplička používána jako provizorní duchovní stánek.
- Socha svatého Linharta
- Barokní socha svatého Linharta, která pochází z první poloviny 18. století, původně stávala v klášterní zahradě chlumecké Lorety. Dnes se nachází v Lužci nad Cidlinou před domem čp. 74, kde je umístěna od roku 1845, kdy ji získal tehdejší lužecký farář Josef Pařízek od paní hraběnky Anežky Kinské.
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 309. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Lužec nad Cidlinou [online]. 2003-06-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ VÁCLAVÍK, Jan. Lužec nad Cidlinou. [s.l.]: Obec Lužec nad Cidlinou, 2000.
- ↑ Kostel sv. Jiří, Lužec nad Cidlinou. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lužec nad Cidlinou na Wikimedia Commons - Galerie Lužec nad Cidlinou na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lužec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Lužec nad Cidlinou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
