Otevřít hlavní menu

Luňák červený (Milvus milvus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Jak číst taxoboxLuňák červený
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod luňák (Milvus)
Binomické jméno
Milvus milvus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření luňáka červeného (modře - celoročně, zeleně - letní hnízdiště)
Rozšíření luňáka červeného (modře - celoročně, zeleně - letní hnízdiště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

TaxonomieEditovat

Většinu areálu obývá luňák červený evropský (Milvus milvus milvus). Za další poddruh bývá považován l. č. kapverdský (M. m. fasciicauda) obývající Kapverské ostrovy, jenž je původně patrně hybridní populací s luňákem hnědým.[2]

PopisEditovat

Větší než luňák hnědý (délka těla 61–72 cm, rozpětí křídel 140–165 cm). Typická jsou pro něj bílá pole na spodní straně vnitřní části ručních letek.[3] Od ostatních druhů našich dravců se liší dlouhým, hluboce vykrojeným ocasem, který je shora rezavě zbarvený.[4]

VýskytEditovat

Má evropský typ rozšíření. V severních oblastech tažný druh, jinde stálý nebo potulný.[2] Hnízdí v lesích blízko vodních ploch, s volnými prostranstvími.[4]

Výskyt v ČeskuEditovat

V České republice začal hnízdit po stoleté pauze v roce 1976 na jižní Moravě, od té doby se značně rozšířil. V současné době hnízdí roztroušeně téměř po celých Čechách a na jižní Moravě, nepravidelně také v ostatních částech Moravy a ve východních Čechách. Početnost na českém území byla v letech 20012003 odhadnuta na 70–100 párů.[5]

HnízděníEditovat

Hnízdí jednotlivě i v koloniích (v ČR pouze samostatné páry). Hnízdo staví oba ptáci z větví na jehličnatých i listnatých stromech, obvykle velmi vysoko. Jako základ jim někdy slouží stará hnízda vran nebo dravců. Ročně mívá jednu snůšku po 2–4 bělavých, řídce hnědě čárkovaných nebo skvrnitých vejcích o rozměrech 56,6 × 45,0 mm. Délka sezení je 28–30 dnů, většinou sedí výhradně samice, kterou samec většinově krmí. První dva týdny krmí mláďata pouze samice, která porcuje potravu přinášenou samcem, později loví již oba ptáci. Hnízdo opouštějí po 40–50 dnech a další jeden až dva týdny se zdržují ve větvoví poblíž hnízda.[2]

PotravaEditovat

V potravě převládají ptáci, savci a ryby. Požírá hlavně mršiny, častý je také potravní parazitismus. V zimě požírá i odpadky, za kterými zaletuje na smetiště.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  4. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Externí odkazyEditovat