Otevřít hlavní menu

Lothar Schreyer (19. srpna 1886 Blasewitz18. června 1966 Hamburk) byl německý malíř. Studoval na Lipské univerzitě, Humboldtově univerzitě a Univerzitě Heidelberg. Publikoval také pod pseudonymem Angelus Pauper. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.

Lothar Schreyer
Lothar Schreyer 1918.jpg
Narození 19. srpna 1886
Blasewitz, Německo
Úmrtí 18. června 1966 (ve věku 79 let)
Hamburk
NěmeckoNěmecko Německo
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pozvánka na výstavu Der Sturm

Obsah

Život a díloEditovat

Lothar Schreyer - syn krajináře - studoval právo v Heidelbergu, Berlíně a Lipsku. Doktorát získal v roce 1911. Od roku 1911 do roku 1918 byl dramaturgem v Deutsches Schauspielhaus v Hamburku. V roce 1919 patřil mezi zakladatele berlínského Kunstbühne a jeho režisérem byl až do roku 1921. Od roku 1916 do roku 1926 Schreyer pracoval v redakci a jako editor časopisu Herwartha Waldena Der Sturm. V letech 1917 až 1920 vedl scénu Sturmu v Berlíně. Zde nechával herce hrát nahé, s cizími maskami či kostýmy, aby podávali přirozené nebo zcela improvizované výkony, ve většině případů na jevišti neobvyklé.[1] Byl autorem her Jungfrau (1917), Meer, Sehnte, Mann (1918), Nacht (1916/17; 1919) nebo Kreuzigung (1920) a řady dalších. Od roku 1921 do roku 1923 působil jako mistr a vůdce divadelní třídy Bauhausu ve Výmaru, od roku 1924 do roku 1927 na umělecké škole Der Weg v Berlíně a Drážďanech.

V roce 1933 konvertoval Schreyer k římskokatolické církvi. Maria Laach se stala jeho duchovním domovem.[2]

Schreyer byl jedním z 88 spisovatelů, kteří podepsali v říjnu 1933 slib věrnosti Adolfu Hitlerovi. Po druhé světové válce v roce 1945 se vydal do Hamburku, kde žil až do své smrti v roce 1966. Působil jako spisovatel, umělec a malíř na volné noze. V Hamburských kostelech a v okolí je k vidění mnoho jeho uměleckých děl.

Velká pozornost byla věnována jeho četným dílům na téma "Křesťanské umění", které pokrývá celé spektrum posvátného umění.

PublikaceEditovat

Autor
  • Die bildende Kunst der Deutschen. Geschichte und Betrachtung. Hamburk u. a.: Hanseatische Verlagsanstalt / Deutsche Hausbücherei, 1931
  • Der Bamberger Reiter. Stalling, Oldenburg, 1932
  • Die Mystik der Deutschen, 1933
  • Frau Uta in Naumburg. Stalling, Oldenburg, 1934
  • Der gefangene Glanz. Aus den Werken des Theophrastus Parazelsus, Caritasverlag, Freiburg i.Br., 1940
  • Der Falkenschrei. Friedrich II von Hohenstaufen, Roman, 1942 (další vydání: Anton Pustet, Graz, 1961)
  • Die dreifache Gottgeburt, 1947
  • Expressionistisches Theater. Aus meinen Erinnerungen. Toth, Hamburk, 1948
  • Neue Arbeiten von Fritz Schwerdt. In: DAS MÜNSTER. Nr. 1–2/1953. Verlag Schnell+Steiner GmbH, Regensburg, 1953
  • Ein Jahrtausend Deutscher Kunst. Christian Wegner Verlag, Hamburk, 1954
  • Erinnerungen an Sturm und Bauhaus. Albert Langen/Georg Müller, Mnichov, 1956
  • Die Botschaft der Buchmalerei. Aus dem ersten Jahrtausend christlicher Kunst. Wittig, Hamburk, 1956
  • Agnes und die Söhne der Wölfin. Ein Prozeß. Herder, Freiburg, 1956
  • Lyonel Feininger. Dokumente und Visionen, Mnichov, Langen-Müller, 1957
  • Christliche Kunst des XX. Jahrhunderts in der katholischen und protestantischen Welt. Christian Wegner Verlag, Hamburk, 1959
  • Das Christusbild und die Kunst des 20. Jahrhunderts. Otto Müller Verlag, Salzburg, 1960
  • Siegesfest in Karthago. Herder, Freiburg, 1961
  • Abstrakte Christliche Kunst. Ars Liturgica, Maria Laach, 1962
  • Anton Wendling. Verlag Aurel Bongers, Recklinghausen, 1962
Vydavatel
  • Der Sturm. Ein Erinnerungsbuch an Herwarth Walden und die Künstler aus dem Sturmkreis. Společně s Nellem Waldenem. Klein, Baden-Baden 1954.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Richard Hamann, Jost Hermand: Expressionismus (= Epochen deutscher Kultur von 1870 bis zur Gegenwart, 5), Frankfurt 1977, str. 128 f.
  2. Adolf Stock. Die Menschheits-Kathedrale – Lothar Schreyer und das christliche Bauhaus [online]. 2019-06-16 [cit. 2019-06-17]. Mp3-Audio, 5,9 MB, 6:28 Minuten Deutschlandfunk-Kultur-Sendung „Religionen“. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Waldemar Oehlke: Die deutsche Literatur seit Goethes Tode und ihre Grundlagen. Halle a. d. S., Max Niemeyer Verlag, 1921. S. 615–618. (Oehlke behandelt Schreyers Auffassung der expressionistischen Poesie).
  • Brian Keith-Smith: Lothar Schreyer and Herwarth Walden. In: Andrea von Hülsen-Esch und Gerhard Finckh (vyd.): Der Sturm : Aufsätze. Wuppertal : Von-der-Heydt-Museum, 2012 ISBN 978-3-89202-082-0 S. 323–340

Externí odkazyEditovat