Loretánská kaple v České Lípě
Českolipská loretánská kaple je jednou ze 48 tzv. loret na území České republiky.[1] Nachází se v centru okresního města v areálu augustiniánského kláštera, jehož prostory jsou součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Barokní areál kláštera včetně loretánské kaple je zapsán na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]
| Loretánská kaple v České Lípě | |
|---|---|
.jpg) Interiér loretánské kaple s oltářem | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1698 |
| Současný majitel | Liberecký kraj (Objekt spravuje Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě) |
| Poloha | |
| Adresa | areál augustiniánského kláštera, náměstí Osvobození č.p. 297/1, Česká Lípa,  Česko |
| Souřadnice | 50°41′8,73″ s. š., 14°32′1,35″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 23304/5-2777 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter augustiniánů v České Lípě) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Loretánská kaple byla vybudována na pozemcích augustiniánského kláštera, oficiálně založeného v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna, který v roce 1623 získal Českou Lípu spolu s novozámeckým panstvím a chtěl tímto aktem pozvednout význam jednoto z hlavních měst svého Frýdlantského vévodství. Kaple byla postavena z popudu někdejšího majitele České Lípy hraběte Karla Ferdinanda z Valdštejna, základní kámen byl položen 24. dubna 1698 a ještě v témže roce byla tzv. Svatá chýše slavnostně otevřena.[3] K bohatství vnitřní výzdoby značnou měrou přispěla manželka Karla Ferdinanda Marie Alžběta z Harrachu, která kapli věnovala řadu cenných předmětů, jako je monstrance, stříbrné korunky Panny Marie a Ježíška a jiné.[3] Nad vchod do kaple byl umístěn alianční znak obou rodů, tj. Valdštejnů a Harrachů.
Kaple stojí uprostřed tzv. rajského dvora. Čtvercový ochoz neboli ambit, který dvůr obklopuje, byl vybudován spolu s kopií Svatých schodů a dalšími kaplemi až mezi lety 1725 - 1732 jako doplňující součást tohoto poutního místa.[3] Krytý ochoz kolem loretánské kaple měl četným poutníkům poskytnout provizorní přístřeší a zároveň i místo ke zpovědi či k modlitbě.
Popis stavby editovat
Při pohledu zvenčí působí stavba českolipské lorety mnohem jednodušeji a skromněji, než další nedaleká severočeská loreta, značně proslulejší loretánská kaple v Rumburku z roku 1704, která je spolu s pražskou loretou na Hradčanech a loretou v Kosmonosích věrnější napodobeninou Svaté chýše v italském Loretu.
.jpg)
Vnitřní výzdoba českolipské lorety je však velmi bohatá. Na stěnách je naznačeno hrubé zdivo a jsou zde uměle vytvořeny fragmenty fresek, zpodobňujících výjevy ze života Panny Marie.
Na jižní straně kaple je oltář a nad ním je neobvykle umístěno sousoší, znázorňující Zvěstování Panny Marie. Toto barokní dílo neznámého umělce, vyřezané z lipového dřeva, bylo původně silně postříbřeno, avšak stříbro bylo sejmuto a zabaveno jako jiné drahé kovy v době napoleonských válek. V téže době také zmizely lampy z drahých kovů, které byly podle historických zdrojů původně zavěšeny z trámu, na němž stojí sousoší Zvěstování. Uvádí se, že toto sousoší nechala zhotovit hraběnka Marie Alžběta z Harrachu podle vzoru z loretánské kaple ve vídeňském Hofburgu, kde se nachází hrobka rodu Harrachů. Za oltářem je výklenek se sochou Panny Marie Loretánské, oddělený přes celou čelní stěnu ozdobnou mříží.
.jpg)
Mezi další zvláštnosti českolipské lorety patří ostatkové skříně v oltářním stole. Kromě svatých ostatků nebo kousků zdiva z památných míst lze zde spatřit i různé dekorativní předměty s květinovými motivy. Předpokládá se, že kosterní pozůstatky získala v římských katakombách a následně darovala českolipské loretánské kapli majitelka zákupského panství Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, která byla proslulá svou zbožností a která se mimo jiné osobně zúčastnila slavnostního zpřístupnění Svatých schodů v areálu augustiniánského kláštera v České Lípě.[3]
Pozlacení, respektive postříbření soch a dalších předmětů z vnitřní výzdoby kaple bylo obnoveno při restaurování v roce 1867. Další restaurátorské práce, avšak menšího rozsahu, zde proběhly v roce 1936.
Přístup editovat
Na rozdíl od většiny objektů v klášterním areálu, vyhrazených muzejním expozicím, není interiér loretánské kaple běžně přístupný veřejnosti. Pravidelně je kaple otevřena pro návštěvníky během vánočních trhů, které se konají v areálu muzea každoročně vždy na počátku prosince, případně při jiných výjimečných příležitostech.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Poutní cesta Českolipskem. 1. vyd. Liberec: Svaz pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji, 2006. Mapa.
- ↑ Památkový katalog: Augustiniánský klášter [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PANÁČEK, Jaroslav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie; SMEJKAL, Ladislav. Z dějin České Lípy. Česká Lípa: Magdalena Sobotová, Okresní vlastivědné muzeum, 1999. 186 s. ISBN 80-238-4113-0.
Literatura editovat
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 161 s. ISBN 80-7277-015-2.
- SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa: Magdalena Sobotová, 2005. 92 s. ISBN 80-239-6347-3. S. 49–50. (Text původně vycházel jako cyklus, publikovaný v českolipském městském zpravodaji).
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loretánská kaple v České Lípě na Wikimedia Commons - Loreta Česká Lípa
