Lorenzaccio je romantická tragédie o pěti jednáních francouzského prozaika, dramatika a básníka Alfreda de Musseta založená na skutečné historické události, na zavraždění florentského vévody Alexandra Medicejského roku 1537. Obsahem hry je rozpad lidské osobnosti, která přestala věřit v jakékoliv hodnoty a jíž se prostředky, používané zpočátku pouze k dosažení cíle, změnily ve smysl života.[3]

Lorenzaccio
Plakát Alfonse Muchy k premiéře hry v roce 1896
Plakát Alfonse Muchy k premiéře hry v roce 1896
Základní informace
Původní názevLorenzaccio
AutorAlfred de Musset
Žánrromantická tragédie
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Premiéra3. prosince 1896
(vydáno 1834)[1]
Místo premiéryPaříž, Théâtre de la Renaissance
PřekladKarel M. Klos
Mutacečeská, Brno: Divadlo Na hradbách 1921[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a významné inscenace hry editovat

Hra vznikla krátce po roce 1830 a tiskem byla vydána roku 1834. Námět k ní autorovi poskytla v době jejich intimního přátelství George Sandová, která jej rovněž zpracovala ve vlastním historickém obraze. Další materiál získal Musset studiem dobových kronik, především z Florentské historie (Storia fiorentina) Benedetta Varchiho. Stavba dramatu a charaktery postav (především titulní) jsou ovlivněny Williamem Shakespearem. Lorenzacciova touha po svobodě a jeho individualistická vyřazenost ze společnosti, jeho pohrdání světem a lidmi z něj dělá typického romantického hrdinu.[4]

Za autorova života nebyla tragédie na divadle uvedena a cenzura nepovolila ani uvedení její posmrtné adaptace od autorova staršího bratra Paula de Musseta. Premiéru měla hra až roku 1896 (rovněž v upravené verzi) v pařížském divadle Théâtre de la Renaissance se Sarah Bernhardtovou v titulní roli, což výrazně ovlivnilo další inscenační praxi i chápání této postavy (plakát k premiéře vytvořil Alfons Mucha). Původní autorův text byl uveden až roku 1927 v Comédie-Française, ale hlavní roli hrála opět žena. Hra tak byla plně objevena a pochopena až roku 1952 režisérem Jeanem Vilarem v inscenaci v Théâtre national populaire, ve které Lorenzaccia hrál Gérard Philipe.[4][5]

Obsah hry editovat

Tragédie se odehrává ve Florencii v době rozkladu městské republiky a upevňování vlády mocného rodu Medicejů, kdy vévoda Alexandr Medicejský pošlapává práva lidí i jejich svobody. Jeho osamělý bratranec Lorenzo, toužící po svobodě, chce Florencii od tyrana osvobodit. Snaží se proto vlichotit do jeho přízně. Nasadí si masku jeho přítele a prostopášníka, patolízalsky se stará o jeho zábavu, organizuje mu večírky, stává se jeho společníkem při prohýřených nocích, dělá mu důvěrníka i kuplíře a podílí se na jeho krutostech. Pro jeho zpustlý život je dvořany hanlivě přezdíván Lorenzaccio (zlý Lorenzo) a i jeho matka se od něho s hrůzou odvrací, když vidí jeho oběti.

Lorenzo tak bojuje zlem proti zlu a prostředky, které k tomu používá, narušují postupně jeho osobnost tak, že dojde k jejímu úplnému rozkladu. Maska se stane přirozeností, prostředky cílem a původní cíl a smysl jednání se ztrácí. Vévodu sice nakonec zavraždí, protože tento čin je poslední, co jej spojuje s jeho čistou minulostí, ale nic se tím nezmění. Mocné rody, duchovenstvo i měšťané, než aby riskovali změnu poměrů, které jim vyhovují, raději zvolí nového tyrana Cosima Medicejského. Rada osmi prohlásí Lorenza za zrádce a vraha a ten uprchne do Benátek, kde je zavražděn neznámým mužem.

Adaptace editovat

Film a televize editovat

Hudba editovat

Česká vydání a inscenace editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Lorenzaccio - BnF - Les essentiels de la litterature
  2. Lorenzaccio – Online archiv Národního divadla Brno. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  3. FRYČER, Jaroslav a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha: Libri 2002, S. 519-520.
  4. a b MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl II. 1. vyd. Praha: Odeon, 1988. S. 83.
  5. a b Alfred de Musset: Lorenzaccio – Český rozhlas
  6. Aldred de Musset - IMDb (Internet Movie Database)
  7. Lorenzaccio - CSFD (Česko-Slovenská filmová databáze)
  8. OTTLOVÁ, Marta. Zavrtal Ladislav. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. S. 632–633.

Externí odkazy editovat