Otevřít hlavní menu

Lorenz Oken

německý přírodovědec

Lorenz Oken, původním jménem Lorenz Okenfuß (1. srpna 1779 Offenburg11. srpna 1851 Curych) byl německý přírodovědec, přední představitel proudu naturfilosofie,[1] snažícího se o poznání světa metodami přírodních a humanitních věd.[2]

Lorenz Oken
Lorenz Oken.jpg
Narození 1. srpna 1779
Offenburg
Úmrtí 11. srpna 1851 (ve věku 72 let)
Curych
Alma mater Freiburská univerzita
Würzburská univerzita
Pracoviště Mnichovská univerzita
Universita Jena
Univerzita v Göttingenu
Univerzita v Curychu
Obory botanika, mykologie, zoologie, fyziologie, lékařství a Filozofia prírody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel ze selské rodiny. Vystudoval Freiburskou univerzitu a Würzburskou univerzitu a od roku 1805 byl soukromým docentem Göttingenské univerzity, později vyučoval na vysokých školách v Jeně, Mnichově a Curychu, kde se stal roku 1835 rektorem. Od roku 1818 byl členem Německé akademie věd Leopoldina.

Jeho badatelské metody vycházely z gnozeologie Friedricha Schellinga. Vytvořil „vertebrální teorii“, podle níž lebka vznikla z metamorfovaných obratlů.[3] Jeho pojetí přírody vycházelo z klíčového významu pětice smyslů, podle nichž rozdělil živočišnou říši do pěti základních tříd. Okenovo zkoumání zákonitostí, podle nichž se mění životní formy, stálo u zrodu evoluční teorie. Výsledky svých výzkumů shrnul v díle Allgemeine Naturgeschichte für alle Stände.

Od roku 1816 vydával v Jeně vědecký časopis Isis, jehož obsah mu vynesl nepřátelství konzervativních kruhů. Byl zakladatelem Společnosti německých přírodovědců a lékařů, která na jeho počest uděluje od roku 1984 Medaili Lorenze Okena. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci, rod hvozdíkotvarých rostlin Okenia a minerál okenit.

ReferenceEditovat

  1. TVRDÝ, Josef. Průvodce dějinami evropské filosofie. 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. cnb000669317. S. 319.
  2. Merke Biografien Dostupné online
  3. Encyclopaedia Britannica Dostupné online

Externí odkazyEditovat