Lněnka zobánkatá
Lněnka zobánkatá (Thesium rostratum) je v České republice velmi vzácná, kriticky ohrožená poloparazitická rostlina, druh z velmi širokého rodu lněnka.
 Lněnka zobánkatá | |
|---|---|
.JPG) Lněnka zobánkatá (Thesium rostratum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | santálotvaré (Santales) |
| Čeleď | santálovité (Santalaceae) |
| Rod | lněnka (Thesium) |
| Binomické jméno | |
| Thesium rostratum Mert. et W.D.J.Koch, 1826 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatDruh je rozšířen na poměrně malém území ve Střední Evropě. Nejčastěji v oblastech přilehlých k Alpám, v Rakousku (nejvíce), Německu, Švýcarsku, Itálii a Slovinsku. Izolovaně vyrůstají populace v Chorvatsku a v České republice. Roste nejčastěji na vápnitých slatinných loukách bohatých na minerály či ve světlých dubových nebo borových lesích na vápencovém podloží.
V ČR je historicky doložena ze 4 lokalit v mezofytiku a termofytiku středních a západních Čech. V současnosti roste v nepočetné populaci na jediném místě na Kladensku v národní přírodní památce Cikánský dolík, která je součásti přírodního parku Džbán ležící v křídovém masívu. Lněnka zobánkatá je součásti společenstev svazů Quercion pubescenti-petraeae a Caricion davallianae.[2][3]
Popis
editovatJe to vytrvalá rostlina, hemikryptofyt, s tlustým vícehlavým oddenkem který dosahuje délky 4 až 5 cm. Vyrůstají z něho přímé, většinou nevětvené a lysé lodyhy vysoké 10 až 30 cm které hustě porůstají úzkými, jednožilnými, na koncích zašpičatělými listy dlouhými 2 až 6 cm. Přibližně ve 2/3 délky lodyhy přecházejí v jednoduchý hrozen tvořený v téměř pravém úhlu vyrůstajícími odstálými květonosnými větvičkami 2 až 10 mm dlouhými s jediným úzkým listenem 0,5 až 2 cm dlouhým a drobným květem s krátkou nebo žádnou stopkou, listence chybějí. Nad hroznem vyrůstá ještě neplodný listnatý chochol.
Pětičetné květy s vytrvalým okvětím trubkovitého až nálevkovitého tvaru, asi do poloviny rozeklaným, mají nápadně podlouhlé okvětní lístky které jsou zvenku zelenavé a zevnitř bílé. Rostliny vykvétají v květnu a červnu, opylují se entomogamicky (za nektar) nebo autogamicky. Ploidie je 2n = 26.
Plody jsou krátce stopkaté až přisedlé, 3 mm dlouhé a 2 mm široké, vejčitě kulovité, žluté až žlutohnědé barvy, podélně žilkované a asi dvakrát kratší než vytrvalé okvětí na jejich vrcholku.[2][3][4][5]
Ekobiologie
editovatNenápadná, poloparazitická rostlina která parazituje na kořenech různých rostlin ke kterým se přichycuje svými haustoriemi. Rozmnožuje se výhradně semeny. Z parazitovaných rostlin čerpá vodu, cukry a další živiny. [6]
Ohrožení
editovatRozsah míst na kterých lněnka zobánkatá vyrůstá i počty jedinců se během let snižují a nejsou zcela známy požadavky jejichž zajištění by pomohlo ke stabilizaci a opětovnému rozšíření druhu. Pro zachování dobrých světelných poměrů se v současnosti alespoň její stanoviště v době od konce srpna do konce září pravidelně kosí.
V seznamu zvláště chráněných druhů rostlin uvedeném ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. je lněnka zobánkatá prohlášena za druh kriticky ohrožený (§ 1) a také podle „Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky“ z roku 2012 je zařazena mezi druhy kriticky ohrožené (C1 b).[2][3][7][8]
Reference
editovat- ↑ BioLib.cz – Thesium rostratum (lněnka zobánkatá) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Lněnka zobánkatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.06.2008 [cit. 2013-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Lněnka zobánkatá [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 01.07.2010 [cit. 2013-02-23]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Václav. Kriticky a silně ohrožené druhy rodu Thesium v ČR. Olomouc, 2010. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Martin Dančák. Dostupné online.
- ↑ Databáze C1 rostlin: Lněnka zobánkatá [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody, Praha [cit. 2013-02-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ DOSTÁLEK, Tomáš; Münzbergové Zuzana. Kdo jsou hostitelé našich lněnek. S. 211, Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha. Živa [online]. 2010 [cit. 23.02.2013]. Čís. 5, s. 211. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha [cit. 2013-02-23]. Dostupné online.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; Chrtek Jindřich; Kaplan Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811, Botanický ústav, AV ČR, Průhonice. Preslia [online]. 2012 [cit. 23.02.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu lněnka zobánkatá na Wikimedia Commons - (italsky) FOTO lněnka zobánkatá
