Livyatan

vyhynulý rod kytovců

Livyatan je rod vyhynulých kytovců, který obýval světové oceány v období pozdního miocénu asi před 9 až 10 miliony lety, přičemž je možné, že on či jemu velmi podobný tvor žil ještě v pliocénu asi před 5 miliony let.[1] Název dostal podle starozákonního netvora Leviatana. Veškeré fosilní nálezy pocházejí z oblastí jižní hemisféry (Peru, Chile, Argentina, Austrálie, Jižní Afrika) a předpokládá se, že právě na jižní polokouli byl omezen biotop tohoto mořského savce (pokud ovšem další nálezy neprokáží něco jiného).[2]

Jak číst taxoboxLivyatan
Stratigrafický výskyt: Miocén, asi před 10 až 9 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Lebka livyatana
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádkytovci (Cetacea)
Podřádozubení (Odontoceti)
NadčeleďPhyseteroidea
RodLivyatan
Binomické jméno
Livyatan melvillei
Lambert et al., 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika editovat

Nálezů existuje málo a tvoří je především zuby.[3] K dispozici je pouze jedna dochovaná přibližně třímetrová lebka a na základě ní se jeho tělesná délka odhaduje na 13,5 až 17,5 metru. Záleží především na tom, k jakému současnému či vyhynulému příbuznému je při rekonstrukci délky přirovnáván.[4] Hmotnost případného 17,5 metru dlouhého jedince byla vypočítána na 57 tun. Jeho zuby dosahovaly délky 31 až 36 centimetrů a průměru až 11 centimetrů, což je nejvíce nejen ze všech známých kytovců, ale jedná se o nejdelší ke konzumaci používané zuby vůbec (nepočítaje kly).[4][5] Na rozdíl od vorvaňů, jeho nejbližších příbuzných, měl Livyatan zuby v obou čelistech (vorvaň mívá zuby jen ve spodní čelisti, v horní má rudimentární, většinou nevyvinuté) a kryté sklovinou. Tvar lebky naznačuje, že byla vyplněna spermacetem.

Paleoekologie editovat

 
Srovnání velikostí livyatana dle dvou různých rekonstrukcí (dole), žraloka bílého (uprostřed) a průměrného a velkého megalodona (nahoře).

Livyatan byl vrcholový predátor své doby. Odhaduje se, že jeho kořist tvořili hlavně menší a středně velcí kytovci (delfíni a 7 až 10 metrů dlouhé kosticovité velryby), ploutvonožci, žraloci a někteří další tvorové. Při jejich lovu si počínal podobně jako moderní kosatka dravá. Jeho hlavním potravním konkurentem byl možná obří žralok Megalodon.[4][6]

Historie objevu a popisu editovat

Je znám jediný druh, pojmenovaný Livyatan melvillei na počest spisovatele Hermana Melvillea. Jeho fosilní pozůstatky byly nalezeny v listopadu roku 2008 nedaleko peruánského města Ica[7] a formálně popsány o dva roky později.[4]

Reference editovat

  1. JEFFREY, Andy. Giant killer sperm whales once cruised Australia's waters (and we have a massive tooth to prove it). Earth Touch News Network [online]. 2016-04-22 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GOVENDER, R. Early Pliocene fossil cetaceans from Hondeklip Bay, Namaqualand, South Africa. Historical Biology. 2019-08-14, roč. 0, čís. 0, s. 1–20. Dostupné online [cit. 2020-06-10]. ISSN 0891-2963. DOI 10.1080/08912963.2019.1650273. 
  3. PIAZZA, David Sebastián; AGNOLIN, Federico Lisandro; LUCERO, Sergio. First record of a macroraptorial sperm whale (Cetacea, Physeteroidea) from the Miocene of Argentina. REVISTA BRASILEIRA DE PALEONTOLOGIA. 2018-12-21, roč. 21, čís. 3, s. 276–280. Dostupné online [cit. 2020-06-10]. DOI 10.4072/rbp.2018.3.09. 
  4. a b c d LAMBERT, Olivier; BIANUCCI, Giovanni; POST, Klaas. The giant bite of a new raptorial sperm whale from the Miocene epoch of Peru. Nature. 2010-07, roč. 466, čís. 7302, s. 105–108. Dostupné online [cit. 2020-06-10]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature09067. (anglicky) 
  5. LAMBERT, Olivier; BIANUCCI, Giovanni; DE MUIZON, Christian. Macroraptorial sperm whales (Cetacea, Odontoceti, Physeteroidea) from the Miocene of Peru. Zoological Journal of the Linnean Society. 2016-09. Dostupné online [cit. 2020-06-10]. DOI 10.1111/zoj.12456. (anglicky) 
  6. VELEZ-JUARBE, Jorge; WOOD, Aaron R.; DE GRACIA, Carlos. Evolutionary Patterns among Living and Fossil Kogiid Sperm Whales: Evidence from the Neogene of Central America. PLOS ONE. 2015-04-29, roč. 10, čís. 4, s. e0123909. Dostupné online [cit. 2020-06-10]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0123909. PMID 25923213. (anglicky) 
  7. Fossilworks: Livyatan melvillei. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-12. 

Externí odkazy editovat