Posmrtné skvrny

Posmrtné skvrny (latinsky livor mortis, množné číslo livores mortis, kde līvor znamená „modrá skvrna, modřina“ a mortis „smrti“) jsou jednou z fyzikálních posmrtných změn, které se manifestují na kůži v důsledku hypostázy, tj. klesání krve v cévách do nejníže položených tkání zesnulého (v závislosti na poloze těla umírajícího). Na těle jsou viditelné skvrny namodralé až červenofialové barvy.^[1]

Po smrti dochází k zástavě cirkulace krve a ke kontrakci cév. Krev se následně sama hromadí a vlivem gravitace klesá (nejprve červené krvinky, posléze ostatní složky). Posmrtné skvrny se objevují na částech těla obrácených k zemi, ne však na těch částech těla, které jsou k zemi přitlačené.^[2] Livor mortis se začíná projevovat zhruba půl hodiny až dvě hodiny po smrti a k jeho plnému vyjádření dochází do šesti až dvanácti hodin. Z počátku při aplikaci tlaku posmrtné skvrny dočasně mizí (jsou vytlačitelné), po zhruba osmi až dvanácti hodinách to již v důsledku hemolýzy možné není.^[3]

Přítomnost nebo naopak absence posmrtných skvrn může koronerovi pomoci při určení přibližné doby smrti. Při forenzním vyšetřování může napovědět, zda bylo s tělem po smrti hýbáno (to lze předpokládat například u těla ležícího obličejem k zemi s livorem mortis na zádech). Povaha a zbarvení posmrtných skvrn může indikovat konkrétní příčinu úmrtí (například otravu).^[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Livor mortis na anglické Wikipedii.

↑ MILETICH, John J.; LINDSTROM, Tia Laura. An Introduction to the Work of a Medical Examiner: From Death Scene to Autopsy Suite. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2010. 174 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-99508-9. S. 16. (anglicky)
↑ ^a ^b PRAHLOW, Joseph A. Forensic Pathology for Police, Death Investigators, Attorneys, and Forensic Scientists. New York: Springer, 2010. 640 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58829-975-8. S. 163–166. (anglicky)
↑ PRAHLOW, Joseph A.; BYARD, Roger W. Atlas of Forensic Pathology: For Police, Forensic Scientists, Attorneys, and Death Investigators. New York: Springer, 2011. 906 s. Dostupné online. ISBN 978-1-61779-057-7. Kapitola Postmortem Changes and Time of Death, s. 145. (anglicky)

Literatura editovat

ŠTEFAN, Jiří; MACH, Jan. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. Praha: Grada, 2005. 248 s. ISBN 80-247-0931-7. Kapitola Posmrtné změny, s. 12–20.

Související články editovat

Cyanóza

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu posmrtné skvrny na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] MILETICH, John J.; LINDSTROM, Tia Laura. An Introduction to the Work of a Medical Examiner: From Death Scene to Autopsy Suite. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2010. 174 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-99508-9. S. 16. (anglicky)

[prahlow-2] PRAHLOW, Joseph A. Forensic Pathology for Police, Death Investigators, Attorneys, and Forensic Scientists. New York: Springer, 2010. 640 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58829-975-8. S. 163–166. (anglicky)

[3] PRAHLOW, Joseph A.; BYARD, Roger W. Atlas of Forensic Pathology: For Police, Forensic Scientists, Attorneys, and Death Investigators. New York: Springer, 2011. 906 s. Dostupné online. ISBN 978-1-61779-057-7. Kapitola Postmortem Changes and Time of Death, s. 145. (anglicky)

[1]

[2]

[3]