Otevřít hlavní menu

Linux-libre

operační systém
Možná hledáte: Linux (jádro).

Linux-libre je svobodné jádro operačního systému, které je odvozováno z originálního linuxového jádra. Je zastřešeno a vyvíjeno FSF Latinská Amerika.

Linux-libre
Logo
Parabola GNU/Linux-libre desktop
Parabola GNU/Linux-libre desktop
Web www.FSFLA.org
Vyvíjí Free Software Foundation Latin America a další
Rodina OS Unix-like
Druh Svobodný software
Aktuální verze 5.3[1] / 16. září 2019
Podporované platformy multiplatformní
Typ jádra modulární monolitické jádro
Programovací jazyk C, Assembler
Licence svobodné, zejména GNU GPLv2
Stav Aktivní

Smyslem projektu je očistit jádro Linuxu od nesvobodného software, který neumožňuje nebo znesnadňuje svoje ověření, kontrolu a přizpůsobení.

Částem, které neobsahují zdrojový kód, se říká binární blob a jde obvykle o proprietární firmware (a ovladače), který sice obecně je redistribuovatelný, ale nedává svým uživatelům svobodu modifikace a/nebo studia. Linux-libre je ukázkovým příkladem svobodného software.

HistorieEditovat

Linux začal zahrnovat binární bloby v roce 1996.[2] Práce na vyčištění od binárních blobů začala v roce 2006 s gNewSense's vyhledávačem firmwaru a generátorem kernelu. Tyto práce pokračovaly distribucí BLAG Linuxu v roce 2007 se softwarem deblob, který Linux-libre zrodil.[3][4]

Poprvé vydal Linux-libre Free Software Foundation Latin America (FSFLA). Pak byl schválen Free Software Foundation[5] jako hodnotná součást totally free Linux distributions. V březnu 2012 se stal balíčkem GNU.[6] Správcem projektu je Alexandre Oliva.

Odstraňování proprietárního firmwaruEditovat

MetodyEditovat

Proces odstraňování je umožněn použitím scriptu jménem deblob-main.[7] Tento skript je inspirován jiným, použitým v linuxové distribuci gNewSense. Jeff Moe provedl jeho dílčí modifikace pro dosažení určitých požadavků pro jeho použití v distribucích BLAG Linux and GNU. Vznikl jiný skript jménem deblob-check,[8] který je použit pro kontrolu, zda zdrojový soubor kernelu, nebo patch nebo komprimovaný soubor zdrojů obsahuje software, který je proprietární.

DopadyEditovat

Odstranění proprietárního software, umožnění studia a modifikace software má výrazné praktické dopady na použití a běh takového systému. Ty jsou pozitivní i negativní.

Výhody zahrnují odstranění firmwaru, u kterého nemůže být zkontrolována a opravena jeho správná a bezpečná funkce. Takový software může obsahovat malware přímo od výrobce, a není možné provést bezpečnostní audit tohoto softwaru. Dokonce i nevinná chyba by mohla ohrozit bezpečnost běžícího systému.[9]

Nevýhodou odstranění proprietárního firmware z kernelu je snížení funkcionality toho hardware, který nemá svobodné ovladače. To zahrnuje některé zvukové karty, grafické karty, televizní přijímače a síťové karty (speciálně bezdrátové), podobně jako některá další zařízení. Pokud to je možné, je poskytována svobodná náhrada.[10]

DostupnostEditovat

Zdrojový kód a předkompilované balíčky Linuxového kernelu zbaveného blobů, jsou dostupné přímo z distribucí, které používají Linux-libre skripty. Freed-ora je podprojekt který připravuje a spravuje RPM balíčky založené na Fedora kernelu.[11] Zde jsou také předkompilované balíčky pro Debian[12] a odvozené distribuce, jako je Ubuntu.[13]

DistribuceEditovat

 
Parabola GNU/Linux používá Linux-libre jako svůj defaultní kernel.
 
Trisquel implementuje 100% free kernely založené na Linux-libre počínaje verzí 2.1.

Distribuce, ve kterých je Linux-libre použit jako výchozí:

Distribuce, ve kterých je Linux výchozí a Linux-libre jako alternativní kernel:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. GNU Linux-libre, Free as in Freedo
  2. Take your freedom back, with Linux-2.6.33-libre FSFLA, 2010.
  3. Alexandre Oliva: Linux-libre and the prisoners’ dilemma FSFLA, 2009.
  4. jebba: BLAG :: View topic – Linux Libre Archivováno 11. 10. 2018 na Wayback Machine BLAG forums, 2008.
  5. Free Software Foundation. Linux (BLOB free version) [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GNU Linux-libre 3.3-gnu is now available
  7. Free Software Foundation Latin America. How it is done [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. fsfla - Revision 8200: /software/linux-libre/scripts [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Delugré, Guillaume (November 21, 2010). "Reversing the Broacom NetExtreme's Firmware" (PDF) in hack.lu., Sogeti. Retrieved on April 18, 2012.  Archivováno 25. 4. 2012 na Wayback Machine
  10. LinuxLibre: Devices that require non-free firmware
  11. Free Software Foundation Latin America. Linux-libre's Freed-ora project [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Linux-libre for Debian Lenny
  13. GÜNDÜZ, Ali. Uncle Gnufs' World Famous Home Baked Free Kernel Shoppe [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-10. (anglicky) 
  14. Dragora přehled Archivováno 4. 2. 2014 na Wayback Machine dragora.org
  15. What is Parabola GNU/Linux? parabolagnulinux.org
  16. Trisquel GNU/Linux – Run free! trisquel.info
  17. http://lists.linuxaudio.org/pipermail/linux-audio-tuning/2008-September/000059.html
  18. ftp://musix.ourproject.org/pub/musix/deb/kernel/2.6.26-libre-rt [online]. [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (Castilian) [nedostupný zdroj]
  19. Arch Linux. linux-libre 3.1-2 [online]. August 9, 2011 [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-11. (anglicky) 
  20. FOSSI, Damián. Linux-Libre: Resumen del proyecto [online]. August 24, 2009 [cit. 2001-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-24. (Castilian) 
  21. O'KELLY, Tim. Bug 266157 [online]. Gentoo Linux, April 14, 2009 [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Licenses: Common Setups [online]. Gentoo Linux, August 6, 2012 [cit. 2012-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-18. (anglicky) 

Související článkyEditovat

GNU – GNU GPL (licence)Editovat

BSD – BSD licenceEditovat

Externí odkazyEditovat