Linie následnictví lucemburského trůnu

seznam na projektech Wikimedia

Následnictví lucemburského trůnu užívá od roku 2011 jako systém pro stanovení následníka trůnu absolutní primogenituru, platící pro potomky současného velkovévody Henriho I.[1]

Lucemburská velkovévodská rodina
Lucemburská velkovévodská rodina
JKV velkovévoda
JKV velkovévodkyně

Do té doby byl v platnosti výhradně systém polosalického práva s menšími úpravami v případě vymření mužského potomstva v celém rodu. Systém, kdy zdědit trůn může jen mužský potomek velkovévody, v případě že by nebyli žádní mužští potomci velkovévodkyně Šarloty, nenastoupili by nejbližší mužští potomci posledního velkovévody v ženské linii, ale mužští potomci mladších sester velkovévodkyně Šarloty. 20. června 2011 bylo toto polo-salické právo zrušeno a jako následnický systém byla ustanovena tzv. rovná primogenitura.[2]

I když je po smrti velkovévody Viléma IV. v mužské linii dynastie Nassau(-weilburg) vymřelá je stále podle lucemburské ústavy označována jako vládnoucí.

Současná linie následnictvíEditovat

Linie následnictví lucemburského trůnu je ke květnu 2020 následující:

AdolfVilém IV.ŠarlotaJan I.velkovévoda Jindřich I.

Princ Louis, třetí syn velkovévody Henriho se vzdal práva na trůnu pro sebe a své potomky v roce 2006, kdy si vzal za ženu Tessy Antony, taktéž bratr velkovévody Henriho Jean se v roce 1986, před svým sňatkem vzdal svých práv na trůn.

Bez ohledu na to zda se oba výše uvedení vzdali práva na trůn, zůstávají jako všichni princové z rodu Bourbon-Parma možnými kandidáty na francouzský trůn.

ReferenceEditovat

  1. Luxemburger Wort: New Ducal succession rights for Grand Duchy. www.wort.lu [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-19. 
  2. Lucembursko mění nástupnický řád[nedostupný zdroj]

Související článkyEditovat